|
| ||||
| ||||
|
1930 — — 5 — — Cyril
celou řadu cyrilskéch jednot zaniklých. Již zdálo se, že v tomto období Ob. Jednota Cyrilská, -- v jejíž čele zasedá po Lehnerovi (zatím roku 1914 zemřelém) kanovník Wiinsch — dosáhne bývalého rozkvětu jako v letech osmdesátých. Leč přišla váll~a, jež jako všude, působila i zde ničivě. Válka postavila cyrilské pracovníky před zcela nové úkoly. Nastala requisice varhanních píšfal a requisice zvonů. Jen zasvěcenec zná, a ocení zásluhy těch, kteří dovedli svým včasným zasáhnutím zachrániti mnoho z našich zvonů a varhan. Roku 1919 jmenován jest dr. D. Orel, univers tním profesorem v Bratislavě. Od-chází vykonav záslužný kus cyrilské práce, jež korunována jest vydáním Čes. kancionalu. Dílem tím zapsal se Orel i všichni, kdo spolu pracovali, af přímo (Hornof, Vosyka) neb nepřímo (A. Podlaha, K. Roček, J. Cibulka, X. Dvořák, K. Dostál-Lutinov, j Hejčl, V. Chyba, A. Kolísek) zlatým písmem do dějin nejen české písně lidové ale do dějin církevního zpěvu a hudby vůbec. Od r. 1919 počíná v cyrilském hnutí další důležité období, období čtvrté. (1919—1929.) Vedení cyrilské myšlenky v této nejvýš svízelné době poválečné — kdy bylo třeba v našem čsl. státě rozšířiti hnutí cyrilské i na Slovensko — spočívá v rukou preláta Msgra A. Wůnsche, jako předsedy a kan. Msgra V. Miillera jako jednatele a redaktora časopisu našeho. Kolem nich kupí se úzký kroužek spolupracovníků, kteří jednak literárními příspěvky do časopisu, jednak pracemi organisačními myšlenku cyrilskou skutkem pro-vádějí. Do tohoto období spadá též zavedení v a r h a n i c k ý c h k u r s ů, jež mají aspoň pro nejbližší dobu nahraditi úbytek varhanických sil, který se všude jeví způsobem povážli-~ ýtn. Zásluhy o zřízení a vedení varhanických kursů při 0. j. C. náleží zvláště řed. V. Ríhovsl<ému a prof. Trumpusovi. V této době poválečné zasluhují zvláštní zmínky zásluhy Msgra. V. Miillera, kterých si získal při pořizování nových zvonů a jež též náležejí do cyrilské činnosti. Veliký počet krásných nových zvonů, pořízených na základě jeho pokynů a odborných zkušeností hlásati bude povždy jeho jméno. V líčení činnosti 0. J. C. a celého cyrilského hnutí za posledních 50 let dospěl jsem ke konci. Ob. Jednota Cyrilská vstupuje do druhého padesátiletí, počíná novou eru své činnosti. Nemohu než skončiti s vřelým přáním, aby s pomocí boží i veškeré další snahy cyrilského hnutí potkaly se s úsp2chem nejlepším a dosáhly tak pině svého vytčeněho cíle který jest: povznesení a zuclebertí naší církevní hudby a našeho posnátného zp~vtt t DR. E. TROLDA O skladbách J. D. Zelenkových, jmenovitě o jeho melodramatu de s. Venceslao. (Příspěvek k děiinám české církevní hudby z počátku XVIII. stol.) (Pokračování.) 12. .Oratorium Gesu al Calvario ... Di G. D. Zelenka. Partituru chová ve sbírce svých hudebnin Pražský Hlahol. jest opatřena záznamem: »Dle originálu dráždanské král. knihovny opisoval F. Zmrhal, text Augenthaler v Praze 1878.e Skladba sestává ze 24 čísel, totiž z introdukce, 11 recitativů, 7 arií, 1 kvartetta, 1 terčetta, 1 duetta a 2 sborů. Ona »introduzione• je (francouzská) ouvertura s velkou fugou. Kontrapunktické je také duetto, jinak je vše homofonní, leda že ve sborech objevuje se zcela zřídka nějaká imitace. Arie jsou veskrz bez devis, avšak da capo, vlastně al segno, ježto opakování nastává bud s vy-necháním anebo zkrácením předehry o začátek. Předehry přinášejí motivický materiál arie. Pravé monstrum jest poslední arie, jejíž předehra čítá 56, první díl 143, druhý díl 38, da capo 143 taktů, tedy úhrnem 380 taktů. Prvý díl se skládá z dvou částí, jejichž symetrie je patrná jen z čelního motivu, z několika chodů chrom atických a ze skupiny průtahů. Nápadné jsou zde i jinde s~ hlásící trkavé rytmy a důsledné doprovázení zpěvu nástrojem v unisonu, což je možné jen tím, že arie jsou psány jen pro ženské hlasy. Sopránu je přidělen zpěv P. Marie a Máří Majdaleny, altu zpěv Ježíšův a Marie Kleofášovy a sv. Jana. 13. Requiem. Partitura nalézá se va sbírce Pražského Hlaholu a nese titul: -No. 4. Requiem, Sanctus, Agnus á 4. Violini 2. Oboe 2 Flauti 2. Chalmeaux. (!) Fagotti 2. I3asso | ||||
|