|
| ||||
| ||||
|
Cyril — — 22 — — 1930
provádí důkaz té rnyšlenky v historických obrazech, počínajících sv. Václavem. Hra má 3 jednání, předehru (Prolusio) a dohru (Epilogus). Vše jest psáno ve verších různého metra, několik málo míst je prosa, vzatá z Písma sv. 0 rozdělení hudebním poučí nás následující přehled, v němž jsem vyznačil vedle hudební formy druh hlasů (s — soprán, a == alt atd.) toninu, takt a tempo, pokud je udáno (jinak je užito zkratky s. t. = senza tempo), konečně osobu, která dotyčné číslo přednáší. PROLUSIO. 1. Symphonia D3i4 Allegro assai, Adagio, da capo. 2 Recit. t D'/4 s. t. Fortitudo. a sbor á 5 3. arie t A';', Allegro Fortitudo. 4. recit. a e- "4 s. t. Suspicio. 5. arie s e 3/4 Andante Zeius eucharisticus. 6. recit. b h '/4 s. t. Majestas. 7. arie b G 3/4 Allegro 8. recit. t, s a-cis4,'4 s. t. Fortitudo, Providentia. 9. arie s A'4 s. t. Providentia. ACTUS I. 10. arie a D'/4 [alla breve?J 11. recit. t G e',4 s' t. Fides. 12. arie t G 3/8 s t. 13. sbor á 4 D' 4 s. t. Virtutes. 14. recit. s, a a-C'/4 s. t. Pietas, Religio. 15. duetto s, a F 3 /4 s. t. 16. ritornell F 3/4 s. t. 17. recit. s, a a-G'/4 s. t. Pietas, Religio, Pietas. 18. duetto s, a C';' 4 Allegro Pietas, Religio. 19. recit. t e-D'/4 s. t. Justitia divina. 20. arie t G 3/4 s. t. n 21. sbor s,s,a G'/4 s. t. Chorus angelorum. 22. arie s d'/4 s. t. Angelus. 23. recit. acc. t C-a'/4 s, t. 24a arie t F 6/8 s. t. 24b > t C'; 4 s. t. 25. recit b, s e-C';4 s. t. Sapientia, Providentia. 26. arie b a'/4 s. t [Sapiential. 27. recit. S d'/4 s. t. Providentia. 28. arie S d 3 4 Andante. ACTUS III. 29. arie a E' 4,4 s. t. 30. recit. t G'/4 s, t. Musicus. 31. sbor s tenor. solem á 4 D 6%4 s. t. 32. arie b D 6I4 s. t. 33. arie s, a A' 4 s t. Amor, Timor. Leopoldovi z r. 1716. Z předmluvy dovídáme se jediné nás zajímající zprávy, že Jesuiti v Klementinu dne 3. května t. r. večer pořádali velkou slavnost, ozdobivše kostel sv. Klementa slavobranami a allegorickými obrazy =afforis clangentibus festive tubis, chorisque alternis laetum consonante instrumentali harmonia. Takových projevů je celá literatura; netýkají se jenom osob z panovnického rodu, nýbrž i příznivců z řad šlechty, arcibiskupů atd. Také jiné řády vydávaly ovační spisy k podobným příležitostem, na př. k nastolení nového preláta. Jedná se prostě o tehdejší módu a kdo o ní neví, bude přesvědčen o iesuifském austrofilství. Že ale ani Jesuité nebyli habsburskému rodu tak oddáni, dokazuje opera, kterou uctili v Hlohově hned r. 1747 pruského krále Bedřicha I1. Herman Hoffmann píše ve svém spisu Die Jesuiten in Glogau« (Breslau 1926) str. 85: vŽasneme, kolik lichocení král povahu velkého Bedřicha si mohl nechati líbit a kolik lichocení dovede Jesuita vytvořiti. | ||||
|