|
| ||||
| ||||
|
Strana 6 C Y R I L Rok 1927 kteří na Strahově bydleli, celého zaopatření v klášteře používali, ") a přj tom latinské školy na Malé Straně v Praze. navštěvovali, kromě cvičení ve zpěvu i učiti jiným předmětům, zvláště latině. sb)
Přes tyto různé a mnohé úkoly učinil ~hlschlágel své povinnosti jako ředitel strahovského figurálního kůru v každém ohledu pině zadost. Dokazuje nám to svědectví jiného výborného hudebníka Jak. Jana Ryby, jenž dle tvrzení Dlabačova býval okouzlen vznešenou kostelní hudbou, kterou jako mladý student slýchal v pražských chrámech, u Křižovníků, sv. Mikuláše na Malé Straně, u sv. Michala na Starém Městě, v chrámu metropolitním a na S t r c- h o v ě, kde všude chrámová hudba řízením Koželuha, Praupnera, J a n a L o h e l i a 0 h 1-s c h l á g e l a, Strobacha, Vogela a jiných se prováděla. s°) Vedle pravidelných chrámových produkcí o nedělích a svátcích církevního roku měl Ohlschlágel příležitost uplatniti se přj různých slavnostních příležitostech, které naň i jeho sbor činili ovšem požadavky zvláštní. Při takových příležitostech dá se předpokládati, že i jeho sbor, jak pěvců tak instrumentalistů byl příslušným způsobem rozšířen. Mezi takové vzláštní hudební události na Strahově pořádané uvésti třeba p r o v á d ě n í oratorií. Náleželo to tehdy k samozřejmým zvyklostem, aby v čelnějších chrámech každoročně aspoň v pašijovém týdnu na památku utrpení Páně byla provedena nějaká skladba toho druhu. Někdy obdobné skladby provádeny i v době vánoční na oslavu narození Páně a také po velikonocích k oslavě radostného vzkříšení Ježíše Krista. Také na Strahově Lohel Ohlschlágei po příkladě jiných chorregentů pořádal podobné produkce. Skladby k tomu sám komponoval a na Strahově v kostele prováděl. Dle údajů Dlabačových 37) bylo celkem 9 toho druhu skladeb na Strahově provozováno v létech 1756 až 1762. Jsott to většinou oratoria určená pro dobu pašijovou a provozována vždy na Velký pátek v strahovském kos'.ele o 6. hodině večerní. 8') Mimo to uvádí Dlabač dvě skladby vánoční, z nichž jedna byla provozována r. 1761 na Strahově v přítomnosti členů král. dvora saského. so) Po roce 1762 přestalo provozUvání oratorií v strahovském 4ostele.(Příště dále.) Max Dietl 1773 sukcentor, Šebestian Kíihnel 1774 sukcentor, Norbert Lehman .1774 kanfcr, Ferdinand Maržik 1,75-1776 kantor, Adam Urban 1777 i 1781 kantor, Vít Habal 1777 sukcentor později kantor. Kryšpín Illinger 1777 sukcentor, Marian Mika 1778, i 1782-1784 kantor, Kašpar Boušek 1775 k antor, Theofil Singer 1782 sukcentor, Timothej Springer 1783 i 1788 sukcentor, Melchior Demuth 1786 i v následujících létech kantor, Pavel Paumann 1786-1787 sukcentor. — Kromě těchto i jiní členové řádu na Strahově z této doby v hudbě se zasloužili. Jest především Bohumír Dlabač, později nástupce Ohlschláglův v úřadě regenschoriho (srv. můj článek o něm v »Cyriluc XLVII 1921), a frater Símon Truska (srv. »Cyrílc XLIX, 1923). Ale i jiní ještě zasloužejí toho, aby uvedeni byli jako hudebníci : Gotthard Pýcha, Prokop Czerny, Petr Arlt, Mansvet Wolf, Expedit Czech, Oktavian Prudký, Method Landerer, Prokop Kučera. Srv. i Dlabačz, DChronologicum Necrologiumc (Pragae 1817). 3s) Vokalisté bydlívali na Strahově v přízemí pod opatstvím. (Fischer Adolf, Eine kurze Geschichte der unternommenen Baulichkeiten .... im k. Stifte Strahcv, pg. 17. Rkp. strah. kn. D) IV 13). — V pozdějších dobách — kdy regenschori byl osobou laikální, — bývali na celé zaopatření v rodině ředitele kůru. 35) Jen tak možno si vysvětliti původ Ohlschlágelova spisu, který zachován na Strahově jako Ohlschláglův autograf (Rkp. Strah. knih. D B IV 54) a označen Boh. Dlabačem tímto titulem: Joanni.3 Loheli Ohlschágel, Canonici regularis S. Oidinis Praemonstratensis in Strahow : Dialogi, Fabulae et Epistolae Ms. in unum congestae a Godefrido Joanne Dlabacž Ejusdem ordinis Membro Pragae Anno Domini 1788. Rukopis ten obsahující dialogy, různé bájky a hlavně formuláře jak psáti dopisy (latinské i německé) jistě soužil jen k účelům shora naznačeným: vyučovati vokalisty. — Ostatně o tomto rukopise bude ještě řeč v 11. dílu této studie, kde jednati se bude o literárních pracech Ohlschl iglových. sr,) Srv. článek Ad. Cmírala, Jana Jakuba Ryby »Počáteční a všeobecní základové ke všemu umění hudebnímu=, v Hud. Revue, roč. IX. říien 1915, číslo 1. str. 1. Srv. i Dlabač K. L. II. 613. *_~7) Dlabač, Kůnstler-Lex. II, 405. 3$i Tak zřejmo z tit. listů některých tištěných nám z té doby zachovaných libret, kde čteme na př.: »... in Parasceve Domini Anno, MDCCLX, Hora sexta vespertina«. (Libreto k oratoriu >lnnocentia et pietasc v hud. archivu na Strahově, dosud bez sign.) Viz faksimile. aa) Podrobně o těchto skladbách pojednáno bude v II. díle 3. Msti této studie, kde jednati se bude o skladbách Ohlschláglových. Tam srovnán bude až na naší dobu zachovaný material (textový i notový) s materialem, který udává Dlabač a proveden bude i r o z b o r skladeb s k r i t i c k ý m jejich oceněním. 90) Zda příčinou toho bylo O h l s c h l á g l o v o přílišné zaneprázdnění, (když tou dobou již cele věnoval se stavbě varhan strahovských), či snad nějaké to v 1 á d n í nařízení, v té době i do chrámového řádu, (do konání pobožností, provozování kostelního zpěvu a hudby velmi energicky zasahující) — těžko prozatím zjistiti. | ||||
|