|
| ||||
| ||||
|
Rok 1927 C Y R I L Strana 35
VÝZNAM SAUERŮV pro církevní hudbu a zpěv tkví především v jeho opravách textů, písní duchovních. Jak již shora zmínka učiněna, byl účasten především úpravy kancionálu olomouckého. Na díle tomto má Sauer nesporně lví podíl. Zajímavo jak sám vypravuje o tom, kterak při té práci si vedl. »Nemaje s kým by se radil,« tak píše mi sám Sauer, l) »opravoval jsem namnoze nechutné texty kancionálu dle přízvučné prosodie novodobé a byl jsem přesvědčen, že je to jediný správný způsob opravy : přebásnění textů. Dlouho nebylo mi dopřáno poslechnouti chrámový zpěv s opravenými texty. Když pak po několika letech, meškaje u svého strýce Ignata Sauera, faráře v Napajedlích na Moravě a slouže tam v neděli »velkou«, poprvé slyšel jsem celý, piný kostel plynně a rhytmicky zpívat mešní píseň — mnou upravenou, byl jsem radostně rozrušen a zároveň přesvědčen, že úprava jest správná.« — Stejně vedl sobě Sauer i při ostatních podnicích, kde jednalo se o textovou úpravu lidové písně chrámové, zvláště pak když r. 1900 meškaje v Praze na Strahově byl povolán do komise pro sestavení nového kancionálu. V této komisi Sauer nabyl přesvědčení, že názory o opravách starých písní duchovních se velice rúzní. Jeden byl pro úpiné ponechání starých textů, druhý jen pro vhodnější a přízvuku přiměřenější přeložení slov, jiný opět pro něco jiného. Krátce hotový chaos názorů, které teprve delším debatováním dojíti měly jistého vytříbení. K tomuto chaosu názorů přistoupilo prohlášení některých členů Dědictví svatojanského —jehož nákladem měl nový kancionál býti vydán — že nechtějí za podíl zpěvníku. »Toto prohlášení,« s bolestí vzpomíná toho sám Sauer, bylo jistě inspirováno některými duchovními správci, kteří — žei Bohu —často náležejí k největšírn škůdcům chrámového zpěvu, dávajíce přednost písním stylu jarmarečního neb písním rázu sentimentálního.« Tak sešlo tehdy z vydání přežádoucího zpěvníku, vyhovujícího moderním požadavkům, jak po stránce hudební tak po stránce textové, kde by uplatnily se zásady Saurem navrhované a které lze shrnouti stručně v tyto vety: S t a r á d o b a k l a d l a slabiky bez ohledu na klad a dvih prostě pod melodii. Později (Lehner) hledí již respektovati přízvuk a značí to i v kancionálech způsobem grafickým tak, že v textu slabika přízvučná vytištěna tučně. Nová doba konečně žádá úpravu textů dle prosodie pří-zvučné, při čemž hájí zásadu: podržeti staré, melodie (pokud nejsou z k o m o l e n y ) a napsati nové texty. Jistě správné to zásady, jimiž bohužel tehdy Sauer, jakož i jiní sním se v názorech shodující proraziti nemohli, ale dočkali se uplatnění jejich později, když vydán Český kancionál. Pokud se ostatní hudební činnosti Sauerovy týče, Sauer nějakého jména ve světě hudebním nikdy si nepřikládal a podnes nepřikládá. Ale přes to náleží mu zásluha, že provedl reformu církevního zpěvu a hudby v kollegiatním klášterním chrámu strahovském. Převzal ředitelství figurálního kůrn na Strahově po známém dlouholetém chorregentu Bedřichu Follbergrovi, hudebníku to sice výborném, přes to však hovícím, jako všichni staří hudebníci, starému způsobu provádění chrámové hudby. Tento konservatismus, lpící na provozování stereotypních einstrumentálek,- nerespektující ani z daleka liturgických předpisů, zvláště pokud se týče proměnlivých částí mše svaté zpívané, poraziti dovedl Bruno Sauer. Sebe lepší hudebník-laik, nebyl by tak snadno tohoto úkolu provedl, protože při známém konservatismu v klášteřích panujícím a při tehdejší téměř všeobecné neznalosti hudební u jednotlivých členů kláštera strahovského, nalezl by chorregent-laik překážev až nepřemožitelné. Sauer jako člen domu však jakýchkoliv předsudků a překážek se nelekal a reformu církevní hudby a zpěvu na Strahově provedl na celé čáře a tak zajistil jí pevný základ, aby mohla čím dál tím utěšeněji rozkvétati. Jak již podotknuto, Sauer zabýval se pilně také skladbou. Jeho sbormistrovský úřad v Jihlavě a později tím více úřad chorregenta na Strahově v Praze, jaksi nutkaly Saura, k tomu, aby pro svůj sbor také komponoval. Složil proto celou řadu latinských motett (Gradualií. Offertorií, Pange lingua atd ) celkem asi 70 čísel. ') Mimo to komponoval i na č e s k é texty : »Zdrávas královno« a sbor eucharistický »Tys můj Bůh a Pán !« — Skladby psány vesměs pro sbor smíšený. Jsou to prosté, homofonní skladby, ale k posvátným textům přilehající a dobře znějící. Falsobordonový způsob komposice a capella zdá se býti Saurovi formou nejoblíbenější a také zde opravdu dociluje Sauer nejlepších výsledků. V roce třistého výročí přenesení ostatků sv. Norberta, dovršil svoji sedmdesátku jeden z nejlepších norbertinských synů P. Bruno Sauer! Sedmdesát let — a přes to do dnes čilý, plodný, pin vznešeného zápalu pro vše krásné ! Bůh žehnej mu i na léta další ! 1) Pisatel tohoto článku vyžádal si na Saurovi, aby mu napsal nějaké vzpomínky na jeho hudební činnost. ') Podrobný soupis hudebních děl Brunona Saura přineseme příště ! | ||||
|