|
| ||||
| ||||
|
Cyril - - 82 - - 1930
se klaníme<, >Sestupte, andělové< a j. v. to byly písně nám úřady vnucované, nebo( již v r. 1873 zasloužilý P. Ferd. Lehner jako kaplan v Karlíně ve svém časop. Cecilie pro církevní hudbu a zpěv, později >Cyril< zvaný, o tomto thematu psal i zpěvník pro lid bez-kompromisní vydal, ale — neujal se — a naopak jako >přemrštěný< zneuznáván, ač zcela správně cíl pevný před sebou měl, nebo( již Kanc. Svatoj. z r. 1862 vydaný, jasně poukazoval, jak píseň kostelní v praxi má být pěstována. Tak na př. v I[ díle Kanc. Svatoj. u písní »Ach, můj nejsladší Ježíši< a »Mé jsi potěšení< stojí pod čarou: »Tato a následující píseň se do kostela nehodí leč pro poutnické pochody. A u písně: uV čas války< je na str. 174 poznámka: >Sem patří veškeré písně k sv. Václavu< — a co se všude v kostelích a ve školách zpívalo? Oč tedy vlastně dnes v oboru pěstění kostelní lidové písně jde? Jde o to: Aby i náboženská činnost byla také státotvornou! Za Rakouska byla nám tato činnost ve zpěvu nábožných písní s lidem, nepřátelsky státotvornou, nebo( jsme zpívali písně cizé, jazykem mateřským přizpůsobené, a ty se tak nebezpečně v českou krev vkrvily, že náprava reformy v tomto oboru připadá. jako něco zro,•na bolševicky protináboženského. Proto tak ne-rado se do očisty písně s lidem zasahuje a bezstarostně, nesprávně, falešně líbivé se trpí a fedruje. Do činnosti na kůru konečně málokdo si troufá mluvit, ale do zpěvu s lidem >kde kdo< třeba i s duchovním včele• A zatím nábožná píseň má být jako >čistý vzduch< v kostele. Tím, že práce s lidem v tomto oboru je zanedbána, neznamená ale, že by náprava byla nemožná, ba ne, nebo(: Náš lid není tak nepřístupný, aby nepodajně nedal si říci. Jako ředitel kůru na př. vysvětlil isem význam písně v kostele a začal s ním vánoční z r. 1420 >Nastal nám den veselý< a lid chápal jedna radost. Postupoval jsem dále a poukázal na zvlášt staročeskou postní píseň: >Kristus příklad pokory<, aby ale zpívali ji jinak než je obyčejným zvykem asice — způsobem: 2 řádky v jednom proudu najednou, aby nápěv po-stupoval důsledně 2 a 2 noty za sebou, a lid přesně zachovává takto přednes a je přístupný a vděčný za každý pokyn. Že pravdivá tato schopnost lidu, toho důkazem je poznání, jejž jsem při cvičení Foerstrovy svatováclavské písně >Vévodo náš< poznal, v níž totiž 6ti řádkový text nesmí se také jen tak mechanicky na 6 oddechů frázovat, nýbrž jen na 4 oddechy ve všech slokách, t. j. 2. a 3. řádek v jednom proudu najednou se zpívat musí, má-li jak náleží přirozeně zpěvný rhytmus vystoupiti. Pravda také je: hořkou pilulku jsem musil polknouti při líbivé písni >Sestupte, andělové, v níž se i ozývá kus >rakouské hymny<, ježto se v ní slova: >Neb nastal nám všem slavný den< zpívají jako konec rakouské hymny: >Rakouska je osudem!< ... a kterou jsem po celý čas už za Rakouska proti svému přesvědčení hrával, jak jsem to svého času při diskusi s Dr. V. V. Zeleným ve feuiletonu vypsal (HI. Pojiz.) a další informace vy-světlovala, že tato >Sestupte< už v Kanc. Šteyerově z r. 1674 nebyla, ani ve Svatoj. Kanc. z r. 1862 ob-sažena není a po státním převratě, že mi osobně na Vyšehradě u p. kanovníka Miillera oznámeno bylo, že do Cesk. Kanc. přijata nebude. Z těchto aktuelních důvodů musí každý poctivec vycítiti, že zpívání této božetělské -Sestupte andělové= je dnes zrovna tak vlastizrádné jako >Zachovej nám Hospodine<. Jest opravdu povznášej cím úkazem, že se začíná ujímati česká původní božetěl ká píseň >Plesej radost< od Ríhovskéno. Za to však u nás v Turnově, v městě to, jehož slovutní historikové páni univ. profesoři Dr. J. Pekař a Dr. J. V. Simák čestnými členy jsou, vedle dávno nacvičených a loni v Praze v Mozarteu k oslavě 1000letí sv. Václava, bodrými Turnovany provedených staročeských hist. rorátních zpěvů, dnes celá obec na památku našeho osvobození s nadšením denně po pozdvihování =Modlitbu za vlast< od mistra Foerstra zpívá a na trvalou památku 10001etí sv. Václava píseň K českým Patronům< a >V zemi věrnGch Cechů< ad Sychry klenbami chrámů turnovských slavnostně hla-holí A s jakými pocity bodří Turnované z chrámu v poslední den v roce, na sv. Sylvestra se vrací. když k závěru své pobožnosti státními hymnami se se starým rokem loučí, to popisovati, věru bylo by dětinské — tu mluví: srdce k srdci ... a potvrzuje slávu arci-biskupa Merciera a Benedikta XV.: Bez lásky k vlasti, že žádné náboženství neexistuje. J. K u h n. Turnov. Z CÍRK. H>_iD. RUCHU V CIZINĚ, • Internationale Gesellschaft fiir Erneuerung der kathol. Kirchenmusik konala, jak již v Cyrilu bylo ohlášeno, koncem října první svůj pracovní týden ve Frankfurtě n Moh., jímž měly býti zároveň jasně vysvě leny její účel i cíle. Do pořadu boha ého, který trval od 19 do 26. října, zařazen byl především řehořský chorál, potom klasická polyfonie a pak zvláště současná hudba (možno-li říci moderna). Všecky hudební produkce konaly se bud při bohoslužebných úkonech v dómě, nebo jiných chrámech městských, potom byly to t. zv. studijní koncerty, v nichž hlavně přicházela ke slovu mode na, a konečně koncerty veřejné, pořádané v t. zv. S~,albau a v operním diva ile. V místnostech Saalbau uspořádána hudebně-liturgická výstava, v níž se nalézdla také výstava hudebních časopisů, v níž nescházel ani náš >Cyril<, mimo to bylo při výstavě také od-dělení gramofonových desek, pokud předvádějí hudbu církevní. Na produkcích kromě domácích sborů Frankfurtských účastnily se sbory z Kolína n. R., Mnichova a Cách. Učiněny pokusy se zpěvem chorálním a duchovní písní zpívanými lidem. — Ponechávajíce si po případě zprávu o pořadech a produkcích na příště, uvádíme ještě, že v radnici konala se schůze, na je-jímž programu byl referát (Walter Berten z Essenu) o užití gramofonových desek v hudbě církevní. Zajímavo, že p=i ní jednomyslně bylo zdůrazněno desek gramofon. naprosto nelze užíti při bonoslužbě, že však mají jako paedagogická pomůc, a a prostředek k po-znání hudby církevní v rodinách velmi důležitý význam. Ostatně bylo s důrazem poukazováno na to, že třeba vyčkati rozhodnutí Říma. (Připomínáme, že podobné rozhod nutí stalo se již 11 února 1910142471.) Na valné hromadě společnosti jednáno mimo věci spolkové o situaci úrovně hudeb tvorby v přítomnosti (rektor J. Hatzfeld z Paderbornu). K prvnímu pracovnímu týdnu byl vydán programní spis, bohatě vypravený od jednatele společnosti Frant. Bauma, který kromě úřední zprávy spol čnosti (organisaci, výbor atd. a vylíčení pracovního programu společnosti, přináší řadu pojednání s účelem společnosti souvi.ejících. Jsou tu články Walter-f3erten (Essen): Církevní hudba - hudební politika; Dr. K. Roeseling (Kolín n. R): Kořeny nové církevní hudby; Dr. Ba,iltus Ebel O. S. B. (Maria -Laach): O vnitřních zákonech stavby chorálu gregor.; Dr. L S8hner 0. S. B (St Ottilien): Nová hudba v kostele. Dále o moderní círk. hudbě poiednávají Dr. K. Lemacher, Dr. O. Ursprung, W Dauffenbach, Dr. Fellerer; z cizích Dr Fausto Torrefranka , Milán), André Coeuroy (Paříž t a ze slovanských jen Dr. W. Gieburowski z Poznaně, pojed ávající o dejinách círk. hudbu v Polsce. Spis vyzdoben jest velmi četnými obrazy, hlavně podobiznami všech skladatelů, jejichž díla na valném shromáždění byla provedena. Co ze zajímavých pojednání | ||||
|