Fuga
Ročník: 1929; strana: 97,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
1929 C Y R 1 L 97

Dr. Rom uald Rud. P e r 11 k:

PúIsfolefí církevní hudby v Cechách.

K jubileu padesátiletého trvání Obecné Jednoty Cyrilské.

Gol,1 asopis pod novým názvem -Cyrile vychází stále a pravidelně každého měsíce. tedy 12 císel ročně s 12 hud. přílohami. Vykazuje pak časopis tyto stálé rubriky: I. Články (z oboru historie neb theorie círk. zpěvu a hudby), II Jednota Cyrilská (obsahující dopisy i zprávy organisační, zvláště výroční zprávy o činnosti jednotlivých cyrilských Jednot), III. Věstník hudební (přinášející posudky děl z oboru literatury hudební), IV. Různé zprávy. Kronika cyrilská, po př. Feuilleton, (kde uveřejněny zajímavosti z círk. hud. života našeho i cizího), V. Nekrology hud.-církevních pracovníků a konečně VI. Hudební přílohy.

Tyto rubriky zůstávají celkem tytéž po celé období, o němž jednáme a zajímá nás především rubrika č 1 á n k ů a hudebních příloh. Mezi autory článků čteme kromě Lehnera jména známá nám již z doby dřívější, kdy časopis nesl ještě název »Cecilie, K. Konrád, J. Pachta, J. Foerster st., Fr. Chlum, L. Holain) ale i jména nová : V. Vaněk, 1. Mazánek, K. Pazour, Fr. Tvaroh, Ambrož Kienle, P. Sarkander Navrátil, Ferd. Tadra, J. Zelinka, Fr. J. Zoubek, Ign. Bečák, Fr. Vaško, Cl. Kuffner, Fr. Všetečka, Dr. J. Mrštík, 1. Oliva, J. Václav Kosmák a Dr. R. Horský (Montanus). Z článků v té době v HCyrilu« uveřejněných poutají naši pozornost zvláště statě K. Konráda a Jos. Pachty, jednající o dě

jinách posvátného zpěvu a hudby. A to zvláště články Pachtovy zasluhují pozornosti. Při vší úctě k záslužné práci Konrádově přece jen dnes v mnohých věcech jiného jest hudební historik mínění, než jak udává K. Konrád —kdežto články Pachtovy neztrácí na ceně. Svědčí jak dobrým znatelem byl Pachta hudby středověké a zvláště starého zpěvu českého. Pokud se týče chorálu a otázek liturgických nebylo jistě odborníka v té věci povolanějšího. Jen článek uveřejňovaný částečně v ročníku VII. a VIII. našeho časopisu a nesoucí celkem ne mnoho napovídající nápis -Poznámky a vysvětlivky k rorátům Lehnerovým« ukazuje, jak dobře Pachta věc ovládal. Bohužel, že články Pachtovy jsou nečetné !

Stejně zajímavými a cennými jsou hudební přílohy z této doby.

Při volbě skladeb brán tu zřejmě zřetel li našim domácím skladatelům, vyšlým z reformního hnutí cyrilského. Mimo několika málo skladeb skladatelů cizích (Aib. Miiller, F. A. Vater, Fr. Endler), jsou tu zastoupeni vesměs naši č e š t í komponisté církevní. Kromě těch, jichž jména již v přílohách »Cecilie jsme seznali (P. Křížkovský, J. Foerster, Fr. Hruška, J. C. Sychra) shledáváme se se jmény novými: J. E. Zelinka, J. Cainer, J. Nešvera, A. Průcha, O. Smolík, J. B. Foerster jun., K. Bílý, R. Fryčaj. Též K. Konrad a F. Lehner mají zde své hudební příspěvky. Nejčetněji zastoupeny ovšem skladby J. Foerstra stan, J. Nešvery, Fr. Hrušky, ]. C. Sychry, J. E. Zelinky a Jos. Cainera.

(V příštím ročníku dále.)

Josef Klement:

Fuga.

(Cyrilská Odysseya.) (Dokončení.)



nemocněv po dlouhých pochodech, přišel jsem do spustlé vesnice, v níž byla rozložena

polní nernocnice. Tichý, vydrancovaný domek, ne nepodobný tomu Havlíčkovu v Brixenu, stal se mi domovem. Záda, obsypaná vředy, léčili jodovou tinkturou, vyprahlou duši hojil jsem vzpomínkami a posílal jsem je do ACyrila~ jako »Kadence«. Sotva uzdravený vrátil jsem se do své kamenité stráně na frontu. Cosi mě však vábilo do blízké vesničky. Rozbitý chrám s probořeným stropem, zničenými oltáři z bělostného mramoru smutně volal k nebesům, že těžko se usmíří hněv Boží.

Brzo měli jsme tam cestu. Poblíže kostela v opuštěném domku, jediný sklep obstál před ranami granátů, Knih tam bylo po dlážkách nastláno. Stopy rozlitého oleje svědčily. že se tu posléze skrýval duchovní pastýř, neopouštějící ani chrám, ani osadu a její duše.

Z touhy zachrániti něco krásného z té spousty, zvednul jsem kus, který mě přivábil stránkou chorálních not. Byl neúpiný. Přehrabuje okolo, našel jsem šfastně i druhou polo-vinu. Ejhle! Liber usualis officii, první díl chorálních zpěvů, obsahující úpiný text mešních modliteb a zpěvů, jak je má misál, graduál a kyriálník.
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ