|
| ||||
| ||||
|
Cyril — — 52 — — 1929
přednášelo takové množství. Na konci zpíval se žalm »De profundis« za povražděné křesfany, jenž připomínal živě dobu katakomb. Aby nebyl rušen kající ráz celé pobožnosti, nebyly postaveny žádné tribuny, pro kardinály, diplomaty byla připravena jen sedadla. Účastenství bylo veliké. ACtion liturgique v Belgii pořádá mezinárodní liturgický kongres, který se bude konati od 23.—27. července v Antverpách na tamější mezinárodní výstavě. Každého dne bude sloužena v hlavních chrámech města slavná mše sv. a při ní kázání a sv. přijímání. Na schůzích pracovních bude jednáno o liturgické akci v rozličných zemích. Jazyky, jimiž lze mluviti jsou latina, frančina, flámština, angličina a němčina. Budou navštíveny chrámy, liturgická výstava, Museum Plantin a mezinárodní výstava moderního umění liturgického. Večer slavné nešpory a kompletář. V neděli 27. července bude k uzavření kongresu sloužiti pontifikální mši sv. kardinál Van Roey. Účastníci budou přijati v slavnostní recepci na radnici antverpské. Ve slavnostní dvoraně výstavní provede vynikající sbor Saint-Rombaut z Malines koncert ze skladeb chorálních a klassické polyfonie. Upozorňujeme na to všecky Cyrilisty, V Poznani konán byl první kongres posvátné hudby v Polsku v září m. r. pod protektorátem J. E. kardinála primasa dr. Hlonda. Sešli se k němu zástupcové 19 dioecesí. Výsledkem jeho byla tato hlavní usnesení: 1. By byla zřízena společnost liturgická pro všecky sbory všech krajů polských. 2. V každé dioecesi má býti zřízena církevní škola hudební. 3. Cinnosti hudební má býti základem papež, Moru proprio a konstituce. Ve Varšavě konán od 16. března liturgický týden. Mezinárodní výstava v Barceloně za-končena byla pontifikální mší sv., která byla sloužena v přítomnosti 80.000 věřících. Sbor 10.000 osob při tom zpíval chorální mši aKyrie fons bomtatis<, která je ve Spanělích velmi oblíbena. Proměnlivé části zpívalo 1200 zpěváků, mezi nimi 200 vokalistů. Zprávy připomínají, že při pozdvihování bylo posvátné ticho, takže bylo slyšeti jen šumění praporů, jimiž vítr po-hrával. Po mší sv. zanotilo více jak 15.000 účastníků chvalozpěv Salve regina. Budiž připomenuto, že jmenovaná chorální mše 'Kyrie fons bonitatis« nazvána podle obvyklého tropu Kyrie, jest zařaděna v Kyriale jako I mše o slavnostech (in festis solemnibus) Kyrie pochází z X. století a u nás bylo přepracováno na píseň literátkou »Hospodine, studnice dobroty`, již přinášejí kancionaly XVI. stol. (Viz Orlův Český Kancional str. 314.) Církevn~ hudba v deskách gramofonových. Na žádost gramofonové společnosti v Barceloně zpívala proslulá schola Benediktinů Montseralských nejlepší své výkony církevních zpěvů do gramofonu. V Berlíně utvořila se společnost: ,Christschall-Gesellschaft zur FSrderung christlicher Musikliteratur m. b. H.", která na desky gramofonové zachytila přednesy chorálu Benediktinů z Maria-Laach. Vydány doposud na př. introit Zjev. Páně: Ecce advenit« Offert. Reges Tharsis, některé sekvence, Requiem, In parad sum, 1. čtení vánočního Matutina, Zvony Maria Laach". Jistě budou tyto desky výbornou pomůckou k nacvičení přednesu chorálu, pro něž nám tradice úpině chybí. JUGOSLAVIE. Bozji Spevi, pesmi cerkvenega leta za n~ešani zbor. Uredil Vinko Vodopivec. Gorica 1929. Vydala svým nákladem slovenska =Družba sv. Mohorja v Gorici< (Sodalizio S. Ermacora, Gorizia, Via Orzoni, Italia), Schvál. bistr. Ordinariatem v Gorici z 1. října 1929. Uprava litografická, str.136, leckde tiskové chyby,jež si opraví hudebník sám. V intencích okružního listu papeže Pia XI. ze dne 20. XII. 1928 upravil skladatel V i n k o V o d o p i s e c sbírku smíšených sborů, jež textově se vztahují k církevnímu roku a jednotlivým jeho slavnostem. Vyzvedá tedy sbírka těsné přimknutí k liturgii i ušlechtilost hudební koncepce, přihlížejíc přístupností ke schopnostem sborových kostelních těles. Současně poskytuje příležitost řadě domácích skladatelů se uplatnit způsobem čestným. Nám, Čechům, jest znám velmi dobře Dr. Premr] a Dr. Kimovec, jimž náleží piný obdiv nad jejich intensivní prací v rozvoji církevního zpěvu. Chorál edice vatikánské nalezl jimi mezi Slovinci hned v počátcích velikého rozšíření. Pamat, ji se, jak v Bledu za vedení dra Kimovice uměli zpívat chorál hned po vydání nových knih prosté dívky i chlapci, jak vedeni byli k pochopení krás mešní liturgie, jak krásný kostel bledský hlaholil lidovou písní. Naši přátelé Slovinci mají ovšem pevnou organisaci pěveckého dorostu, biskup gorický dr. Ledej mu postavil včelo obrodného hnutí za církevním zpěvem nejlepší znalce a pracovníky. Vybral talentované kněze a dal je studovati ve střediskách hudební kultury. Známe i jméno V i n k o V o d o p isec jak skladatele i organisafora. Uvádím jen na příklad Možki zbori, které vydal v Ljubljani 1909. Skladbe za možki in mešani zbor, Gorice 1921 — Mešani in Možki zbori, Gorice 1923, — skladby, vydané jako hud. přílohy k čas. Náš Čolnič 1924, — Orlovske himne, Ljubljana 1921. — Jugoslavie má dobrou tradici v oboru círk. zpěvu, jež spoluzaložil prof. Antonín Foerster. Celý život věnoval bratrskému národu. Z jeho děl, jež počtem přesahují číslo 100, jest většina dokumentem reformy círk. zpě:,u. P. S a t t n e r jest ozdobou Jugoslavie. A jméno mají jako skladatelé i Jakob Aliaž (Mešani in možki zbori), Fran. Ferjančík (Mešani in ženski zbori) a j. Do sbírky B o z j i S p e v i přispěli vedle vydavatele svými skladbami Terčejl, Tomc, Bratuž, Hochreiter, Jobst, Doktorič, May, Komel, Premrl, Železnik, Dolinar, Laharnar, Šček, Klemenčič, Kimovec. Sbírka obsahuje snadné sbory pro advent, vánoce, půst, čas velikonoční a pro různé svátky. Z 92 sl I u nás vzrostla netušenou měrou mladá generace skladatelská, jež by se jistě ráda uplatnila i na poli církevní hudby, vtiskla by nový ráz a vytvořila novou školu církevní skladby. Nové proudy světové koncepce hudební málo se dotkly ještě naší církevní skladby. Dr. J. B. Foerster jest sice hvězdou nejzářivější, ale bohužel ojedinělou. Čím byl strýc Antonín Foerster Jugoslavii, tím jest a neskonale více synovec J. B. Foerster nám, průkopníkem, objevitelem nových světů v duchovní hudbě. Kdo pochopil dosud dosah i význam jeho díla v tomto směru, kdo upravoval mu cestu, kdo ho povýšil a zavolal na prestol, s něhož by velel nové tvorbě v oboru duchovním a mocně rozbouřil mrtvé hladiny? — Jihoslovani nemají ani zdaleka koryfea podobného a předce nedávají rukou v klín. Připravují mu aspoň cestu pilně a poctivě, jak to nejlépe dovedou. Dobroslav O r e 1. Cyrillo-Methodějská knihtiskárna V. Kotrba v Praze. — Nákladem Obecné jednoty Cyrilské. | ||||
|