|
| ||||
| ||||
|
Rok 1927 C Y R I L Strana 83
nich a přijala na vyzvání katol. organisací několik veřejných účinkování, na nichž přednesla nacvičené sbory světské Pro nedostatek místa upouštíme od uveřejnění celkové činnosti. Konala dvakráte v týdnu zkoušky, které řídil náš obětavý sbormistr vsdp. kan. Můller. Po čas jeho nerr,oci ujal se s nevšední ochotou řízení :,boru Msgr Josef Bouzek, který rovněž snažil se, aby Jednota neochabla ve své činnosti, začež mu ve valné hromadě bylo zvláště poděkováno Po před-nesení zpráv funkcionářů přikročeno k volbě nového výboru. Volba provedena lístky a zvoleni pro příští správní rok : předsedou J. M. Msgr. Frant. Vaněček, děkan-prelát koll. kapituly vyšehradské, mtstopředse ou a sbormistrem vsdp. Msgr. Václav Můller, kanovník, místosbormistrem Ant. Roesl, jednatelem Frant. Holý, pokladníkem Em. Slavík, I. archivářkou Vilma Hromádková, I1. archivářkou Maruška Hanušová, do výboru dále zvoleni: Růžena Budělovská, Betty Krebsová a Karel Knapp, řiditel záložny. Skrutátory při volbě byli pp Krebs a Roesl. Jelikož volných návrhů žádných nebylo ukončil předsedalící valnou hromadu, poděkovav všem přítomným za účast, přáním, by Jednota zůstala na stupni, k němuž dospěla i na dále a vykonala své poslání jak na poli církevním tak i kulturním. Fr. Holý, jednatel. .-..~ ~.~....~~...~~- ~...~... .--..mor. LITOMĚŘICE. Mladá Boleslav. (Duchovní koncert.) Dne 19 listopadu konal pévecký spolek »Boleslav« v MI. Boleslavi v děkanském kostele duchovní koncert na počest čestného člena spolku mistra J. C Sychry a na paměP 70. výročí svého založení. Na programu byly skladby mistrovy a jeho zemřelého syna Dr Lumíra Sychry. Byli jsme zvědavi na výsledek, nebol čísla programu vykazovala skladby obtížné. První číslo Velkopáteční meditace Kantáta pro sola, smíšený sbor a varhany, druhé Dr. Lumír Sychra: Sonaia b-moll pro varhany op. 2. a konečně Missa solemn s pro sola, smíšený sbor a varhany. Dirigent profesor Jan Loriš, u varhan Dr. Alois Michl z Prahy Provedení mělo průběh neobyčejně zdařilý, neboY bormistr vystihl výborně ducha skladby a dovedl jej vsugerovati svému disciplinovanému sboru. Vokalisace velmi dobrá. Rytmicky a dynamicky vše dokonale nacvičeno. U vaihan byl Dr. Michl, v MI Boleslavi z minulých let dobře známý a všem sympatický virtuos na královském nástroji, předvedl novinku záhy zemřelého nadějného skladatele V době utápějící se v hrubém pož,tkářství, omámené moderními tanci a jich divokou hudbou provésti duchovní koncert svrchu uvedených skladeb jest dílem odvážným, ale také záslužným. Panu sbormistru a jeho pěveckému spolku k výsl dku srdečně blahopřejeme. Kéž kráčí chutě dál na této dobře vedené cestě. F á h n r i c h. ARC. C. J. U Č. BUDĚJOVICÍCH. Z Čes. Budějovic. (Jednatelská zpráva Měst. Cyr. Jednoty.) V den sv. Cecilie, ve svátek patronky hudebníků a zpěváků, svolali jsme letos valné shromáždění, abychom mu podali zprávu o své činnosti minulé a získali směrnice pro doba příští. Cinnost naše minulá byla letos bohatá — desetkrát jsme veřejně vystoupili při různých příležitostech: V semínářskérn kostele sv. Anny 25. prosince při půlnoční mši sv. ženský sbor, 27. prosince při osmé mši sv. smíšený sbor, 3. ledna 1926 ženský sbor, 24. ledna smíšený, 3. dubna o vzkříšení smíšený sbor, 29. června zapěl smíšený sbor Říhovského Ceskou mši, kteroujsme opakovali S. a 6. července při Orelském sletu v kostele sv. Jana Nepomuckéio a v kláštere Mariánském; v katedrále 31. prosince smíšený bor koledy, 6. července v zahradě katol. domu Blodkovu „V studni” smíšený sbor. Poslediiím kulminačním čislem činnosti byl koncert ze skladeb Fr. Zdenka Skuherského při slavnosti odhalení desky jeho, kterou pořádala Jednota Hudebních stavů v Praze za součinnotiti všech místních čes ých spolků pěveckých. Uznání a pochvaly dostalo se našemu p. sbormistru z úst nejpovolanělších jeho zásluhou získala si C. J. jméno a stavěna jest dnes jako rovnocenná s ostatními zdejšími spolky, které ji pině respektují. Za to vzdává jednatel iistě v piném souhlasu výboru i veškerého členstva svému sbormistru opravdově upřímný dik s přáním »Zaplat mu to Pán Bůh!< Srdečný d,k patří letos také v přední řadě těm p. t. členkám a členům sboru, kteřá obětavě, vytrvale a prav de ně súčastňovali se zkoušek a pomohli tak p. sbormistrovi provésti díla tak umělecky cenná. Ty pak, kteří by důtky zasloužili pro nepravidelné docházeni, prosím velmi snažně, aby nestěžovali tím beztak obtížnou a namáhavou práci sbormistrovu Prosím, aby uvážili, jaké jest to zdržovaní, když znovu a znovu musí se začínat se cvičením od počátku a jaké teprve věci bychom mohli provésti při dobré vůle a dobré kázni. Tyhle dvé vlastnosti odporučuji veškerému členstvu pro dobu příští a jsme přesvědčeni, že pod taktovkou sbormistra p. kanovníka Bočka a za dopro odu varhaníka p. řidítele Schmidta provedeme s Božím požehnání ještě mnoho krásného. Čeká nás práce, kéž výsledky lejí korunovány jsou piným zdarem! Zdař Bůh! J. Macek, jednatel. Z CYRIL SKÉHO RUCHU U CIZINĚ. ITALIE. Cecilská Jednota italská svolává XIV. národní kongres Jednoty v dubnu r. 1928 do Ríma »do věčného města k hrobu Pia X, sv. Cecilie, do stínu stolce Petrovaa, jak dí provolání. Dobře u nás známý skladatel, dirigent římského sboru poldfonického, prof vysoké hudební školy papežské'Casimiri vydal opět nový svazek publikace »Note d'archivio.a Zajímá tam zvláště jeho článek o hrobce papežských pěvců, vedle bohatého obsahu jiného. Kdy se dočkáme podobných prací u nás? Kromě prací prof. Dra Orla, které celkem bohužel zůstávají nepo šímnuty, nemáme podobných. FRANCIE. V Paříži obnovena byla při učelišti »Schola Cantorum< znova »Společnost přátel zpěvu chorálního«. (L' association des amis du chant grégorien). Zajímavé jest co vypravuje o založení jejím jednatel společnosti kan. J. Marty. Založena byla po válce r. 1919, jako výsledek porad, které se dály v opatství sv. Martina v Canigou, kde biskup Perpignanský přijal někieré vynikající osobnosti z kruhů hudebních. Byla mezi nimi u nás dobře známá vynikající umělkyně Blanche Selva a skladatel, zatím již zesnulý Déodat de Séverac. Ti vypracovali statut společnosti, jejíž účelem jest šířiti všude řehořský zpěv chorální a to pomocí spisů, konferencí, sjezdů chorálních (t. zv. journées grégoriennes) kongresů, liturgických týdnů, provor_ováním zpěvů chorálních a obnovením sborů zpěváckých atd. V poslední době zřídila zvláštní komusi, před níž možno skládati zkoušky z theorie a praxe chorální, | ||||
|