|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
P. BEAT. REISER O S. B. (Řím.) Základní body apošfolské konsfifuce „Divini culfus” Pia XI. (Přednáška, kterou měl při 24. generální schůzi Všeobec. Cecilského spolku v Lucernu.) Werky časopisy pro círk. hudba v Německu a jiných zemích otiskly tuto řeč, kterou se do-stává /consfituci sv. Otce authentického výldadu polvrzeného samým Vatikánem. Uoufárne, že c v našich rozháraných pomérech, kde se předpisy o liturgickém zpěvu bud neznají nebo nechléjí znáti, poučí tak mnohé o významu pro-jevu sv. Olce, jejž dómský kapelník v Trevíret Msgr. Stoc/chausen tak přilehavě nazval desnlerem hudby církevní. LIVQD. áš ctěný president pan prof. Frei správně postavil konstituci »Div' ni cultuse Pia XI. do středu letošního generálního shromáždění. Vždyf tato konstituce tvoří spolu s Motu proprio Inter pastoralis officii• Pia X. zákonník katolické hudby církevní. Kdo by chtěl také vážně o tom pochybovati, že konstituce Pia XI. 1 tak jako Motu proprio Pia X. v sobž chová sílu zákona a zavazuje ve svědomí. Pius X. píše v úvodě Motu propria : »Propůjčujeme mu stejně jako Zákonriíku hudby církevní z hojnosti naší apoštolské pino- moci moc zákona a ukládáme všem, aby se jím svědomitě řídili.= Velmi vážně hovoří Pius XI. o obcházení zákonů Piových : Mnozí se stále ohánějí frasí, že nejsou vázáni těmito zákony, a přece byly tyto zákony tak slavnostně ohlášeny.« Nenténě jasně a rozhodně zdůrazňuje Pius XI. na konci své konstituce její právoplatnost a závaznost. Vývody, jež následují, nás o tom přesvědčí. Jestliže tedy konstituce Divini cultus jest moci zákonné a zavazuje všechny, kteří na péči mají hudbu církevní, nebude nikomu z nich za těžko, věnovati pozornost následujícím úvahám a to upřímně a bez jakýchkoliv předsudků a vášnivých citů. Já sám nepřicházím k Vám, pánové, jako rozsévač sporů a hádek, nýbrž jako nositel jasného názoru, jednoty a svornosti. Pravou a trvalou jednotu a svornost (soulad) naleznete však jen v bezpodmínečné poslušnosti zákonů církevních. Kdo nechce následovati církevních předpisů, ale kdo je chce odměřovati podle svého vlastního úsudku a své záliby, a kdo chce na nich činiti odvislým jejich následování, ten rozsévá svár, hádky a pohoršení. Nechci Vám v tom, co povím, své osobní zamilované myšlenky a přání vykládati, nýbrž vidím svou úlohu v tom, abych Vám smysl papežského prohlášení co nejjasněji vyložil a Vám oznámil vůlí papežovu, lež jest v tom obsažena. Tak čině, přicházím k Vám jako Váš přítel, rád bych Vaší d u š i něčeho poskytl. Nebof pravá péče a pravé (se) obnovování uzavírají v sobě trvalé si uvědomování toho, co je hlavní věcí a soustředění se na tuto hlavní věc. To však jest záležitostí duše a ducha. Musím tudíž dáti něco Vaší d u š i, mám-li Vás nadchnouti pro pěstování a obnovu svatého umění hudebního. O pravém pak pěstění a obnově posvátné hudby (Musica sacra) rozhoduje v prvé řadě nikoliv technika a také ne věda, ale duševní stav církevního umělce — hudebníka. Jen církevní hudebník přímého katolického rostu bude schopen toto pěstění a obnovu náležitě prováděti a podporovati. Proto jsem Vám řekl; přicházím jako přítel k Vaší d uši. Abych mohl dosíci tohoto vznešen --ho cíle který jsem si vytkl, vyprosil jsem si před odjezdem z Ríma požehnání svatého Otce pro tuto přednášku. Vždyf jsem si byl toho vědom, jak choulostivo jest před tímto shromážděním promluviti o thematě, které jsem si zvolil. Úvod k mým vývodům vyplývá z názvu konstituce. Tento název jmenuje tři body: De liturgia, de cantu Gregoriano a de musit'a sacra — tedy liturgii, chorál gregoriánský a hudbu církevní. 2 | ||||
|