|
| ||||
| ||||
|
Strana 36 C Y R I L Rok 1927
Dr. Romuald Rud. Perlík: Jan Lohel Ohlschlagel (1724.1788). (příspěvek k dějinám církevní hudby v Čechách.) (Dokončení.) o pat Daller poskytl mu ovšem též hmotné podpory, ale i sám Lohel, —jako nelitoval peněžitých obětí na zakoupení hudebních nástrojů pro kůr strahovský — stejně mnoho z vlastních úspor — nastřádaných za odprodané vlastní skladby — věnoval na stavbu varhan. t) Celý postup práce popsal Ohlschlágel ve zvláštních spisech. ') Jeden z nich zůstal v rukopise a má název: »Beschreibung des in der kóniglichen StrahSfer Stifts-Kirche zu Prag neu eingerichten und im Jahr 1774 zu Standt gesezten Orgelwerkes, nebst beyfůgten Unterricht an den Orgelmacher, wie und wo beyzukommen wenn in der Zeit einige Mángel sich ereigneten.a ') Spisek ten datován jest Ohlschláglem dne 23. ledna 1775 a podán — patrně na vyzvání opata Dallera, opatské kanceláři. 4) Že k sepsání tohoto spisku byl Lohel přímo vybídnut, svědčí i zápis v annálech při r. 1775. 6) Ke konci spisku vyslovuje Ohlschlágel přání, aby byly ještě dva měchy k varhanám zřízeny, nebol při piných varhanách sotva by dosavadní postačily. Přání tomuto vyhověl opat ještě téhož roku a povolil na dva měchy obnos 80 zl., jak zřejmo nejen z účtů opatských, e) ale i z poznámky na rubru onoho spisku v kanceláři opatské připojené.') — Druhý spis Ohlschláglův o varhanách vyšel tiskem až r. 1786 pod názvem: sBeschreibung der in der Pfarrkirche des kSnigl. Praemonstratenser Stifts Strahof in Prag befindlichen grossen Orgel sammt vorausgeschickter kurzgefassten Geschichte der pneumatischen Kirchenorgeln.4 e) Spis ten je věnován opatovi strahovskému Václavu Jos. iJleyerovi. ') 1) O tom annaly Weyrauchovy k r. 1775 výslovně podotýkají: > : Praestitit talem reparationem labor infatigabilis 1'atris nostri Lohelii, ... et p e cul i u m u s u i s u o d e st i n a t u m p r o f u s i u s superimpendentis.c Srv. zpředu čís. 1-4. >Cyrilac (1927) str. 23, pozn. 11. — Uvědomíme-li si, co všecko z vlastních peněz Ohlschlágel pro fig. kůr strahovský věnoval, pak pině pochopíme obsah disticha, které nalezl Dlabač (viz Kiinstler-Lex. II. 404) po smrti mezi jeho spisy a jež zní: Quondam dives eram, me musica fecit egenum, abstulerant nummos organa, plectra, fides. 2) Podrobně pojednáno bude o nich až v II. dílu, 1. části této práce. Zde jen to nejnutnější zatím budiž uvedeno. 3) Rukopis v archivě kl. Strahovského (Sign. >Strahoviaa, 62). —Již z pouhého názvu tohoto rukopisu jest zřejmo, že koncem r. 1774 hlavní práce na velkých varhanách byly skončeny, takže nástroj mohl býti odevzdán svému účelu. Tedy vlastně iiž po 8 letech. Ale patrni později rozhodl se Ohlschlágel ještě k opravám jiným, nepokládaje tuto Itoncem r. 1774 dohotovenou přestavbu za definitivní. Ku konečnému zdokonalení varhan dospěl Ohlschlágel patrně až někdy r. 1780 — a proto mluví ve své autobiografii, (a po něm i Dlabač ve svém Lexikonu) o době bezmála 15 let, které potřeboval, než dovedl dílo k takovému stavu, v jakém bylo, když o něm spis, v r. 1786 tiskem vyšel. — Při této příležitosti jest se zmíniti i o tom, že Ohlschlágel podrobil důkladné opravě i d r u h é var h any s t r a h o v s k é t. zv. malé. (Jinak i chorální nazývané, ježto na nich doprovází se chorální zpěv řeholních kanovníků strahovských. Mají krásně řezanou skříň, z r. 1685, z doby opata Hyacintha Hohmanna). Opravu tuto prováděl světský varhanář za součinnosti a dozoru Lohelia Ohlschlágela. Varhanář obdržel kromě stravy za práci 80 z]. Práce počala koncem srpna 1776 a trvala čtyři týdny. Annály strahovské sestavené E. Weyrauchem (Rkp. Strah. knihovny bez sign ) praví o tom k r. 1776: >Sub finem mensis Augusti et initium Septembris reparatio organi minoris in nostra ecclesia, quod opus 1685 sub Hyacintho Abbate positum praeclarum aestimari semper meruit, curata est 4 septimanarum labore et concurrente operatione P. Lohelii nostri in re ista insigniter experti. Organifex praeter victum quotidianum pro labore isto mercedem obtinuit ex cassa inferiori abbatiali 80 fl.« 4) Nese včele praesenční datum >23. Januarii 1773,« psané rukou snad opatského sekretáře či ně-jakého opatského úředníka. Letopočet zřejmě chybný, následkem přepsání. Místo [r. 1775 udává rok 1773). s) Annály Weyrauchovy. Srv. č. 3r4. >Cyrila< (1927) str. 23, pozn. 11. e) V opatských účtech ke dni 15. července 1775 položka: >P. Lohelio pro duobu> follibus ad orga[na[ 80 fI. (Rationicia abbatialia pro anno 1775 v archivu kláštera Strah.) 7) Znít ona poznámka doslova: >Voto descrip:ioni huic finaliteř adjecto P. Lohelii tanto gratantius delatum est, quanto promptius reverendissimus ac amplissimus dominus abbas in duos folles ultro curandos adjecit gratiosum consensum, qui etiam perfecti sunt hocce anno ad solemnia sanctissimi patris nostri Norberti pretio 80 fl. liberaliter soluto eodem amplissimo domino abbate.< e) Prag, bey Anton Hladký, 1786, stran 96. Ve své rukopisné autobiografii (častěji už uvedené) ztni- ňuje se o tomto díle Ohlschlágel sám těmito slovy: >... Ein mehreres wird von dieser Orgel erw~hnt in der Beschreibung, die er anno 1786 in Druck herausgegeben; worin auch vom Alterthum, Wachsthum und Vervollkommung der pneumatischen Kirchenorgeln in ersten und zweiten Kapitel gehandelt wird.p — Z toho zřejmo, že autobiografie Ohlschl igelova, patrně na žádost Dlabačovu, jenž si ji vyžádal pro svůj připravovaný slovník, napsána až po roce 1786. (Srv. o tom pozn. 1. v této mé studii v »Cyrilu, LI. 1925 čís. 3—4., str. 2). 9) Když opat František Daller záhy, dne 2. května 1777 zemřel, zvolen téhož roku dne 17. července za opata Bohuslav Herwig. Po jeho brzké smrti, 6. ledna 1779 zvolen S. března téhož roku Václav Mayer, | ||||
|