|
| ||||
| ||||
|
27 Rok 1927 C Y R I L Strana 67
~raetoria - Syntagma musicum. Síň 67. věnována zvonařství o němž ještě se zmíníme. K tomu ruží se mechanická kovaná hudba: gramofon ve svém vývoji, autofon, mluvící stroj, ultra. —_~ on, atd. jak se všechno to jmenuje. Konec tvoří v šesti síních radio, kde měl velmi roz sáhlou výstavu náš Radiojournál, dobře upravenou, v níž aspoň plakátem bylo vzpomenuto také naší České Filharmonie. Výstava měla několik koncertních síní: Mozartovu, Bachovu, Beethovenovu v nichž _ umístěny byly moderní stroje varhanní. Byla tu síň Haydnova a síň nro kinematograf. Byla tedy výstava jistě bohatá, zajímavá a poučná Co překvapuje, že katolická hudba církevní vůbec samostatně nebyla zastoupena, ač protestantská měla svou vlastní síň. A přec Ceci]ské hnutí v Německu a jinde, četná nakladatelství v Německu jistě měly materiálu dosti k zajímavé výstavě. Za to s podivem a nelze vysvětliti zda příčinou byla liknavost, nebo úmysl. A na podobné dotazy nedostalo se nám určité odpovědi. -~ Pokládal jsem za povinnost svou nejprv stručně popsati výstavu, která dala podn ě k zajímavému sjezdu zvonařů a expertů zvonových. . Začátkem července byl jsem překvapen přípisem skiadatele a profesora církevní školy hudební v Řezně, kanov. P. Griesbachra, v němž jménem výstavního komité zve na poslední týden v červenci k sjezdu zvonařů a expertů do Frankfurtu. Mělo se tam jednati o sporných základních otázkách hudby zvonové, měla s tím býti spojena výstava zvonů, atd. Počátek měl býti v pondělí dne 21. července a porady trvati do středy odpoledne. — Rozjel jsem se tedy do Frankfurtu, vždyf otázka zvonová i u nás je na výsost akutní a doposud se na mnohých místech setkává bud s nevysvětlitelnou lhostejností nebo. naprostým neporozuměním a mimo to doufal jsem, že tam skutečně dojde k usnesením, která sporné body v otázce té rozhodnou nebo aspoň osvětlí. Starý Frankfurt se svými uličkami zaujal jako dříve, takové úzké uličky jako na př Rapunzelgásschen Goldhutgasse se svým barvitým dekorem, malebné dvorky obrostlé květinami, neztratily ani trochu na poutavosti, nádherný dóm gotický dojímal svou velkolepou velebností a bohatým členěním, vzácné umělecké předměty, obrazy, sochy, doplňovaly dojem, zvláště když mezi nimi byla jména našich umělců, jako Brandla nebo umělců u nás známých a zvučných jako je Steinle• A což bohatá historie Rórneru nyní radnice, kde se dála volba a holdování římským císařům v jejichž pořadu, kterým ozdobeny stěny starobylé síně shledáváme se s obrazy našeho Otce vlasti Karla IV. s heslem státnickv jistě zajímavým: Optimum est, aliena insania frui,« Václavem IV. bez jakéhokoliv hesla a Rudolfem II. s případným heslem ctitele hvězd: DFulget caesaris astrum.« V této staré části města, v domě ni způsob starofrankfurtských domů vystavěném, byla první schůzka na večer v Domschánke, která ovšem obsahem svým, jídelním lístkem a nápoji, od ostatního Německa se nikterak nelišila. Tam shromáždili se ponejprv skorem všichni vedoucí činitelé Cecilského hnutí v Německu, vynikající jména, s nimiž se setkává me na skladbách nebo v hudebních časopisech. Jen některé jmenuji, především svolavatel kanov. Griesbacher, žovialní pán. který nezapřel energického, ale také svérazného Bavoráka, starý, živý dr. Widmann z Eichstaedtu, pořadatel kursů staroklassické hudby církev-ní, řed. kůru Stockhausen z Trevíru, kněz, řed kůru na dómě v Kolíně Moelders, Mu;ikdirektor B&hm z Augsburku, řed. Gregoriushausu, církevní to školy hud., po níž tolik toužíme, z Cách Schwabe, prof. dr. Loebmann z Lipska, řed. Berberich z Mnichova, Kunz z Hildesheirnu, dr. Weissenbáck z Vídné, celá řada německých zvonařů, celkem na půl sta účastníků Tam sdělen přesný pracovní program a druhý den dopoledne sešli se všichni na výstavišti v síni Beethovenově k prvé schůzi při níž předsedou sjezdu zvolen kari. Griesbacher a místopředsedou dr. Loebmann. Dr. Griesbacher přesně vytkl účel sjezdového jednání a pozdravil přítomné mezi nimi stařičkého nestora badání o nauce zvonové, který třicet let, jak sám mi sdělil, pracoval s benediktinem P. Janem Blessingem na nauce zvono vé dr. Hartmanna i nás cizince a ukázal zároveň na to, že třeba dorozumění nejen v dů - ležitých otázkách, nýbrž i také dohody se zvonaři, aby všichni pracovali k dosažení ideálního zvonu, jehož obraz má býti ve schůzích dokreslen První mluvil Musikdirektor BShm z Norimberka na thema »Znovuzřizování zv -nění po stránce čistoty a krásy zvukové«. Dověděli jsme se z jeho řeči jak Bavorsko v r. 1920 jmenovalo as 20 zvonových expertů, vydalo zvláštní nařízení o používání zvonů, ale nepostaralo se o jejich odborné vzdělání, přiznal, že nestačí na to být jen odborným hudebníkem, třeba Musikdirektorem | ||||
|