|
| ||||
| ||||
|
Cyril — — 30 — — 1930
jež celebroval Ludvík de Victoria z Avily. Po krátkých promluvách kardinála-primasa, diecesního biskupa a dr. Artero, kanovníka ze Salamanky přednesl překrásnou přednášku Dom Casiano Rojo, převor opatství v Silos, v níž pojednal o výrazu a uměleckých prostředcích, jichž nutno užíti, aby sborový zpěv kostelní bvl příjemný uchu a povznášel duše. Zde jsme vychutnali melodie španělských Lamentací a Responsorií i jiných drobných uměleckých děl gregoriánského repertoiru, jež byly velmi dobře před-neseny sborem P.P. Carmes de Vitoria. Druhého dne uspořádána studijní zasedání, při nichž uplatněn štastný nápad: pořádány dvě přednášky pro dámy — kongresistky, pojednávající o liturgii a zpěvu. K tomuto 'úkolu zvolen Dom German Prado, který pohovořil v první o liturgickém zpěvu jako velmi nutném a učinném prostředku apoštolátu, jenž brání epidemii bezvěří v moderní společnosti. Vždyf již v římských katakombách je zobrazován Kristus jako božský Orfeus krotící šelmy hudbou. Dne 20. listopadu odbýváno také druhé slavnostní shromáždění, jež začalo přednáškou benediktina a opatství Montserratského Dom Pujola: >Liturgický zpěv věřících«. Hudební ukázky a DUbi caritas et amor« zazpívané všemi posluchači z lístků předem rozdaných velmi krásně ozdobily pěknou přednášku P. Pujola. Hned na to obdivovali posluchači hluboké folkloristické znalosti P. José de San Sebastian, kapucína, který přednášel před shromážděním: Lidový duchovní zpěv baskický vzhledem k zdroji a prostředkům. — Učenec nachází zde často upomínky gregoriánských melodií, nebo alespoň vliv v stupnicích užívaných v liturgickém zpěvu. Četné příklady lidového zpěvu jemně prováděné »Pueri cantores, z Pasajes (blízko San Sebastianu) skvěle doprovodily řeč učencovu Ráno 21. listopadu konána slavnostní bohoslužba ke cti Marie Panny, při níž gregoriánská mše C u m j u b i l o provedena množstvím seminaristů. Na to konány pracovní schůze za předsednictví vldp. biskupů a arcibiskupů a sou. časně pro dámy druhá přednáška P. Germana Prado. Krásný gotický kostel sv Petra byl napiněn. Přednášející pojednal o »Činné účasti věřících na bohoslužbě prostřednictvím missálu a sborového zpěvu. Krásné, jednoduché příklady dokázaly posluchačům, že tato účast je možná. Předvedlo je 50 mariánských dívek při obou přednáškách pro dámy ; oběma předsedal Msgre Parrado, biskup z Palencie. Večer byly od-bývány v katedrále pontifikální nešpory Msgrem arci-biskupem z Burgosu. Byl to velkolepý obřad i pokud se týče hudební stránky. Kongresisté, kteří vypinil! chrám do posledního místečka, měli příležitost obdivovati gregoriánské žalmy střídající se se žalmy polyfonickými od d' Aguilera a de Navarro, skvěle před-nášené =Chorálním sdružením« z Bilbaa, seminaristy a katedrálním sborem. Pak konán skvělý světelný průvod ke cti Panny Marie d' Estibaliz. O šesté h. večerní odbýváno třetí slavnostní shromáždění. Don Resurreccion Azkue baskický kněz a znamenitý folklorista přednesl řeč o =tradici lidové posvátné hudbyc. Vydal krásnou sbírku 1100 baskických písní. On v lidovém baslcickém zpěvu nepozoruje vlivu gregoriánského jako P. José de San Sébastian. Snad proto, že nezná dosti gregoriánského repertoiru, aby mohl srovnávati. Ukázky dobře za-zpívány seminaristy z Bilbaa. Tytéž sbory přednesly i polyfonické skladby při druhé přednášce téže schůze, již vykonal D. Francisco Vilaspre, který krátce podal historii polyfonie ve Španělsku. Jako ukázky obdivovány skladby od Guererra, Victoria, Goicoechea a Iruarrizaga. Dne 22. listopadu na sv. Cecilii kongres ukončen.Pontifikální mši sv. celebroval kardinál toledský a zpěvem oslavil patronku hudby v katedrále sbor z Bilbaa: Večer konána závěrečná schůze. Posluchači měli příležitost obdivovati polyfonickou školu, již representoval Victoria, Palestrina, Moralěs, Marenzio atd. Přednášel skladatel a bývalý ředitel katedrálního sboru ve Valencii, o důležitosti polyfonie při bohoslužbě a její značné působivosti. Bylo řečeno a opa-kováno, že klasická polyfonie právě tak jako sborový zpěv kostelní je lomoz, pečlivě či méně dobře pro-vedený. Všichni však se mohli přesvědčiti o nesmyslnosti tohoto tvrzení, když poslechli u sv. Miguela skvěle provedené skladby polyfonické. Není výraznějších děl nad tato umělecká díla polyfonická XVl.věku. K závěru kongresu nutno podotknouti, že všude bylo možno pozorovati neobyčejný pokrok v chápání ducha liturgie. Zdůrazňován zpěv věřících zvláště při nešporách a kompleláři. Jednáno též o katol. seminářích a alumnátech. Také vysloveno přání, aby byly škrtnuty mezihry v žalmech, ale zvláště v Kyrie, j, ž se takto neobyčejně hudebně rozroste. Doporučován způsob španělských basů, jež mají jeden akord pro každou slabiku a v není obvyklý recitativ na počátku každého půlverší. Na konec zazpívány solisty semináře některé skladby: Christus vincit a Amen z La: des Hincmari, grandiosní Te Deum od Goicoechea, Tantum ergo od Victoria a Magnificat Aguílera (XVI. stol.). Celé tyto slavné dny kongresové nutno úzce připojiti k práci a úsilí benediktinů jmenovitě kláštera v Solesmes, kteří svými studiemi gregoriánského zpěvu a liturgickým apoštolátem vyvolali toto vítězné hnutí. Patronkou kongresu byla Panna Maria 4' Estibaliz, jejíž svatvni vévodící provincii Alava ošetřují benediktini. Na tuto svatou horu přišli kongresisti 23. listopadu včele s kardinálem toledským, jenž tu pro-nesl závěrečnou řeč pinou poesie a vznětu. Vše odbyto v pokoji a nejvyšší shodě, třebaže »ucho — či vlastně sluch je nejpyšnějším ze smyslů.« Jedno snad chybělo: mše sv. a nešpory, zpívané lidem a průvod varhan. Tyto nedostatky jistě dopiní přiští kongres. Do baskického kraje přichází vina pokroku. Není to země klasických polyfonistů španělských ani starých opisovačů liturgických kodexů. Bylo nutno to přiznati po prohlídce výstavky v paláci umění ve Vitori~. Ne-jsme v Toledu, Burgosu ani v Seville. Ale je jisto, že kraj baskický má všechny podmínky, aby zde byla provedena liturgická obnova. Zde ještě možno nalézti živé křestanské tradice katolického Španělska. Z CIZÍCH MYŠLENEK PRO NÁS, • Od neúnavného pracovníka z Ameriky dostáváme úvaha: O sboru chrámovém. =Podávám jaksi pro posouzení a možno že i pro praktickou potřebu některé pokyny o chrámovém sboru a tvoření jeho dle zdejších názorů, jak to nedávno bylo uveřejněno. Možno, že někdo má některé názory tiné, a zajisté troška debaty o těch záležitostech může býti vítáno. Dobrý sbor má sestávati ze zpěváků, kteří byli na-před dostatečně cvičeni, pokud možno, každý nějaký čas zvlášt. Některý hlas se pro sbor vůbec nehodí, zbarvení jeho může celému sboru škoditi. Sbor má býti balancován, to jest poměr hlasů má býti asi takový : Sopranů má býti tolik, jako všech ostatních dohromady. A je-li jich i víc, také to mnoho ne-uškodí, snad by prošlo, až do toho počtu, kdyby jich bylo dvakrát tolik. Počet ostatních závisí na okolnostech. Některé příklady dobrého obsazení: Při sboru 12hlasém 6 S, 2 A, 2 T, 2 B. — při 20-hlasém 10 S, 3 A, 3 T, 4 B — při 28hlasém 14 S, 4 A, 4 T, 6 B. Poněvadž bas je základ, neuškodí | ||||
|