| ||||
| ||||
Cyril — — 38 — — 1930
V liturgii jest nejvíce patrno, že Ježíš Kristus jest jediným naším prostředníkem, jediným spojovacím bodem mezi námi a Božstvím. Jen co skrze něho prochází, má cenu u Boha. Proto On jest původcem, obsahem i cílem celé liturgie. Ježíš Kristus jest i naší hlavou; my, kteří jsme byli na křtu sv. naroubováni na něho jako větve na révový kmen, spojeni s ním jako údy s tělem, tvoříme jeho mystické tělo, církev sv. jménem toho těla a spolu s tím tělem oslavuje Ježíš Kristus Boha. Čím to tělo jest větší, zdravější, své hlavy poslušnější, tím větší čest a sláva vzdává se Bohu. Jest tedy touhou Syna Božího, jenž chce Otce co nejvíce oslaviti, aby církev sv. co nejvíce vzrostla, aby věřící žili zdravým životem nadpřirozeným a byli co nejúžeji a nejpevněji spojeni s ním, svou hlavou. Toho má docíliti liturgie: má získávati duše Kristu a církvi, má v nich udržovati a upevňovati milost Boží, pěstovati ctnosti, hlavně víru a lásku, rozněcovati je k nejhorlivější účasti na první a hlavní činnosti Syna Božího zde i na věčnosti: oslavě Boží. Ježíš Kristus jest původcem, obsahem i cílem liturgie, a vytvoření Ježíše Kri ta v duších lidských jest účelem jejím. A věru, kdo s touhou, porozuměním a činnou účastí nejen sleduje, nýbrž i prožívá celou liturgii církevní, jak se rozvinuje v církevním roce, ten jest stržen proudem toho života, jenž v ní kypí, ten jest uchvácen Kristem a jeho krásou a láskou, touží po tužším s ním spojení, milost v něm mohutní, ctnosti rostou a podoba Krista se v něm vytvořuje. Kolik nevěrců bylo získáno pro Krista a církev velebností a krásou naší liturgie! Jen ta činná účast věřících kéž by byla větší! Předpokládá poučení o liturgii, po-rozumění jejímu duchu, a ovšem i to, aby viděla vždy a všude bohoslužbu vykonávati správně, dústojně a zbožně. Běda knězi a každému služebníku Božímu, (ředitel kúru, kostelník, ministrant) kdo svou vinou působí, že se zmaří účel bohoslužby: posvěcení a sblížení duší s Kristem a tím i větší oslava Boha! Jednatelská zpráva Obecné jednoty Cyrilské v Praze za rok 1929. Předneseno na valné hromadě dne 22. dubna roku 1930. Bude mi těžko podati váženému shromáždění takovou jednatelskou zprávu, jakou bylo uvyklé slýchati od mého předchůdce, vsdp. kanovníka Msgra V. Múllera. Přehled stručný, ale jasný, zobrazující události; na něž byla loňská činnost tak bohatá, sestaviti v ucelený celek, bude pro mne na poprvé tvrdým oříškem. Převzal jsem jednatelství na loňské valné hromadě ve chvíli největší práce, což si pině vyžádalo veškeru moji volnou chvíli. Uvádím toto jaksi na omluvu s prosbou, aby valné shromáždění laskavě prominulo mi nedostatky této zprávy. Pohlížíme dnes zpět na události minulé, po zralé jich úvaze i s oceněním vykonaného. Loňský Sjezd, kterýž byl téměř cílem veškeré činnosti 0. J. C. upoutal na sebe pozornost nejen všech Cyrilských Jednot, ale i celé katolické a hudební veřejnosti. Měl byti přehledem vykonané práce v uplynulém půlstoletí, ale zdá se mi, že byl spíše úderem na zvon, který probudil z lethargie a netečnosti mnohé, jimž dříve posvátná hudba a liturgie byly věcí podřadnou. Nebyl Sjezd ten pouhou manifestací, jak u podobných bývá, ale byl sjezdem pracovním, z něhož načerpáno mnoho poznatků a povzbuzení pro bu doucno. Nešlo O. J. C. o přehled síly hnutí Cyrilského, ale o to, aby v nová místa za-nesena byla myšlenka Cyrilská, jež nově podepřena Konstitucí o církevním zpěvu nynějšího papeže Pia XI. Sjezdové komité, o němž byla zmínka již v minulé jednatelské zprávě, v osmnácti schůzích vypracovalo veškeré náměty, jež pak předkládalo výboru 0. J C. ke schválení a po jich sankci je ve skutek uvádělo. Byla to starost nemalá. Rozesílání tiskovin, korespondence s Cyrilskými Jednotami, zvaní hostí, zkoušky se sbory, referáty do časopisú, obstarávání noclehú a legitimací na dráhu, expedice hudebnin — o to vše dělilo se ně-kolik jednotlivců a práci tu zmohli téměř ve 14 dnech. V tom chaosu také seznáno, jak napříště postupovati a_ celou organisaci nejlépe uspořádati. Bohu díky, práce ta odměněna dobrým výsledkem. Clánky vCyrilu« vylíčily dostatečně průběh S,ezdu, tak že netřeba o tom více se zmiňovati. Co se finančního efektu týče, uvádím pro informaci, že Sjezd vyžádal si nákladu Kč 11.931'—, k čemuž příjmem uhraženo Kč 6.299'—, takže schodek činil Kč 5.632'— | ||||
|