|
| ||||
| ||||
|
Rok 1927 C Y R I L Strana 9
z neužívaného officia sv. Mikuláše. Sanctus poskytlo nápěv k okouzlujícímu »0 q u a m s u a v i s«, antifoně to k Magnificat pro první nešporv na svátek Corporis Christi ; totiž ke staré antiíoně »O C h r i s t i p i e t a s« k Magnificat druhých nešpor na svátek sv. Mikuláše. Stojí též za zmínku, že prosa -Ave v e r u m corpus n a t u m«, napsaná papežem Innocencem VI. kolem r. 1344, vyvinula se z melodie Sanctus, jako též Tractus neděle Septuagesima a Alleluia mše na Zelený čtvrtek. Robert Fairfax, skladatel z doby --Tudorovců, užívá jedné nebo dvou vět z Agnus Deí ve své proslulé pětihlasé Mši »Albanus« mši to, která jest napsána v tonině F-d ir. Ze všeho toho jest patrno, že mše De Angelis« musila vzniknouti dříve; nežli se až dosud soudilo. A nyní přicházíme k hlavnímu, že totiž mše »De Angelis« jest irského původu. Paprsek světla na tento problém vrhá Msgr. Hughes, když píše Může, avšak nemusí býti cenným poukázati, že hlavní část rukopisu Britského musea obsahuje Giralda Cambrensis „D e s c r i p t i o H i b e r n i a e"«. Právě tato skutečnost, že totiž mše » De Angelis« jest obsažena v rukopise »Popisu Irska« mistra Giralda Barry-ho, poukazuje na spojitost s Irskem. Ve svém článku uvádí pak Flood, že »Missa De Angelis« byla složena některým z irských mnichů kláštera St. Gail včasných letech 10. století. Zdá se, že její autor jest totožný s mnichem řečeným Tutilo (Tuathal), skvělým to skladatelem tropů » H o d i e cantandus<-, »Cunctipotens Genitor«, nOmnipotens Genitor«, -Quoniam Dominus Jesus Christus=, »Fons bonitatis« a »Quem quaeritis<. Právě tak jest dobře známo, že Tutilovy »Fons bonitatis« a »Cunctipontens Genitor« byly pojaty do vatikánského Graduálu. Tropovaný Introit vánoční n H o d i e cantandus e s t« a velikonoční trcpus »Q u e m q u a e r i t i s in s e p u l c h r o« složené v letech 895 až 900 tímto irským mnichem kláštera St. Gall staly se jádrem liturgického dramatu. Musikologové souhlasí, že nejstarší známá polyfonická skladba z Ordinaria Missae jest dvojdílná verse Kyrie aC u n c t i p o t e n s Genitor=, kterou složil irský mnich Tutilo. Jeho tropy poskytly nápěvy k liturgickému textu a zkusily cantus firmus pro polyfonické úpravy dvou-, tří- a čtyřhlasé. Tak na př. Guillaume de Machaut složil Mši, ve které tenor v Kyrie jest vlastně Tutilovo »Cunctipotens Genitor« — velmi to podivu-hodná skladba na čtrnácté století. Ti, kteří tvrdí, že nápěvy mše »De Angelis« jsou anglického původu, poukazují na winchesterské tropy, datované z r. asi 971-980, z nichž máme opis asi o století později v rukopisech cambridgenských. Ti však zapomínají, že tento cenný rukopis pochází z Glastonbury, kde irští mnichové vyučovali. Nad to pak větší počet těchto winchesterských tropů složil sám Tutilo. Irský vliv, zřejmý v jejich skladbě, výslovně připouští biskup Frere a H. Davy, autor spisu »History of English Music«, Původce nového tohoto názoru o irském původu mše -De Angelis= dovozuje správnost svého tvrzení též následovné: Váhá-li čtenář přijati tento názor, nalezne praktický důkaz, když si zahraje nebo zazpívá irský popěvek »The Snowy Breasted Pearl« (John Mc Cormack) a potom třetí díl Kyrie »De Angelis«. Nalezne překvapující podobnost, nebof melodická linie jest velmi zřejmá a čtyři poslední takty irského popěvku souhlasí úpině se závěrečnou větou Kyrie. Oba nápěvy oplývají irským charakterem. Jest možno tedy říci, že, nesložil-li snad mši »De Angelis« Tutilo sám, jest nade vše jisto, že jest tato Mše dílem irské školy kláštera St. Gall. Může se datovati z prvních deseti let 10. století. Jest dále zřejmo, že melodie této Mše jsou irské lidové písně, které byly dobře vypracovány ve formu tropů a potom užity při skladbě této Mše. J. Bouzek: Někferé nové výzkumy o životě Jana P. z Palesfriny. Dosud byl znám život tohoto hudebního velikána, zvaného »princeps musicae,« hlavně z podání Bainiho a Haberlova. Baini chtěl postavu mistrovu v každém směru vyvýšiti, a proto zaznamenal všecko, co mohlo vrhnouti příznivé světlo na jeho miláčka, třebaže to nebylo vše historicky doloženo. Mons. Casimiri, jenž věnuje studiu Palestriny celý svůj život a vzácný talent, dopátral | ||||
|