|
| ||||
| ||||
|
Cyril — — 8 — — 1930
V obou spiscích Ohlschlágelových,') o strahovských varhanách jednajících, dovídáme se dosti podrobností, k varhanám Fassmannovým se vztahujících. Hlavní stroj rozdělen na 2 části, postaven na obou stranách (t. zv. »věže<). Vzduchovny a hlasy k manuálům po obou stranách rovněž umístěny. Zadní positiv byl uprostřed mezi zmíněnými dvěma Dvěžemie.') Byi však »němý<, pouze pro okrasu tu stál.') Rovněž pedál na rozdělené vzduchovně byl na obou stranách ve »věžích« umístěn. Za nimi 4 měchy,') hlavní vzduchovod jakož i ostatní vedlejší vzduchovody. Zmíněný stroj nebyl postaven ale tak důkladně jak by to mělo a mohlo býti, af již z nedostatku dobrého, vyschlého dřeva aneb z nedbalosti varhanářovy A proto příliš brzo se začaly objevovati mnohé nedostatky varhan. Hned prvý rok po jejich vystavění nastalo-li vlhké počasí, tu rejstříková táhla tak nabobtnala, že je nebylo možno vytáhnouti ani zasunovati. Aneb se dala vytáhnouti jen na polovic, čímž vznikal falešný, nepěkný tón. Naproti tomu při suchém počasí táhla rejstříku příliš lehce se vytahovala a ozýval se hukot vzduchu. Castěji zanešena byla klaviatura, násiedkem čehož nekryly dobře ventily. Krátce každou chvíli --brzo zde, brzo onde — něco selhávalo.') Příčinou toho byla jistě nevhodná úprava hřídelrtice. Proto také obtížné, zdlouhavé stisknutí klavesů a pomalý ozev píštaL'l Dále častými opravami rukou nedosti zkušeného varhanáře a stálým přeladováním varhan pokaženy i píšfaly. Píšfaly ty byly ostatně z kovu méněcenného zhotoveny. Byla zde pouze jediná mixtura pětinásobná a mimo ni již v době Lohelově dávno neužívaná Sesquialtera — následkem čehož, zvláště při piných akkordech, vydávaly varhany nepěkný, nejasný tón.') Pedál byl dosti dobrý. Následke n nedostatku vzduchu a chybně zaříznutých labií ozývaly se však píšfaly velmi slabě.') A tak stály zde varhany ty až do r. 1764. Toho roku opat František Michael Daller rozhodl, aby provedena důkladná jejich přestavba.) VÁCLAV MULLER 0 chorálu sv.-Rehořském. Referát na jub. sjezdu Ob. Jednoty Cyrilské v Praze. (Pokrač.) co soudí jiní hudbě katol. cizí umělci o chorálu ? Jean J. Rousseau soudí, že chorálu 1 třeba dáti daleko přednost před změkčilou, divadelní, neohrabanou a mělkou hudbcu, která se bez vážnosti, bez vkusu, bez slušnosti a bez úcty k místu, jež se tím způsobem znesvěcuje, klade na jeho místo. Halévy (autor opery »Židovka«) napsal: -lak mohou kněží do kostelů připustiti chudou moderní hudbu, kteří v chorálu mají nejkrásnější melodie. Tak soudí Spohr, Thibeaut, Nicolai. Gounod si vyhradil v závěti, aby mu zazpívali chorální rekviem. Tak vypadá chorál. Ale odkud tato jeho vnitřní síla, jeho krása a jeho neochvějná nezdoinost Af se kolem chorálu chodí bez povšimnutí, vše marné, zůstává týž a zní stále stejně ke ctí a chvále Boží. bez jakýchkoli ústupků vkusu doby a názorům jednotlivců nebo škol. Toho příčinou je kořen, z něhož chorál vyrostl a to je k a t o l i c k á 1 i t u r g i e. ') Jest to především zmíněný rkps. strahov. archivu s názvem vBeschreibung des in der kónigliche:-. Strahófer Stifts - Kirche zu Prag neu eingerichteten und in Jahr 1774 zu Standt gesezten Orgelwerkes (Zde citováno: »Beschreibung des ... Orgelwerkes<). Druhý spisek vyšel tiskem a nese název: >Beschrei bung der in der Pfarrkirche des k&nigl. Praemonsfratenser Stifts Strahof in Prag befindlichen grossen Orgel ...< Praha 1786. Zde citováno vždy takto: »Beschreibung der ... grossen Orgel.< -) Beschreibung des ... Orgelwerkes, pg. 1. a 2. Beschreibung der ... grossen Orgel, pg. 58. Srv. Wanick-Gartner: Ponaučení krátké o varhanách, Praha 1834, str. 68. }) Byly slabé, úzké, vyspravované (Beschreibung der ... grossen Orgel 58). Příliš malé a následkem stálého přikládání vždy větších závaží staly se zcela nepotřebnými (Beschreibung des ... Orgelwerkes, p 3). ) Beschreibung des ... Orgelwerkes, pg. 3. Beschreibung der ... grossen Orgel, pg. 47 a násl. Beschreibung des ... Orgelwerkes pg. 3. y) Ibidem pg. 4. ~) Ibidem. | ||||
|