|
| ||||
| ||||
|
1930 — — 15 — — Cyril
>B dur«, ostatní z Horníltovy mše C dur, bez průvodu. >O salutaris hostia< od B. Fiedlera. Na velk6 pátek Pašije od B. Kašpara. Popule meus od Douši a Vexilla liegis od H. Mayera. Večer při pobožnosti v Božím hrobě 50. žalm pro smíš. sbor bez pruvodu od H. Mayera. Na Bílou sobotu mši od Grubera a večer Říhovského Tebe Boha chválíme a Regina coeli od dr. Foestera, Na Boží Hod velikonoční při slavné mši svaté: E. Korejs Missa in ho-norem s. Procopii pro sola, smíš sbor s průvodem orchestru a varhan. Vložky od Leitnera a Grubera. V pondělí velikonoční: K. Douša Missa in honorem scti Joanis Baptistae pro smíš. sbor, orchestr a var-hany. O poutní slavnosti sv. Vojtěcha provedena letos poprké nová mše od E. Korejse, ředitele kůru >Missa in honorem sancti Adalberti pro sola, smíš. sbor s pruv. orchestru. Vložky od B. Fiedlera. Při májových pobožnostech provedena každý den jiná skladba po zpívaných litaniích. Jednou pro smíš. Sbor, jednou pro dámský sbor, tenor solo, bas solo, sopran solo, alt solo, tenor a baryton solo. Provedeny skladbv od H. Mayera, B. Fidlera, Sychry, Skočdopole, Horníka, Říhovského, Vymetala, Sládka, Hrušky, Nešverv, dra. Antonína Dvořáka, Bendla, Novotného, Treglera, Kociána, Biedermanna, Kubáta, Horníka atd. Letos Cyrilská Jednota na požádání dp. faráře Suchmana z Bohutína, účinkovala tamtéž o slavnosťi poutní již po čtvrté. Při svěcení nových obrazů sv. Václava a sv. Ludmily zapěl dámský sbor Cyrilské Jednoty píseň k sv. Václavu a k sv. Ludmile, které složil na slova prof. Pobudy H. Mayer. Při slavné mši svaté provedena mše ke cti sv. Pro-kopa od E. Korejse vložky od E. Korejse a B. Fidlera. Asperges, Introit a Communio chorálně. Od-poledne provedeny Litanie k sv. českým patronům pro sopran a alt s průvodem varhan od E. Korejse. Pak sbor k českým patronům pro sopran a alt, a píseň k sv. Máří Magdaleně pro dva ženské hlasy od H. Mayera. Letošního roku Cyrilská Jednota po páté byla pozvána na posvátný Tetín, aby obstarala liturgický zpěv o slavnosti poutní. Při slavné pontifikální mši svaté provedla mši svého sbormistra, která se proplítá motivy svatováclavskými. Offertorium i Graduale od H Mayera. (Příště dokon.) Farní Jednota Cvrilská na Vyšehradě. (Dokon.) Kari. V. Miiller vítá založení mužského sboru a projevuje přání, aby členové s láskou věnovali se věci a nezanedbávali ji snad ;vedlejšími zábavami. Jeden člen, nepřítomný zkouškám, může pokaziti celé veřejné vystoupení Jednoty. Po této zprávě ujímá se slova předseda, děkuje všem funkcionářům za přednesení zpráv a přikročuje k volbám nového výboru. Pro nový správní rok zvolen předsedou J. M. prel. Frant. Vatrěček, děkan koll. kap. vyšehradské, místopředsedou a sbormistrem kanov. Msgre. Václav Můlier, místosbormistrem pan Ant. Roesl, jednalem Frant. Holý, pokladníkem Em. Slavík, I. archivářem slč. Vilma Hromádková, II. archivářem slč. Marie Hanušová; do výboru Budělovská Růžena, Knapp Karel. řed. záložny, Krebs Jaroslav, Krebsová Betty. Po volbách byly volné návrhy, z nichž vyjímáme návrh Msgra. Miillera a sice zájezdy Jed-noty pro příští rok. Ke konci předseda děkuje všem, kdož o rozkvět Jednoty pracovali a tím valnou hromadu končí. H-ý. CYR. JED. V OLOMOUCI. • Farní Jednota Cyrilská při kos ele Dominikánu v Olomouci konala řádnou valnou hromadu dne 27. listopadu 1929 v hlaholně téže Jednoty o 8.hod. večerní. 1. Předseda zahajuje valnou hromadu konstatováním, že jest přítomen dostatečný počet členů k usnášení schopné valné hromadě. 2. Jednatel p. Divina Theodor čte jednatelskou zprávu za uplynulý správní rok, která se jednomyslně schvaluje 3. Pokladník p. Pohlídal Alois čte verifikovanou po-kladní zprávu za uplynulý správni rok, ltterá se jednomyslně schvaluje. 4. Volba výboru a předsednictva. Schvaluje se, aby pro příští správní rok byl ponechán dosavadní výbor i předsednictvo. S. Proso, že nebyly předloženy ve stanovené stanovami lhůtě žádné volné návrhy, končí předseda valnou hromadu. Farní Jednota Cyrilská v Jevíčk u. Při ustavující valné hromadě, konané dne 14. dubna r. 1929, zvolen byl následující výbor: Kooperator P. Jaroslav Šumšal předsedou, varhaník Alois Gotwald sbormistrem, městský tajemník Břetislav Pecháček jednatelem, slč. Františka Nedomová pokladní, s]č. Ludmila Skopalíková, Františka Ženatá a František Krček členy výboru. Členů v~konných jest 29 a 1 člen zakládající. Z HUDENÍHO RUCHU V CIZINĚ, • V poslední době vydaly biskupové četných diecésí pastýřské listy o liturgii, zpěvu a hudbě církevní. Tak biskup v Metách, mluví v něm obšírněji o účasti věřících na slavných nešporách. Biskupové v I.iěge a Tournai vydali pastýřské listy duchovenstvu a věřícím o Motu proprio papeže Pia X , biskupové v Limoges, Versailles, Saint-Claude a Puy o výslovnosti latiny ohledem na hudbu církevní, biskup v Chartres o liturgickém roku církevním, zesnulý kardinál pařížský Dubois, nedlouho před svou smrtí list o Konstituci sv. Otce Pia XI. Zajímavý byl pastýřský list biskupa z Puy duchovenstvu své diecé>e, v němž předpisuje zkoušky mladých duchovních a konference duchovenstva o liturgii a hudbě církevní. V prvních pěti létech své činnosti v duchovní správě, musí vykonati zl Nejnověji zabývá se církevní hudbou pastýřský list arcidiecése FrGburské v Br. Stanoví, že má býti církevní hudba svatou, vznešenou a má míti charakter, jako církevní všeobecně uznaný. Hudba ta nemusí sice zapírati národní ráz, avšak musí se to díti tak, aby i katolíci jiného národa, neměli nepříznivého dojmu. Jazyk lidový možno připustiti před kázáním a na konci zpívané mše sv. Zpěvem církve zůstává řehořský chorál. Hudba instrumentální má sloužiti pouze k průvodu. Mše vídeňských klassiků z konce XVIII. století a počátkem století XIX. třeba odmítnouti. Nemá tu rozhodovati jméno slavného skladatele, nýbrž výhradně úvaha, zda se dílo po stránce církevně hudební hodí. Diecésní komise pro liturgii a církevní hudbu v Chartres zařídila soutěž o řehořském chorálu. Před tím stonal besed ktin P. Gajard s řidíteli sborů pěveckých informační kurs. Poslední týden před soutěží navštívil Dom Sablayrolles jednotlivé sbory. Sbory, počtem 20, představily se komisi za předsednictví ntd. biskupa. Potom se odebraly do kathedrály, kde přednášely střídavě se sborem dómu a a]umny liturgické zpěvy. Opat Dom Cabrol konal po nešporách pak skvělé kázání o výžnamu liturgie pro křestanský život. —do | ||||
|