|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
nicového, mají sekundové kroky význam jako noty střídavé (na př. č. 18). K sekvencovitému pošinutí úryvku pomáhá nejlépe tercie. Nejvyšší body, kterých mezi ně položené sekundové kroky dosáhnou, tvoří opět část stupnice, což nám objasní příklad vzatý z č. 9.: t t t de Ven-ce-sla-i san t t t 1 gui - ne. Koloratura tohoto typu je zastoupena též v č. 10. a 25.; rovněž roulády, do nichž vybíhá thema instrumentální předehry č. 3., mají podobný tvar, jen že v těchto 3 případech koloratura stoupá. Sekundové kroky dodávají skladbě celkem klidný charakter, i když jsou rytmicky oživeny Zvětšeným sekundám se Zelenka vyhýbá (jinak v recitativech), o čemž ostatné pro-mluvíme doleji. Chromatické kroky sěkund se najdou zřídka (na př. h cis a v č. 28.), ještě nejspíš ve fundamentu. Sledovati intervaly od tercie do sexty nemělo by významu, ježto jsou běžné a nevystupují nikde tak do popředí, že by jimi skladba byla charakterisována. Snad jedině čistá kvarta zasluhuje povšimnutí, nebol Zelenka jí rád zahajuje skladbu. ]e tomu tak u č. 15., 22., 26., 28. a 31. Také u shora popsané arie yRecordare• a u Pange lingua v K. M. je nápadná svou shodou s č. 22. U č. 15 se cna kvarta následkem tonální odpovědi mění v imitatorně nastupujícím druhém hlase v kvintu, jako zas naopak z téhož důvodu u č. 36. kvinta z ní vznikla. Vedle čistých kvart a kvint nalézáme také kvarty zvětšené ve směru nahoru: a dis (č. 5), c-fis (č. 28.), d-gis (č. 28.), g-cis (č• 22., 23.) ; kvarty zvětšené směrem dolů ais-e, dis-a (č. 5.), e-b č. 22.): zmenšené kvinty směrem nahoru: cis g, dis-a (č.9.), fis c (č. 7.); zmenšené kvinty směrem dolů: d-gis (č. 3., 9., 26., 28.), e-ais (č. 7., 12.), fis-his (č. 3.), 9-cis (č• 7., 22 ), a-dis (č. 9.) I3yf by i tento výčet nebyl úpiný, postrádáme v něm zmenšené kvarty a zvětšené kvinty. Pátrání po nich zůstalo bez-výsledné, což je hlavně ohledně zmenšené kvarty směrem dolů nápadné, an již Alessandro Scarlatti jí užívá. Zmenšenou tercii směrem dolů es-cis nalézáme v č. 22. Tato je evidentně melodická, kdežto intervaly před tím uvedené vykládáme dnes jako části některého rozloženého akordu, tedy harmonicky, nikoliv melodicky. Také Zelenka cítí melodii harmonicky, což je patrno z četných v melodii vložených skoků, jež jsou voleny tak, jako by naznačo - valy harmonickou kostru. Motiv z č. 3.: Haec coe -li est vi - cto -ri - a jest přec zcela zřejmě jen jednohlasý výtah z # 4 #~ jenž stálou revokací základního tónu získal pravé síly a zněl by mdle, kdyby místa této revokace toniky se kladla tonová repetice e d d cis cis h h h. Septima se skladateli tak zalíbila, že ji položil nejen do následující devisy (2.), nýbrž také do pokračování (3.): -- — ~-"- -P-- ~ r-- — 11 111111- --~ —~— %--/--7—ram•———r—C--r _~-]-_ pro-stra- ta est gen - ti - li - tas pro-stra-ta est, pro-stra-ta est Uvědomujeme-li si, že sloveso »prosternere- znamená sraziti k zemi, ztráceti, shledáváme, jak je onou septimou slovo hudebně vystiženo. Podobnou illustraci nalézáme ve sboru č. 2• pro slovo »deponere« = shoditi a v č. 7. pro slovo »infracta« = nezlomná: de - po -su - i - sti in fra- ctae • 13 | ||||
|