|
| ||||
| ||||
|
Cyril — — 6 — — 1930
Continuo. Quod occasione Animadversarii (!) pro Invictissimo Imperatore Josepho Domino suo Clementissimo composuit et in Summa veneratione ad Mandatu(m) Serenissimae ac Do [mil n :e suae ]n Regia-Catholica Dresdae Capella produxit humillimus devictissimus (!) Subditus et Servus Joannes Dismas Zelenka. Dle originalu z draždanslcé král. knihovny opisoval Rebrovic, text Augenthaler v lednu roku 1878 v Praze. Srb.<') Uvnitř jméno skladatelovo ještě jednou a pod ním -a Dresdn 7. Aprile.g — Partitura ~e od titulu edchyluje tím, že obsahuje všecky, při zádušní mši předepsané zpěvy, jmenovitě Benedictus s Osanna na patřičném místě, sekvenci a offertorium pak až na konci. V obsazení instrumentálním je notována ještě Viola 1. e Trombone, Viola 2. e Trombone a konečně Trombone 3., za to nejsou nikde vyznačeny fagoty. K. M. zaznamenává toto Requiem pod č. 2.: >á 4 voci con VVni.. Viola, Oboi, Flauti, Chalmeaux (!) ed Organo.R ťíiavní věcí je. že themata se shodují. čímž je autorství Zelenkovo nesporně prokázáno, na obsazení konečně tak nezáleží, nebof doprovod beztak ustupuje zde značně do pozadí tím, že nástroje jdou většinou s vokálními hlasy (Hlnstromenti colle voci al solito• zní poznámka při Lacrymosa, offertoriu a Sanctus II.) Fugy v počtu 7 dodávají skladbě ráz polyfonní. Nejpřísnější větou je Benedictus s Osanna v jeden celek spojené; nese faktura zcela palestrinovskou, ytutti instromenti= nejsou zvlášf vypsány. 5 homofonních vět s textem často se rozbíhajícím přibírá při zakončení imitace. eChriste« je duetto, avšak také ve formě fugy, na jejíž thematické hře jsou i vokální hlasy súčastněny. Jako zcela cizí živel zapadají do reperkusí po třikrát krátká houslová sola se škálovitým útvarem v dvaatřicetinách. Nejoriginálněji je zhudebněno »Dies irae>, v němž se přednášejí dva texty parallelně: k basovému sólu »Tuba miruma se pojí jiné sólo gRecordareH a tímto způsobem (na starý motetus připomínajícím) se prozpívá celá sekvence, teprve při aLacrymosa< nastupuje čtyřhlas, jenž se při »huic ergoe rozvinuje v rozsáhlou fugu s chromatickým thematem Chromatika je v Requiem a v popsaném oratoriu víc zastoupena, než v kterémkoliv jiném díle Zelenkově. `) Až potud sahala má znalost o Zelenkově tvorbě. Není sice zde materiálu mnoho, přec však stačí, abychom si mohli učiniti obraz o tom, jak Zelenka skládal; máme zde totiž zastoupeny všecky typy skladeb, v církevní hudbě obvyklé, od solového zpěvu až ke sborům. cd kontrapunktické arie až k fuze, ed motetta až k velké formě mešní. Podaným rozborem potvrzují se také výroky starších zpravodajů o vyníkajícím kontrapunktickém umění Zelenkově. Nový jest poznatek. že se toto rozšiřuje i na arie a to způsobem tak obdjvuhodným, že zmíněné arie Dukátovy vyjímají se proti nim jako nesmělé školácké pokusy. Poznatek ten je ovšem jen důsledek Zelenkova stanoviska, námi předem zjišténého. Oproti tomu potkali jsme se zde také s útvarem, jejž jsme v dílně Zelenkově nehledali, s homofonní arií. 1-Iomofonní arie jest dítětem světské hudby a proto u přísného Zelenky nás tak překvapuje, ba překvapuje nás tím víc, an se objevuje v oratoriu, tedy ve skladbě stojící sice mezi církevní hudbou a operou, zde však, vzhledem k textu, ne li církevní, tož alespoň rozhodně duchovní. Proč Zelenka zde sviíj styl úpině změnil, bude vyloženo později, prozatíitl konstatujeme jenom faktum. že není vše polyfonní, co vyšlo z jeho pera. Je-li tomu tak, pak ovšem jsme tím zvědavější poznati, jak se zachoval Zelenka na poli opery, tedy skladby, která s duchovní hudbou nemá vůbec nic společného. O tom nás noučí následující kapitola. Všeobecně pod názvem »Melodrama de S. Venceslao« citované dílo Zelenkovo na-lézá se v býv. Král. knihovně v Dráždanech (Ms. A 427 a). Název zní na tamnější partituře následovně: »Melodrama I quod occasione gloriosissimae inaugurationis in Regem Caroli VI. I et ! in Reginam Bohemiae Elisabethae Christinae, ; quaerente ita Caesareo et Academico Collegio Societatis Jesu Pragae ad Sanctum Clementem, 1 in Mus'cam posuit et coram iisd, m Caesareis Regiisque Maiestatibus in summa 1 veneratione direxit Augustissimi Poloniarum Regis et Electoris Saxo. Friderici Augusti ~ CamEra Musicus 1 Joannes Dismas Zelenka, Boemus Launowicensis A. D. 1723.^') Jak vidno, není v tomto 1) Samozřeimě dlužno čísti slova, vykřičníkem označená, správně DChalumeau<, >Anniversarii<, -devinctissitnus)<. Nápadné je, proč nazývá Zelenka císaře Josefa 1. svým milostivým pánem. Titulem >Serenissima ac (?) Do (mil na< myslí patrně manželku kurfirsta Fridricha Augusta [I., Marii Josefu, která byla dcerou Josefa 1. Tím se také vysvětluje, proč se konalo v Dráždanech requiem za panovníka z rodu habsburského. ') Za laskavé zapůjčení zapůjčení 3 partitur Zelenkových děl vzdávám díky výboru ^Pražského HlFholu<• 3) Tatáž si,'adba v K. M., 2. od konce. D.e léto byl asi také sl,otoven péčí pana I | ||||
|