|
| ||||
| ||||
|
Cyril — -- 10 — — 1930
toho očekávalo. Náprava především musí vyjíti od důstojného ducho.,enstva. Musíme si být vědomi, že je to naší sv. povinností, která nás zavazuje i ve svědomí, aby se konaly služby Boží p o d l e p ř e d p i s ú c í r k v e a jsem z vlastní zkušenosti přesvědčen o tom, že to je i v nejmenších poměrech možné. Tím více tam, kde jsou k tomu dostatečné síly. Ale tu musí býti si toho vědomi, že kůr hudební je také součástkou péče pastorální a že podléhá takP předpisům, které se musí piniti. Zde není výmluv. Obyčejně to na prvním místě odnese chorál a přece již Dr. Witt před 50 lety vyslovil se: »Duch a jakost kůru hudebního pozná se nejlépe na způsobu, jak zpívá mešní responsoria=. A já bych dodal: také i péči, jakou kůru věnuje správa duchovní. Přál bych si, aby v novém období spojili se všichni pracovníci, a to také ti mladí, a chopili se toho co nejúsilovněji. Ovšem k tomu třeba také práce a vlastního vzdělání. Staří připravili půdu, nyní zasévat a zalévat je na nové generaci. Talc rozkvete u nás také nejen myšlenka cyrilská, ale celý náboženský život k pro-spěchu národa našeho. R e s o l u c e přijatá na pracovní schůzi Jubilejního Sjezdu O. J. C. dne 4. července 1929. Vyslechnuvše referát o chorálu a liturgii, jsme přesvědčeni, že nevyhnutelno jest s největším úsilím pěstovati jak liturgii jako základ tak i zpěv chorální, který z ní vyrostl, s ní je co nejúžeji spojen a v ní nalézá svůj cíi i své oprávnění. Za tím učelem 1. budiž na příslušných úřadech církevních upozorněno na potřebu úsilovnějšího pěstováctí hnutí liturgického, jako mocného prostředku k obnovení duchovního života lidu . Prostředky by byly zřízení stolice pro liturgii na universitách a duchovních ústavech, časté i{ursy, pobožnosti s výkladem liturgickým, liturgické články v listech a j. Pokud se pěstění chorálu týče, který zůstává vždy v prvé řadě nejlepším projevem hudby církevní a také pro všechny jiné druhy měřítkem: 1. Budiž všemi prostředlty pracováno k tomu, aby se znalost chorálu co nejvíce rozšířila po stránce theoretické i praktické. a) P o s t r á n c e t h e o r e t i c k é, zavedením stolic pro římský chorál na universitách, theologických ústavech a hudebních učelištích, pokud vychovávají hudebníky pro povolání chrámové hudby. Vyááním spisů o chorálu. b) Po stránce praktické: u) pořádáním kursů liturgických a chorálních, vydáním praktických příruček, vzdéláním učitelů zpěvu církevního. 1. DUŠEK Jubilejní Sjezd Cyrilských Jednof. (Předchozí dvě stati uveřejněny v roč. 1929. (Pokračování.) Třetí den sjezdu. V časných hodinách ranních zapestřila se Praha orelskými i národními kroji. V předpokladu toho omezila O. J. C. i program sjezdový tohoto dne. V ranních hodinách konány v pražských kostelích bohoslužby, při nichž zpěvy provedly Cyrilské Jednoty. Družinská Cvrilská jednota u sv. Ignáce v Praze lI. přednesla ukázkou lidového zpěvu Sychrovou mší DK sv. českým patronům«. Farní Jednota Cyrilská ze Slavkova (Morava) zpívala v konv. chrámu Páně u Milosrdných bratří a Farní Jednota Cyrilská z Olomouce zpívala u sv. Ludmily na Král. Vinohradech při mši sv. v 9 hod. Pickovu mši F dur. Nebylo možno obsáhnouti současně referentu program všech těchto zpěvných produkcí Cyrilských Jednot, zvláště kdy jej povinnost v tutéž dobu vázala na jiném místě. Je však dnes jistě uspokojením všech Jednot vědomí vvkonané povinnosti a zásluha na vzpružení k nové, plodné | ||||
|