Norbert Kubát sen.
Ročník: 1927; strana: 60,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
Strana 60 C Y R I L Rok ] 927 vše

náh slávu získal varhanám svou znamenitou hrou Václav Forst, regenschori od sv. Václava

jen v Praze III., jenž v r. 1723 na ně hrál před císařem Karlem VI.16) Jinak o tamto Forstovi

kéh nevíme nic, jmenovitě nebylo po něm dosud nalezeno žádných skladeb. Vynikal patrně

by], pouze jako varhanní virtuos, jehož přizvání do dómu sv. vítského trpce musel pocítiti tehdejší

varhaník Tobiáš Arnošt Lichre, jenž asi pro pokročilý věk —čítal tehda 76 roků věku

se, svého — nebyl více schopen podobného výkonu. Lichre byl jmenován varhaníkem již

ved v' r. 1681, "g) tedy v době, kdy žil ještě jeho předchůdce, Karel Capellini (varh od 1665

do t v červenci 1683).") Po Lichrovi hráli ještě na varhanách tito jeho nástupci: Jan

neb Antonín Tadeáš Górbig (1727--1737), František Matern Fischer (1737—1748) a Jan Křtitel

iest Wolf, °) za jehož působení je stihla katastrofa: při obléhání Prahy Prušáky v r. 1756 stal

Kdy se dóm terčem nepřátelské střelby, kterou byl způsoben požár, jemuž padly za oběf.

inve V pohnutých dobách válečných si sotva kdo uvědomil, že zničení varhan má nějaký

sitiv význam a proto sympatisujeme s kanovníkem Bartoněm, jenž ve svém -Phosphorus auctus«'9)

gick želí této ztráty vřelými slovy : yOrganum multorum millium, quod piae memoriae Ferdi-

men nandus I. (!) caesar et Bohemiae rex posuit, organum, inquám illud in haereditariis augustae

rovr terris tam in pictura, incrustatione, arte statutaria et tubis ex stanno anglico factis, magni-

dop tudinis et latitudinis ingentis in medio ecclesiae chori superiori locatum, nulli secundum,

quando illud vindicare in humanas vires minime cadere posuisset, voracibus flammis per-

mě14 missum est, ne vestiaio quidem, si aliquod stanni libras ex cinere erutas excipias, reliquo«

v r.

SnaC

nás

česk Jar. Václav V a c e k (Teplá)

z °R Norbert Kubát sen. *)

z Bi

mon Mistra Kubáta možno karakterisovat jako člověka dvěma slovy: »krásná dušen, zajisté

stroj i piná ušlechtilosti, obětavosti, zbožnosti a oddanosti do vůle Nejvyššího, jež vedla jej př~

mihl neúmorné činnosti umělecké často i na trnité ce tě životní 6

v ně Při letc~ní jeho a vzácné choti 50leté činnosti pěvecké a dirigentské připravil obě-'1:i

varhí chrámový sbor plzeňský krásné překvapení květinovými dary, ověnčením varhan, zapěi jel

nástl zajímavou slavnostní mši do E dur a pan arciděkan Havelka promluvil v řeči své o tter

kdy malých zásluhách tohoto vzácného umělce a člověka.

místo Snad se přítel můj drahý nebude na mne horšiti, uvedu-li několik slov jeho z vlas,

podrr ního dopisu, v němž psal mi též o své chorobě ?

Walc >Myslel jsem, že asi přijdu tam, odkud není návratu, však Bůh se smiloval a vyslyšel

že ži mé upřímné prosby, dal mi překonati moji nemoc ... Slávy jsem měl až dost, jenže bohužel,

již st kdybych chtěl jíti do pense, abych se šel pásti na louku, tof výsledek celoživotní poctivé

práce. Ale mám přeci své nejkrásnější vědomí, že jsem pracoval pro Nejvyššího z lásky

zajist a v důvěře. že mi nedá zahynouti.« Tato slova j oa význačným pohledem do jeho duše

arciv( a činnosti. Neznal oddechu, vedl k vítězství plzeňský »Hlahole za hranice, vyučoval, pra-

další coval do úmoru, obětoval se jiným a zapomínal docela na sebe a svou budoucnost.

sotva Kubát narodil se dne 12. března 1863 v Uhlířských Janovicích, studoval s výborným

2 rej= prospěchem na pražské varhanické škole za Skuherského a věnoval se při tom koncertní

hře na housle u koncertního mistra Josefa Markusa. Roku 1832 odveden byl na 3 léta

k vojenské plukovní hudbě č. 72, kde proslul jako výborný houslista a zastupoval častěji u pultu dirigentského vojenského kapelníka.

organi; Roku 1886 usadil se v Kolíně jako ředitel kůru a učitel hudby, odtud odešel do PIznĚ

a stal se ředitelem hudby v chrámu sv. Bartoloměje, kde rozvinul blahodárnou reformn'

činnost hudby chrámové. V roce 1896 stává se proslulým sbormistrem -Hlaholu^ a pozdě]

ě učitelem hudby na plzeňské reálce. Hudbu chrámovou povznesl Kubát tak, že se jí obdi-

v >jah vovali zahraniční mistři Griesbacher, Widmann a Dr. Weimann. V Brusselu získal »Hlahol-,

Edition l') »Václav Vojtěch Josef Forssf« se podepisuje na jisté skladbě v mé sbírce. Zprávu o výtečné jeho

118, 11 hře přinesl Dlabač v aKiinstlerlexikonu« I. 413.

haníker 16) Podlaha : »Catalogus< str. 1X.

a lakot 171 Eitnet: »Quellenlexikon« sv. Il. str. 314.

18) Podlaha: »Catalogus« str. XVIII, XXII, XXV.

opus, cI 19) Phosporus auctus »Editiones« XI. str. 45.

`) Jak jsme svého času slíbili, přinášíme z pera povolaného článek o vynikajícím cyrilském pracovníku. R
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ