|
| ||||
| ||||
|
] 930 — — 54 — — Cyril
čínska se svým sbormistrem p. učitelem Frydrichem. V sobotu večer konal se na uvítanou přátelský večer v arcib. semináři a v hotelu DCentral«. V neděli ráno 0 6. hod. přistoupili účastníci sjezdu k sv. přijímání u Františkánů. 0 9• hod. v kapit. chrámu sv. Mořice při pontif. mši sv. prel. Ntobila z Rajhradu provedly jednoty za řízení p. kapelníka Budíka a za doprovodu mistra Treglera téhož »Missa jubilaei«. Po mši sv. žák Treglerův p. Kašpar hrál Lisztovo preludium a fugu na jméno » Bach Po společném obědě v arcib. semináři, uspořádaném štědrostí nejdp. arcibiskupa olomouc. dra Prečana, zahájen byl sjezd 0 2. hod. v aule arcib. semináře předsedou arcid. jednoty olomoucké vdp, převorem P. Em. Soukupem 0. P. Sjezd pozdravil delegát 0. J. C. z Prahy prof. Boháč, katecheta Zapletal jménem Kroměřížské Jednoty, prelát opat Hlobil jménem Jednoty Rajhradské a voj. kurát štkpt. Koutný jménem Jednoty Užhorodské. Blahopřejný telegram poslal nejdp. bis-kup brněnský dr. Kupka. Následovala první přednáška kanov. Jančeho o významu posv. zpěvu a hudby v katol. liturgii. Přednáška obsahovala mnoho praktických pokynů, zvláště pokud se týče lidového zpěvu kostelního. S povděkem jsme přijali otevřené odsouzení některých nevkusných písní kostelních, které se uhnízdíly v kostelích a to nejen na Moravě, nýbrž i v Cechách. O 3. hod. po požehnání v kostele sv. Moříce zapěly spojené Jednoty Křížkovského sbor »Dvě hvězdy z východu«. Přednáškový večer zahájen byl Ríhovského »Velkopáteční kantátou«, kterou zazpívaly Jednoty Kojetínská a Přerovská za řízení p. Žaluda. Následovala přednáška mistra Treglera, která poskytovala zároveň zajímavý autobiografický obrázek bohaté varhanické činnosti mistrovy. Pak následovala přednáška faráře Parmy, známého cyrilského pracovníka na téma: Jak zakládati Cyr. Farní Jednoty. Nejdp. nuntiovi, ndp• arcibiskupovi Prečanovi a biskupu Kupkovi byly zaslány telegrafické projevy oddanosti. Dne 7. července ráno 0 8. hod. při mši sv. v kostele sv. Mořice zpívaly Jednoty vatikánský chorál. O půl 10. hod. začala pracovní schůze pro varhaníky. Řídil ji sbormistr arcib. Jednoty Olomoucké skladatel p. Budík a sám také bral na ní největší podíl svými náměty a radami varhaníkům při obstarávání liturgického zpěvu jak při mši sv. tiché tak i slavné. Rozvinula se obšírná debata, v níž nescházelo ani stesků na sociální poměry, na častou nevšímavost a nedostatek zájmů i se strany kněží, na potíže udržování patřičného měřítka při výběru lidových písní kostelních, odstraňování špatných a zastaralých a zavádění cenných a v úpravě textu nových písní. Výsledkem celého pracovního sjezdu byla resoluce tohoto znění: »Sjezd nadšených Cyrilistů v Kroměříži shromážděných ve dnech 5.—7, července 1930 s velkým zájmem vyslechl referáty o povznesení posvátné hudby a zpěvu a uváživ velmi četné překážky, jež se stavějí v cestu této snaze ve věci na výsost důležité pro náboženský a kulturní život národa, navrhuje tuto resoluci: 1. Af se věnuje hudební výchově kleru v kněžském semináři veliká a přísná pozornost. Af je vyslán jeden nadaný mladý kněz do odborného církevně-hudebního ústavu papežského v Římě, nebo jinde v cizině, ježto u nás takových ústavů není, aby se odborně vzdělal a mohl se habilitovati za docenta církevního zpěvu a hudby na theol, fakultě. 2. Af se ve farnostech zakládají Cyrilské Jednoty, bez nichž není možná organisovaná práce na poli církevní hudby ; o Jednotách af se vede přesná evidence v Katalogu cleri. 3. Af se uvedou ve skutek ustanovení stran zpěvu liturgického (chorál vatikánský) na- řízená konstitucí sv. Otce Pia XI., a af je zakázáno zpívati jiné písně, nežli m e š n í při mši svaté. 4. Ve školách af je do náboženské osnovy pojato též cvičení zpěvu chrámového a af se zřizují cyrilské školky (pro cyrilský dorost). 5. Af se upraví poměry hudební i hmotné a dopinění pěveckých sborů (choralistů) při chrámech biskupských, aby byly vzorem ostatním kůrům v diecési. 6. Af se umožní pořádati častěji cyrilské exercicie s praktickým cvičením a kursy pro varhaníky. 7. Af se snaží farní úřady upraviti finanční otázku varhaníků podle možnosti a poměrů tak, aby ředitelé kůru s chutí svůj úřad, za doby dnešní dosti obtížný, vykonávali. Ročně bud přikázán z kostelního jmění přiměřený obnos na zakoupení hudebnin.« | ||||
|