|
| ||||
| ||||
|
1930 — — 71 — — Cyril
Tímto dílem také vlastzzě uL:ončil Dr. Orel svou činnost u nás, byv povolán na fi'losotickoza fakultu bratislavskou, kde picsobí až do dnes a kde také ho zastihuje jeho šedesátka v piné pz ári a svěžesti. Tam mu dnes také Obecná .7ednota Cyrilská posílá své zzpřímné přázzí lzojzzého zdraví a „daru .9ak všem cyrilistůzzz i čtenářům naším známo, byl prol. Dr Dobr. Orel letos jzzzenován valnou hronzacr'ou čestným člencnz Obecné .7ednofv Cyrilsl é. Po odevzdání diplomzs odpověděl Iršfenz, kferý je zárovezi nejlejWm dztikaze7n jeho snah a prací životnúh a nejlepším vlastně důkazem jeho zásluh o hnutí cyrilskc. Proto lzšt jeho, jako poselství všem Cyrilským 7ednolázn pz"i této významné příležitosti redakce přípojuje V Btatzšlavě, 2. července 1930. Obecné Ycdnotě Cyrilsl é v Pra. e. Valné S1rz omáždězzí Obecné .7ednoty Cyrilské mne zvolilo čestzrým člezzenz. Vážím si této zq',znamné pocty a za ni upřázzzně děkuji. Tvorínze v obnoveném svém státu sami svou přítozzzzzost a tían i luštorii — též v hudbě chrámové, Myšlenka cyrilská žádá si tím intensivnější propagace, čína více nalezla nebi átel vnitÝ),zíclz a vně_Iších. jako každé umění, tak i církevní zpěv ve wézzz z jvoji v~,značuje se shvělýnzi epochaznz. Choz ál doby Kaz lovy a Arnoštovy vyniká nad světovou zíz oveů v četných zí'radzidleclz a anlifonářích. Doba jagelonská se přimyká ke svčtovýzzz proudiciii vokální polj fonie a česká škola vícelalasá na sklonku XVI. věku dodává donzácíznu uzzzězzí hudebnímu zvláštní zys. Čím se honosil, sbory literátské, to uchová český učitel jako drahou relil vil' a církevní hudbu populaz-zšz je po zzzěstecla i vesničkách. Přimkli ~šzzze se k obrodnému Hnutí sousedního Německa a přihlásili ~šnze se mezi prvními v Evropě k edici vatikánské, lpěli _Išnae vskutkzti své první chorální Propriunz Bohemiae, měli !šnze své K1,riale a Gz aduale parvum Ed. Vat. s českými zysvětlivkanzz. Byli lšnze těsně po pz'ez~ratu přepraveni ku pzopagaci Lidové písně české, podávající výkvět celé naší národní a duchovní kulluzy. Ale i z eforzna žádá reformy. Žádá pz ehodzzotit lituza ři ve zpěv a z,~ěvem proniknout k lituroii. Žádá neulpět na 1ornzě, nýbrž zachytit kolísající duši dnešní řečz' skzrtečného umění, ji připoutat k mysteriu Božímu a golofskénau dz amatu. Cíl je dán. Kdo pronikne motivu a obsah známého Jloíu proprio, nalezne k cíli i umělecké prostředky. Ne epzgozzzšm, ne skladatelská zručnost jenom, kletá uzní ~ okomponovat liter; irkou předlohu, nj%br ž mystická nápini leudebnílao díla z pera áeniálniho dá nozj peofil dnešnímu úseku ve z}'voji církevní hudby. Připoutejme k tomuto programu ~yrilské myšlenky nejzdatné~š současné nzzštzy, kteří bodni ~šou vznešeného úkolu | ||||
|