|
| ||||
| ||||
|
Cyril — — 67 — — 1930
Boží, ale též k rozšíření a povzbuzení Cyrilské Jed-noty. Na to odevzdal diplom, jejž zaslala O. J. C. na pamět 101eté činnosti naší C. J. Diplom byl již předem zarámován a proto za slavnostní nálady ve spolkové místnosti zavěšen. Bude členům připomínati ne jen trvání C. J., ale i její úkoly a povinnosti do budoucna: pilnou docházku do zkoušek a po-zornost při zpěvu co nejbedlivější pro rozkvět zpěvu a hudby církevní do míry co nejvyšší. Po zprávách funkcionářů vykonány volby členů výboru a zvoleni byli: předsedou vldp. P. Frant. Polepil C. ss R., sbormistrem a místopředsedou P. Alois Kratochvíl, katecheta ze Žabovřesk; jednatelkou sl. Marie Štěpánková, pokladní sl. C. Sedláčková, archivářkou sl. A. Špačková, členy výboru: pí. Al. Šmídová a p. Ondroušek. — Stav pokladny: 779 Kč, vydání 504'10 Kč, zbývá 274'90 Kč. — Stav členstva : členů výkonných 24, přispívajících 4, zakládající 1, čestný 1, celkem 30 členů. Marie S t ě p á n k o v á, jednatelka. ZE SVĚTA. • Novým ředitelem církevní hudební školy v Rezně jmenován biskupem Dr. Buchbergrem profesor berlínské altademie T h i e 1, jímž ujímá se po prvé řízení jmenovaného ústavu laik. Thiel jest čtvrtým ředitelem ústavu. Sbor profesorský má býti podstatně rozšířen. Vynikajícími jeho členy jsou skladatelé Kar. P. Griesbacher, a prof. Renner ml. V březnu zemřel kanovník J. Marty z Perpignanu, který založil a redigoval časopis aLa petite Maitrise« vydávaný v edici Schola cantorum v Paříži. Biskup z Perpignanu sám vylíčil jeho zásluhy o život katolický a zvláště o zvelebení hudby co nejvřeleji. Jeho pohřbu, jejž vedl biskup z Torone, účastnilo se na sto kněží. Ročenka církevně hudební: »Das Kirchenmusikalische Jahrbuch«, jehož vycházení bylo na čas pro válečné poměry zastaveno, nyní po 19 letech vychází 25 ročník, který připravil zesnulý Dr. Kar. Weinmann a po jeho smrti dokončil docent Dr. Kar. G. Fellerer z Můnsteru. Přináší zajímavé příspěvky Dr. Wellesze o východní hudbě, prof. Gastoué z Paříže, P. Bonvina, Dr. P. Wagnera, prof. Widmanna, Dra. H. Můl!era atd. Četná literatura s příIohou 4 mše ze XVI. stol. Lupus Hellincka doplňují zajímavý obsah. Hudební nakladatel H. Pawellek v Rezně zemřel 76 let stár. Jeho nákladem vyšly svého času Kyriale a Graduale parvum, jež s českým textem byly upraveny pro edici Cyril V Antwerpách konal se v červenci 1. Mezi-národní sjezd liturgický v době výstavy na pamět stoletého výročí samostatnosti belgické pořádané. Kongres byl znamenitým vyvrcholením neúnavné činnosti opatství Mont César u Lovaně, které pořádalo každého roku řadu »Týdnů liturgických«. Vedle četných přednášek o liturgii, výstavy umění a liturgických předmětů byla také hudba význačným způsobem zastoupena. Každý den byla v některém chrámu chorální slavná mše sv., při ukončení sjezdu byla zpívána mše vícehlasá a Te Deum. Mimo to za sjezdu konány produkce duchovní hudby. Provedeny »Pašije sv. Matouše« a dílo »Christus spel= od abbéa de Vose z Kodaně. Československo zastoupeno bylo opatem z Emaus Vykoukalem a členem našeho výboru prof. Dr. Rom. Perlíkem. Nejdp;, opat Vykoukal podal zprávu o liturgickém hnutí v Ceskoslovensku. Doufáme, že budeme moci přinésti obšírnější nám slíbený referát. Obecná Jednota Cecilská v Německu konala 24, valný sjezd,, tentokráte od 15. do 17. července v Lucernu ve Svýcarsku. Z četných referátů třeba připomenouti řeč Dr. Beat. Reisera O. S. B. z Ríma, který mluvil o apošt. konstituci papeže Pia XI. o liturgii a její hudbě. Co praktického v těchto řečech a poučného pro nás, neopomeneme zaznamenati. Generálním předsedou zvolen po zesnulém Dru. Weinmannovi kapelník dómu a professor Johann M& 1 d e r s z Kolína nad R. Do kollegia referentů zvoleni: Jiří Amft, řed. hudby Habelschwerdt, P. Fid. Bóser O. S. B. (Beuron), Rehmann Th. B, kap. (Cáchy), prof. Jos. Scheel (St. Gallen). Hudebně-vědeckou komisi tvoří Dr. Ar. Schmitz (Vratislav), předseda Dr. Petr Wagner (Frýburk). Komise pro otázky varhanní nově ustavena, a zvoleni: Msgr. Stockhausen (Trevír), prof V. Goller, Klosterneuburg, Dr. K. Fe]lerer (Můnster), O. Dunkelberg (Pasov). Prof. Geyer v Budapešti (vydal zajímavý spisek o varhanách) přičinil se, aby při XII. mezinárodním sjezdu architektů v Budapešti konal se také I. mezi-národní sjezd varhanářů v Budapešti od 11. do 14. září. Kdo z našich stavitelů varhan se účastnil? I. mezinárodní týden pro katol. hudbu církevní konati se bude od 23. do 26. října 1930 ve Frankfurtě nad M., jak jsme o tom jíž zprávu přinesli. Bude při tom provedeno mnoho církevní hudby. Ze staré hudby chorá( řehořský, mísfrovská díla gotiky a renaissance. Z nové hudby skladby skladatelů: Allain, Andriessen, Bardos Lájos, G. Bas, Berlanda, A. Bossi, B&ttcher, Braunfels, Caplet, Dagnino, David, Desderi, Doebler, Dombrowski, Eisenheimer, N. Gebhardt, Ghedini, O. Jochum, Kromolicki, Lechthaler, Lemacher, Malipiero, van Nuffel, Perosi, Pizzeti, Potiron, Refice, Renner, Florent Schmitt, Siegl, P. B&ser O. S. B. Uvádíme jen známější. Celá řada sborů z Cách, Kolína n. R., Mnichova, Frankfurtu, Karlsruhe bude účinkovati. Z dirigentů známější jsou: Berberich, Mólders, Florent Schmitt, řada solistů, varhaníků. Slovanská hudba vůbec není zastoupena, ač slove pořadatel mezinárodní společnost pro obnovu katolické církevní hudby. Bylo by záhodno, kdyby i naše hudební kruhy církevní se účastnily a na místě samém svoje místo v mezinárodní společnosti uplatnily. ODPOVĚDI NA DOTAZY. • V této rubrice budeme pravidelně odpovídati na dotazy, které mají všeobecnou důležitost pro hnutí cyrilské. 0000000000000000000o000o Prof. Z. z K., jemuž bylo vytknuto, že při chorální mši sv. zpívá Benedictus až po pozdvihování. Kongregace ritů nařídila dekrétem ze dne 14. ledna roku 1921, čís. 4364, aby při každé zpívané mši sv. bylo zpíváno Benedictus až po pozdvihování, at již se používá gregoriánského chorálu neb jiného zpěvu, jak svého času bylo již v »Cyrilu< oznámeno. Dr. B. z P. se táže, zdali ve St. B. smí při zpívané mši sv. s assistencí zpívati sbor českou mši bez proměnlivých částí. Poukazujeme na ordinariátní list č. 4. 1930 a na otisk v =Cyrilu«. Církevní předpisy v tomto směru jsou jasné a nepřipouštějí pochybnosti. Zodpovědným, je správce kostela. Může-li na př. ve Vysokém Ueezdu, malé to venkovské farnosti, býti šetřeno nařízení sv. Otce, nebude ani nesnadno při troše dobré vůle totéž uplatniti na tak význačném místě, jako je St. B. | ||||
|