|
| ||||
| ||||
|
Rok 1927 C Y R I L Strana 71
je skladatel kanov. P. Griesbacher z Řezna. Bude nám snad možno podati o zajímavém sjezdu původní zprávu. Třetí sjezd německého umění varhan- ního konal se v říjnu ve Frriberku v Sasku. t Nestor církevních skladatelů v Německu, bývalý ředitel kůru ve Freiburgu Breisgau )ohanries Diebold slavil 85 narozeniny. Z četných jeno praktických děl, mší atd., jsou také mnohé známy u nás. Švýcary. Pro Basilejské biskupství vydán n o v ý z p ě vník s modlitbami =Laudate«. Vydání měla na starosti zvláštní komise. Obsahuje vedle lidových písní také nejpotřebnější zpěvy chorální. Diecesní Jednota Cecilská ve St. Havle uspořádá v r. 1927-1928 osm kursů pro varhaníky; kurs trvá osm půldnů, v osmi za sebou jdoucích týdnech a má za účel, prakticky uvésti do průvodu chorálu, preludování atd. Účastníci musí připraviti sami pro var-hany dohru, mezihru, proměnlivé části některého mešního formuláře. V říjnu slavil dómský sbor cecilský ve sv. Havle padesátileté jubileum. Při tom provedena po prvé slavnostní mše prof. Jos. Scheela: »Missa sacra«, večer odbýván duchovní koncert. Polsko. V červnu konál se Sjezd delegátů Svazu kostelních sborů v Poznani v sále domu královny Jadvigy na némž referoval prof, Dr. Gieburowski o Motu proprio papeže Pia X., o círk. 'hudbě a St. Wojciechowski o zakládání a cvičení sborů chrámových. V resoluci přijaté praví se také : Poněvadž melodie našich písní lidových v běhu věků se jednak zapomněly, jednak v rozličných diecesích doznaly různých variantů, Sjezd vděčně vítá ustanovení nejd. episkopátu polského, podle něhož má se vydati jed-notný zpěvník, ustalující melodii i text písní. U nás se tomu nechce rozuměti. Ve Varšavě počal vycházeti nový měsíčník věnovaný oboru varhanickému »Písmo organistowskie.« Redaktorem je prof. Bron. Rutkowski. V Poznani konal se kurs varhanický na zdokonalení varhaníků. V kursu se přednášelo o chorálu, dějinách hudby církevní, hře partitur, dirigování, solfežích, zpěvu solovém, hře na varhany, klavír a harmonii. Dr. Gieburowski pořádal v Poznani třídenní kurs o dirigování. V Polsku vycházejí dva časopisy věnované hudbě církevní, měsíčník »Muzyka košcielnae v Poznani a »Hosannae v Tarnově. RŮZNÉ IPRA V Y. Výroční zpráva hudební školy pro Slovensko v Bratislavě za šk. r. 1926-27 podává pěkný přehled o vývoji tohoto účeliště, které v osmém roce trvání dostalo novou organisací. Ředitelem je sklad. Frigo Kafenda. Ústav čítá 20 učitelů. Ústav čítal 300 žáků. V příštím roce bude se konati p r v n í e u c h aristický s jezd mezinárodní vAustralií. Australský 1 Hymna pro celý Svět. Francouzští ministři Briand a Herriot dali svůj souhlas k vypsání mezi-národní soutěíe pro skladbu h y m n y m í r o v é. Cenou poctěná skladba má se na příště hráti při všech officielních úkonech a ve všech chrámech všech kultů bez rozdílu na celém světě. Tvoří se mezinárodní po-rota. Soutěž bude vypsána pro skladatele celého světa. Sv. Otec Pius XI. a Cyrilismus. Když nový předseda Obecné Jednoty Cecilské v Německu Dr. Weinmann byl přijat sv. Otcem v soukromém slvšení a Dr. Weinmann mu podával zprávu o hnutí cyrilském v Německu upozornil ho také, že svatý Otec věnoval první svoji literární práci Obecné Jednotě cecilské, když přeložil jako mladý theolog r. 1878 v Miláně brožuru Fr. X. Witta »O dirigování katol. církevní hudby.« Vzpomínka tato způsobila sv. Otci velikou radost. Chorální zlomky kláštera Tepelského. Odporučuji vřele každému knihovníku, aby bedlivě si všímal desek starotisků, na nichž a v nichž často nalézáme vzácné rukopisy dob minulých, hudební památky středověku a zloml g a c c d a, h a, g— Po těchto Kyriaminách po-číná ozdobnou initiálou »Gloria« in festis solemnibus ze mše >Deus sempiternee a je podáno s úpiným textem a melodiemi v tonině hypofrygické. Srovnává se s vatikánsl e f, g f e, e. — Druhé Gloria, hypomixolydické z XI. století liší se melodicky od edice vatikánské na slabice »sis«: g, e g, g, g, a h, c a g, g a a g, e f g, g. — Po druhém, úpiném Gloria napsal písař 3 Kvrie — a 3 Christe eleison. První: d, d c, c d, e f d, d, — poslední: e, g a, a g f, f, e f e, d. K těmto druží se opět celé »Gloria« v tonině hypodorické (Pater cunct.)• in festis semiduplicibus : d a, a, g f e, d, e, f, g, a g f e, f. — V edici vatikánské končí s e. Sanctus a Benedictus nejsou bohužel zachovány. První tropické »Agnus Dei« jest nečitelné, druhé rozšířeno latinskými interpolacemi: Agne Dei Patris, nobis mniserere pusillis. Pak následuje: Christe audi nos o Kvrie hymon | ||||
|