|
| ||||
| ||||
|
Rok 1927 C Y R I L Strana 23
Takovým asi způsobem projevovala se činnost Lohelia Ohlschlágela, kterou rozvinul v úřadě svém jako regenschori a jež týkala se praktického provozování hudby, především ovšem hudby kostelní na Strahově. ještě snad zajímati by mohla zmínka o tom, jaký dostával jako ředitel kůru honorář. To dovídáme se ze sdělení Dlabačova, jenž sám pře-vzal za stejných okolností po Ohlschlágelovi úřad regenschoriho na Strahově, maje za to (jako míval Lohel ()hlschlágel) honoráře ročně 4 zlaté tehdejší měny a stipendium za 8 mešních intencí.') I když uvážíme, že tehdejší měna jinou kupní sílu znamenala, a že to byl jen jakýsi příplatek členu řádu, požívajícímu od kláštera piné zaopatření, přece jistě remunerace nepříliš skvělá! A vzpomeneme-li, že /hlschlágel ještě ze svého zakupoval pro kůr krásné nástroje a že — o čemž bude ještě řeč — věnoval i na stavbu varhan mnoho ze svých úspor, které si nastřádal za své skladby jiným kůrům přenechané — tu bezděky pocifujeme úctu k tomuto nezištnému, vroucím, v pravdě ideálním nadšením napiněnému a jen pro hudbu žijícímu muži. Konečně zbývá nám obrátiti pozornost k jeho činnosti, jíž věnoval své nejlepší síly nejvíce času a jež učinila jEj pro všecky budoucí časy populárním. jest to jeho činnost, v a r h a n á ř s k á.') Varhanářství stalo se jeho zamilovaným zaměstnáním a stavbě varhan na Strahově věnoval také větší část svého plodného života. Vlastním důvtipem a neobyčejnou pílí osvojil si —časem obraceje se o radu i na varhanáře z povolání — potřebné znalosti varhanářské a začal počátkem února 1765,9) s povolením nedávno před tím nově zvoleného opata Františka Dallera 10) přestavovati velké varhany strahovské. Na díle tom, jak sám praví -- pracoval bez mála 15 let. To hlavně proto poněvadž se mohl zabývati stavbou varhan jen ve volných chvílích, které mu po vykonání, ostatních klášterních povinností zbývaly.11) (Příště dále.) ') Annály strahovské při roku 1807 (kdy byl Dlabač sám annalistou): a ... quatuor tantum florenos moderator chori Sionei pro labore et octo missis ab e o p e r a n n u m celebrandis a tempore P. Joannis Lohelii Oelschlegel habet ...«. (Rkp. strah. kn. D J IV 6.) Srv. můj článek DBohumír Jan Dlabač« v »Cyrilu«, roč. XLVII. (1926), str. 4. s) O činnosti Ohlschlágelově jako stavitele varhan podrobně jednáno bude v II. díle (I. části) této studie, kde celý postup prací spojených s přestavbou velkých i malých varhan bude vylíčen. Tam vypsána bude i celá historie strahovských varhan vůbec. s) Annály Strahovské, sestavené E. Weyrauchem, (Rkp. knih. strah. bez sign.) při roku 1765, fol. 105 Sub principium mensis Februarii organum majus inceptum.« 10) Po smrti opata Gabriela Kašpara (4. srpna 1764), zvolen dne 12. října 1764. 11) Píšef o tom sám ve své autobiografii: D ... bis er sich entschloss in der Orgelbaukunst, ohne einen Lehrmeister darzu aufzubitten, durch eígene Bemiihung hinlangliche Kenntnis anzuschaffen um die dasige elende Orgel eigenhándig verbessern und namhaft verstárken zu kSnnen. Es verstrichen bey nahe (sic!) 15 Jahre ehe er selbige so, wie sie itzt ist zum Stande zu bringen vermochte; nicht aus Mangel der Wissenschaft sondern aus Abkůrzung der zeit, da er nur die cvenige nebenstunden, welche ihn von den klósterlichen Pflichten frey sprachen, zur Arbeit verwenden konte. Doch hat er endlich dieses Orgelwerk durch unermiideten Fleiss an den innerUchen Gehalt so hergestellt, dass es nicht nur allen vaterlándischen Orgeln weit ilberlegen, sondern auch vielen andern in benachbarten Lindern an Starcke den Vorzug strittig macht.« — Srv. i Dlabačovo údaje (Kůnstler-Lex. II. 403) které kryjí se skoro doslova s tím, co praví o sobě sám Ohlschlé.-gel. Leč onu dobu patnáctiletého trvání stavby, kterou Ohlschlágel ve své autobiografii a po něm i Dlabač ve svém slovníku udává, nelze bráti tak přesně. Dle toho by skončena byla stavba velikých varhan až asi r. 17 0. Z jiných údajů se však dovídáme, že již koncem r. 1774 byl Ohlschlagel s velkými varhanami zhruba hotov. Annály strahovské (Weyrauchovy) k r. 1775, fol. 167b zaznamenávají o tom: =Gloriosi regiminis mox sub principium seu anno 1764 RRmus et AA. D. Francciscus Abbas, amore decoris domus motus, perorante P. Lohelio facile consensit, ut organum in ecclesia nostra majus defectosum aut saltem tale, quod inter praestantia opera tunc dignum repareretur. Praestitit talem reparationem labor infatigabilis Patris nostri Lohelii, non tantum se ipsum ad imbibenda artis organificinae arcana, sed e l p e c u l i um u s u i s u o d e s t i n a t u m profusius superimpendentis. Accesserunt subinde unius alteriusve saecularis organificis consilia, quod o ganum istud, pauca sibi similia habiturum sub finem anni praecedentis (1774) in perfectum statum fuerit deductum. Praeter 150 fl solutos, qui organifici ad consonationem fistularum obvenerunt, RRmús D. Abbas rementionatum P. Lohelium munificentissime donavit 100 aureorum crumena, dum i s t e d e s c r i p t i o n e m o p e r i s et posteritati, ubi řeparatio aliqua fieri deberet instructionem transcript[am] offeret.= 11) V účtech opatských z r. 1775 čteme mezi vydáním r. 1775, 12. ledna položku: NPatri Lohelio finito labore organi donavi 100 cureos seu 423 fl 20 kr.« (Ratiocinia abbatialia pro anno 1775 v archivu kl. Strahovského.) — Srv. i předchozí poznámku 11. | ||||
|