|
| ||||
| ||||
|
Strana 34 C Y R 1 L Rok 1927 Dr. ROM. PERLÍK
Básník a hudebník BRUNO SAUER sedmdesátníkem. etošního roku oslavil strahovský premonstrát, zasloužilý spisovatel a hudební skladatel Bruno Sauer (pseudonym František Kyselý) své sedmdesáté narozeniny. Cit vděčnosti a. hluboké úcty, který chovám k tomuto ctihodnému, zasloužilému knězi, někdejšímu svému novicmistru, diktuje mi tyto skromné řádky, které mu chci věnovati u příležitosti jeho životního jubilea. S uspokojením může se rozhlédnouti Sauer zpět po své životní činnosti, kterou jako pravý vlastenecký kněz a vzorný řeholník, zasvětil cele Bohu i národu, církvi i vlasti, zvláště pak svému řádu a milovanému Strahovu, onomu Strahovu, který dat kultuře našeho národa muže jako byl Ohlschlágel, Dlabač, Strniště, Martinovský, Jablonsi;ý a k nimž Sauer důstojně se řadí. Vyličovati zde celou jeho činnost není ovšem mým úmyslem. Hodlám pouze poukázati na význam, jaký má Sauer v hudbě, především ovšem v hudbě církevní. Bruno František Sauer narodil se r. 1857 v Kudlovicích blíže Uherského Hradiště na Moravě. Jeho otec, venkovský učitel, poskytl mu první základy v hudbě a naučil jej hře na klavír. V rodině Saurů byla hudba doma. Jeho praděd, děd i strýc se strany matčiny vesměs učitelé, byli výbornými hudební] Jako student byl Sauer čtyři léta fundatistou při kollegiatním chrámu sv. Mořice v Kroměříži. Zde navštěvoval také školu hudební, vydržovanou spolkem nConcordia« a podouchal výklady kapelníka Ludwiga o generalbasu. Po maturitě, kterou r. 1877 složil na německém gymnasiu v Kroměříži. sloužil r. 1877 až 1878 jako jednoroční dobrovolník při vojsku v Olomouci Na to vstoupil r. 1878 do boho sloveckého semináře olomouckého. Jako bohoslovec zpívával na kůru olomouckého dómu pod slavným Křížkovským V alumnátě olomouckém pobyl však pouze jeden rok, aby roku 1879--1881 pokračoval ve studiu theologickém na bohosloveckém ústavě v Českých Budějovicích. Touhou jeho bylo však státi se premonstrátem. Vstoupil r. 1881 na Strahov, kde obdržel klášterní ,jméno Bruno a na theologické fakultě pražské dokončil r. 1883 svá studia. Po vysvěcení svém vyslán do duchovní správy. Jako kaplan u sv. Jakuba v Jihlavě působil od roku 1884 až do roku 1900. Jako kaplan v Jihlavě utvořil a vydržoval si řadu let sbor chrámový, s nímž několikráte v roce prováděl liturgické zp vy dle reformy Wittovy. Tehdy činil i prvé pokusy ve skladbě. V té době účastnil se též nové úpravy kancionálu Bečákova, (kterou řídil známý ve světě hudebním kněz Ludvík Holain), jakož i prací spojených s úpravou textů pro obsáhlou poutní knihu Dmariacellskou.- Podobným úkolem pověřen i později, když vrátil se ze svého jihlavského působiště r. 1900 na Sta hov. Tehdy povolán do komise pro sestavení nového kancionálu. I zde ukázal Sauer, jak zdravě dívá se na reformu lidového zpěvu a zásady, které tehdy v komisi doporučoval, ukázaly se býti v mnohém ohledu správnými, jak o tom ještě bude promluveno. Pozoruhodnou činnost rozvinul Sauer v Praze na Strahově v létech 1902-1907, kdy vedle úřadu řádového novicmistra zastával i funkci ředitele figurálního kůru strahovského. Při munificenci gen. opata Sigmunda Starého a zvláštní přízni převora Lohela Schmida i při přátelských pokynech křižovníka Pauknera snažil se zvelebiti zpěv a hudbu na kůru strahovském. K různým obtížím při této funkci náležela ol~olnost, že si nemohl obstarati u nakladatelů všech skladeb k textům missálu premonstrátského a to zejména k mešním gradualiím, v nichž verš allelujatický, je téměř pravidelně odlišný od textu missálu římského. Tu nezbývalo, než aby se pokusil o skladby, jak to již v Jihlavě činil. Vzorem k těmto skladbám bylo mu vEnchiridion choraiee od Tresche. Roku 1907 vzdal se Bruno Sauer ředitelství kůru, administroval nějaký čas řádovou faru strahovskou na Pohořelci, stal se pak děkanem v Milevsku a později městským farářem v Jihlavě u sv. Jakuba Od r. 1920 užívá zaslouženého odpočinku na klášterním panství Hradištku u "ěchovic. Ani v tomto zátiší, nenechává Sauer svých mus ležeti ladem a pracuje dále. K"omě zamilované poesie, věnuje mnoho chvil i hu~ bě: reviduje své četné skladby a komponuje nové. | ||||
|