|
| ||||
| ||||
|
1930 — — 29 — — Cyril
dine, všech věcí Pane, Hospodine všemohoucí, — z římského chorálu: Pange lingua, Lauda Sion, Adeste fideles. Mimo to zpívala Jednota každou ne-děli a svátek v kostele z kancionálu pro arcidiecési olomouckou. Zpráva jednatelská a sbormistrovská, jakož i zpráva pekladní schváleny všemi hlasy a výboru uděleno absolutorium. Dosavadní jednatel B. Pecháček vzdává se při té příležitosti další čínnosti v Jednotě, poněvadž následkem svého přesídlení do Jevíčka nemůže funkci jednatele F. J. C. ve Vel. Opatovicích nadále vykonávati. Na památku daruje Jednotě staročeské mešní skladby : Hospodine, stud-nice dobroty. Hospodine, Otče žádoucí, Hospodine, všech věcí Pane, Hospodine všemohoucí. vydané v Českém kancionále, jakož Marhulovy vánoční mše I. a III. s přáním, aby každoročně alespoň jedna z darovaných staročeských mší byla v kostele pro-vedena. — Do výboru pak zvoleni: arcib. rada a děkan Ant. Polanský předsedou, varhaník Frant. Svoboda sbormistrem, kaplan a starosta obce Vel. Opatovic Alois Kolář jednatelem, Marie Okounová pokladní, Anna Ježová, Ferdinand Kozelek a Frant. Smékal členy výboru. Volných návrhů nebvlo, čímž program vyčerpán a valná hromada skončena. Zapsal B. Pecháček. Jednatelská zpráva Arcid. Cyr. led. 1929. Největším počinem v uplynulém správním roce ACJ. byl zájezd do Prahy o svatov. dnech Orelsfva čsl. k oslavě 50t letého trvání O. J. C. a jubilejnímu sjezdu Cyril. Jednot. Zájezd se pině zdařil. Z Olomouce bulo v Praze na 40 činných členů s bohoslovci, z ostatních pak morav. Cyr. Jednot také slušný počet, takže se Morava pěkně representovala. Do Prahy byl vypraven Cyr. Jednotou také zvláštní vlak. Moravské Cyr. Jed. však imponovaly nejen počtěm přibytých členů, nýbrž i zdatností pěveckou. Při slavnostní schůzi v Smetanově síni dne 3. července večer zapěny dva sboru za vedení sbormístra ACJ. p. Jar. Budíka, kapelníka Cesk. div. v Olomouci, totiž Kříž]covského: »Hvězdy dvě( a Budíkův-Křížkovského: »Světlá bohatýre(. Tento sbor zapěn též druhého dne odpoledne při zahájení pracovní schůze. Clenové ACJ, zúčastnili se také téhož dne večírku pořádaného k uctění Mistra V. Říhovslcého v sále rVlozartea. ACJ. brala podíl také na oslavě 40tého výt očí vysvěc. na kněžství nejdp. arcibiskupa Dra. T.eop. Prečana tím, že na text Zdravice složený jednatelem AC). komponoval sbormistr' Jar. Budík sltvostný smíšený sbor s orchestrál. doprovodem a osobně svoji skladbu na nádvoří arcib. zámku dirigoval. Zástupci A. C. )., kteří se zúčastnili oficielního blahopřání, bvli členové pp. Budík a senátor Pavelka. Z ostatních úkolů, které si vzala ACJ, na starost, byla úprava nového arcidiec. Kancionálu, která dospěla do stadia konečného a bude brzy možno přistoupiti k rukopisnému vypracování celého díla a připravení do tisku. V Přerově na specielní schůzi k tomu účelu svolané byly vybrány a sestaveny písně, jež bude možno pojmouti do seznamu a nápěvv už jsou též celkem upraveny. O konečných pracích bude třeba ještě na některé schůzi pojednatí. Dalším počinem, k němuž dán na schůzích popud. by] návrh na uspořádání sjezdu moravských Cyril, Jednot v r. 1930, jenž kont D. C. JEDNOTA V BRNĚ, • Far. Cyr. Jednota v Novém Městě na Moravě konala valnou schůzi 24. února 1930. V minulém roce zpívány: Vánoční mše Kolaříkova F-Dur; Vlkovo Narodil se Kristus Pán; Vánoční zpěvy Rudolfa Jáně; o sv. Třech lcrá]ích: Z dalekého východu (č. 122. kanc.: Cesta k věčné spáse) nápěv od Musila; na sv. Váciava Mše sv. Aloise od Černého a o slavnosti biřmování chorální: Ecce sacordos magnus. Na povzbuzení další činnosti přečteno z =Cyrila" pojednání: Hnutí Cvrilské a jeho úkoly. Jednota čítá 36 členů. Sbormistrem je -lan Rencedides. Jan Filipovič, farář. Z HUDENÍHO RUCHU V CIZINĚ, • ŠPANĚLSKO. VI. národní kongres posvátné hudby. Všude bylo aspoň poněkud oslaveno 25. výročí -Molu propriot sv. Otce Pia X. o posvátné hudbě; nikde však nebylo slaveno tak skvěle jako ve Spanělsku, kde kardinál-primas při této příležitosti svolal do města Vitoria VI. národní kongres posvátné hudby. Již volba tohoto města byla štastnou myšlenkou. Je to hlavní město diecése baskické, kde je velmi mnoho možností, jež zaručují úspěch takovému podn.ku. Dnes možno říci, že kongres převýšil veškeré představy. Na poslednínr sjezdu v Barceloně bylo shromážděno na 2000 účastníků; počet kongresistů ve Vittorii byl dvojnásobný! Není možno podrobně za-chytiti průběh jednání; všimněme si jen neiznamenitějších momentů, aby vyniklo liturgické i hudební hnutí ve Španělsku, zejména severním. V apoštolském listě, jenž poslal sv. Otec toledskému kardinálovi Msgre Segura y Sanz, pochválil a povzbudil všecky ty, kdož se snaží o úspěch této krásné myšlénky. Jeho Svatost znovu potvrzuje nařízení svého předchůdce Nia X., jež zůstane vždy »zákoníkem posvátné hudby( a trvá na pěstování gregoriánského zpěvu, jenž má býti přiměřeně zpíván veškerými věřícími, aby v nich svojí značnou působivostí vzbuzoval zbožnost a v ru. Kongres ve Vittorii uměl býti projevem synovské oddanosti a souhlasu s nejvyššími zákony, tak často doporučovanými. Biskup tamní, Msgre Mugica pravil, že se nejedná o přetřásání zákona, ale o vyzkoušení prostředků, jež by nejjistěji vedly k cíli. Zahajovací shromáždění kongresové počalo 19.listopadu v kostele sv. Miguela slavným Veni Creatoř, *) Přehledy o činnosti budtež zaslány k uveřejnění v »Cyrilut. | ||||
|