|
| ||||
| ||||
|
5
Ferdinand L e h n er v Karlíně, L u d. H o l a i n v Kroměříži a j. Doba velmi příznivá dostavila se však teprv koncem předešlého roku. Na den 29. září připravovala se veliká produkce církevní, k jejíž řízeni pozván byl slovutný reformator hudby církevní v Německu, mistr dr. Frant. Witt. I3 ízení zkoušek ujal se Ferdinand I,ehner, jenž po návratu z umělecké hudební cesty po Nčmecku, Belgii a Holandsku rychle shromáždil kolem sebe různý sbor 60členný, který za jeho nepřítonmosti měl získán býti a získán nebyl. Následkem toho nemohlo se odbývati tolik zkoušek, kolik vyžaduji zejména starší skladby, má-li přednáška a deklamace jen poněkud uspokojiti. K provozování určeny byly tyto skladby: osmihlasá mše Palestrinova jlodie Christus natus est", ,Adoramns" od R,ufEi, ,Graduale", ,Offertorium", ,Pan;e lingua" a „Te Deum” 6-hlasé od Witta. K poslední zkoušce generální dostavil se Witt, jenž také produkci osobně řídil. Připomenouti dlužno, že vokalisté, kteří v předběžných zkouškách s pílí nacvičeni byli, ku zkoušce -,enerální a k hlavnímu provozování se nedostavili (z jakých příčin? lze si do-mysliti), tak že soprany následkem zlomyslné desertace postrádaly žádoucí síly a bezpečnosti. Překážkám i nehodám na vzdory provozování celkem velmi uspokojilo a kritika ve všech listech byla velni příznivá. Všeobecně považována produkce u sv. Klementa za první krolz skutečné reformy církevního zpěvu v Praze. Téhož dne měl dr. Witt nadšenou přednášku k hostům ze všech končin česko-moravsko-slezských v seminářské dvoraně shromážděným a přesvědčil je o potřebnosti zřízeni Jednoty Cecilianské pro Čechy, Moravu a Slezsko tím snáze, čím vice předcházejícím provozováním skladeb klassických přijetí zásad reformačních přfstupnými se stali. Následu,jíclho dne řečnil pa.k v užším kruhu hudebníků, načež se konala porada o zřízení Jednoty Cecilianské ve vlastech našich. Jest totiž Witt, jak známo, vrchním starostou Jednoty Cecilianské po celém Nčmecku rozšířené, několik tisíc členův čítající. Včele Jednoty jest vrchní sta-rosta; každá diecése má starostu diecésního, jemuž po boku jsou starostové vikariátní a farní. Veškeré odborní spolky mají pravidelné porady s produkcemi. Or;anismus, spočívající na církevním rozdělení diecésnim, jest zcela rozumný. Ustanoveno tedy, osvědčeného ústrojí se přidržeti a aby rychle se došlo k cíli, měla se počíti stavba Jednoty shůry. K návrhu Wittovu vykonána ihned volba mužův, jimž uloženo jest, aby v jednotlivých diecésích přípravy konali ku rozvětveni Jednoty laerá by pak po stvrzení stanov ihned v život vstoupila. K řízeni celku zvolen jest redaktor těchto listův, pro jednotlivé diecése pak zvoleni jsou tito pánové: v Cechách pro diecési Kralo-Hradeckou d. p. Antonín B u c h t e 1, děkan v Kyšperku, pro Litoměřickou d. p. A n-t o n í n P r o c h á z Iz a, farář v Levfné, pro Budějovickou v. p . Karel Konrád, katecheta v Táboře ; na Moravě pro diecési Olomouckou a diecési Brněnskou: d. p. P a v e l K ř í ž k o v s k ý v L'rné a v. p. L u d e v í t H o l a i n, prefekt a ředitel kůru v Kroměříži, jemuž prozatím přiděleno jest Slezsko. Vypracování stanov a konáni příprav ku první valné hromadě uloženo zvláštnímu komitétn za předsednictví Ferdinanda Lebnera. Zvoleni jsou tito pánové: Dr. Procházka, Skuherský, I'ivoda, dr. Hostinský, F5 r s t e r, NI e l i š, P r ů cha. Ve třech poradách přijaly se hlavní zásady, pra-Micky osvědčeného ústrojí Jednoty Cecilianské v Německu i P,akousku rozvětvené za základ použilo se, veškerá ustanoveni rakouského zákonu spolkového z dne 15. listopadu 1867 v soustavu stanov přijala se, a poněvadž veliké množství odbornfcli spolků Cecilianských s témitéž zásadami v Tyrolsku, Salcburku, Vorarlberku, Bakousfcli a j. rozvětveno jest, měl výbor Úpinou jistotu, že stanovy rychle schváleny budou. Dne 5. prosince m. r. zadal starosta komitétu stanovy, pečlivě vypracované, v 10 exemplářích c. k. ministeriu vnitra ku schválení, dne 9. prosince osobně ode-vzdal jmenované stanovy do rukou Jeho Fminencí pana kardinala-arcibiskupa Pražského. knížete Bedřicha ze 9v2rzenberku, v 7 exemplářích s tolikéž přiloženými žádostmi k nejdůstojnějšímu knížete-arcibiskupu Olomouckému a nejdůstojnějším pánům biskupiirm v Králové Hradci, Litoměřicích, Budějovicích, v Brně a ve Vratislavi. Jeho Eminencí osobně převzal zasláni na veškeré ostatní nejdůstojnější ordinariáty. Po zadáiif stanov konal starosta velmi rozsálilé přípravy, aby Jednota Cecilianská po uplynulé zákonité lhůtě čtyřnedčlií dne 4. ledna b. r. v život vstoupiti mchla. Dne 1. ledna, na den novoročních přání, byl jmenovaný k večera následujícím přípisem překvapen: Čís. 6456. P. P. „Výnosem z dne 29. prosince 1873 čís. 20811 zakázalo vysoké c. k. ministerstvo vnitra vzhledem k §. 6. zákona z dne 15. listopadu 1867 o právu spolčovacím zřízení | ||||
|