|
| ||||
| ||||
|
CYRIL'
delší dobu panujícímu špatnému počasí, které právě v onen den vyvrcholilo, nad očekávání četná. Zápis o IX. výborové schůzi O. J. C., konané dne 9. ledna 1931 v místnostech Akademie Křesfanské. Předseda vsdp. kanovník Msgr. Můller zahajuje schůzi o půl 15. hod., vítá přítomné, zvláště pak vdp. universitního prof. Dra. Orla z Bratislavy a tajemníka chrámového družstva p. Dobrodínského z Pelhřimova. Vdp. prof. Dr. Orlovi blahopřeje dodatečně k 60. narozeninám. Jubilant děkuje za blahopřání a za projev v •Cyrilu«. Na programu schůze jest především vyřízení otázky zpěvníků vydávaných na úkor Ceského Kancionálu. Jednatel p. Dušek čte korrespondenci s Chrámovým družstvem a dotaz nejd. konsistoře. Chrámové družstvo v Pelhřimově musí z důvodů nejen snad finančních ale zásadových trvati na svém právu, že ne-dovoluje otiskování a přenášení písní z C. K. do jiných zpěvníků. Souhlasilo by snad, aby jednotlivé tiskové archy u družstva zakoupené, byly do nově vydávaných zpěvníků vkládány. Předseda Msgr. Můller obává se, že v piípadě uvolnění písní pod záštitou písní z Ceského Kancionálu budou uveřejňovány písně bezcenné. Vdp. prof Dr. Orel zmiňuje se nejprve o právu autorském a nakladatelském. Zdůrazňuje pak, že trháním Ceského Kancionálu jednoty by se nedocílilo, a právě o jednotu zpěvníků v diecésích tu běží. Zádá proto, aby O. J. C. se proti dalšímu vydávání zpěvníků ohradila, zvláště proti tal< zv. 11. vydáním, do kterých často nedůstojné písně bývají pašovány. Budiž apellováno na upravovatele ta'- ových zpěvníků, aby jejich činnosti v zájmu důstojného kostelního zpěvu zanechali. Výtku, že se Český Kancionál stal monopolem, který další vývoj duchovní písně u nás bude brzditi, odmítá a zdůrazňuje, že právě naopak lze do něho nové duchovní písně vždy pojmouti, ale písně již osvědčené a censurou schválené. Doporučovalo by se, písně před pojetím do Ceského Kancionálu uveřejniti v >Cyrilu< , jako svého času písně k uctění Nejsv. Svátosti. Vdp. prof. Boháč podotýká k tomu, že jest nutno, aby njd. konsistoř uznala usnesení O. J. C. o této otázce za své a dle něho postupovala. Odpůrci mohou malému vydání Českého Kancionálu vytknouti jen nedostatek modliteb. Msgr. Dr. Stanovský uvádí k tomu konkrétní příklady. Jednatel p. Dušek upozorňuje na zákon dovolující pro školní pomůcky otiskování bez svolení autora a nakladatele. Dle názoru předsedy Msgra. Můllera nelze snad kostelní zpěvník školní mládeže za školní pomůcku po. ažovati, když školní bohoslužby a cvičení kostelních písní byly u nás zrušeny. Prof. Dr. Orel vysvětluje, že zmíněný zákon dovoluje jen otiskování úryvků, nikoli však celých článků nebo písní, nebo dokonce celé řady„ písní. Pan tajemník Dobrodinský dokazuje, jak se Ceský Kancionál ujal a osvědčil, Vydávati jej s dodatky byla myšlenka velmi Mastná, nebo( kterýkoliv nově vydaný zpěvník jest vždy mnohem dražší než celý kancionál i s dodatky. Prof. Boháč poznamenává, že Český Kancionál vznikl po převratu v dobách nejtěžších, a že dík autorům jest dílem nadevše dokonalým, a proto také zaslouží ochrany proti dílkům méněcenným. Pan tajemník Dobrodinský zdůrazňuje, že Chrámové družstvo nepřevzalo jej z ohleoů zištných, nýbrž proto se jej ujalo, aby jej propagovalo. Na dotaz jednatele p. Duška odpovídá, že Ceský Kancionál jest v diecési hradecké doporučen, kdežto v diecési budějovické nařizen. Ve zvláštních případech, kde se autorům dostane povolení k vydání zpěvníků, ovšem jen s-použitím archů Českého Kancionálu. Dodatky nutno předložiti O. J. C k censuře. Na návrh prof. Boháče bude njd. konsistoř požádána, aby v zájmu jednoty a čistoty kostelního zpěvu a ochrany Ceského 18Kancionálu vydávání různých zpěvníků netrpěla, vyjímaje případy výše uvedeným podmínkám vyhovující, a takové ješ ě v míře co nejmenší, a vždy jen po censuře O. J. C. — Prof. Dr. Orel upozorňuje, že státní ústav pro lidovou píseň, jehož slovenského odboru jest předsedou, též o duchovní písně se za-jímá. Předseda Msgr. Můller jest pro založení od-boru při O. J. C., který by výběr duchovních písní obstaral. — Prof. Dr. Orel líčí pak poměry na Slovensku, nyní značně zlepšené úbyt]Cyrilac s hudební přílohou slovenského skladatele. Hodilo by se Bellovo >Ave Maria« pro soprán a tenor, nutno však vyžádati svolení státu jako majitele díla Bellova. Předseda Msgr. Mů ler navázal již dříve v tomto směru styky s některými slovenskými skladateli, ale bez uspokojivého výsledku. Jedná se též o obnovení časopisu >Kultura« v Trnavě, zaniknuvšího svého času pro nedostatek českých i slovenských přispívatelů, Tedy i zde lze cíle C. J. uplatniti. — Po té zahájena debata o vydání nové učebnice chorálu. Dle sdělení Msgra. Dr+. Stanovského chystá takovou dp. Loško, čeká však na posudek prof. Dra. Orla. Doporučovalo by se též vydati tuto jako souborné dílo více pracovníků. Rovněž dobré by bylo vydati vybrané kapitoly Msgra. Bočka z -Cyrila<. Dílo dp. Pokorného o formách hudby církevní po-stoupeno k posouzení dalšímu vynikajícímu odborníkovi. — Redakci >Cechaz zasláno bude ohražení proti útoku na Ceský Kancionál, nazývaný tam po-směšně >Habrmannův<, a to s důtklivým upozorněním, že Ceský Kanci. nál jest dílo konsistoří schválené. Rovněž zasláno bude ohražení redakci >Lidových Listů proti článku p. Vítězslava Nováka. V delší debatě k tomuto článku, který jest zrcadlem úpadku církevní hudby, uplatňuje nejprve správný názor Msgr. Miiller o nedostatečné výchově ředitelů kůrů. Škoda, že na ředitele kůrů nemá vlivu O. J. C. — poznamenává pí. Šamanová. Na ředitele kůrů, obcí placené a katol. života veřejného se neúčastnící, může míti vliv jediné farář jako bezprostřední představený, hudbě většinou málo zájmu věnující. Proto měli by — poznamenává p. prof. Zástěra — větší nátlak na faráře v tom směru vykonávati njdpp. biskupové. Hudební referent >Lidových Listů« budiž na návrh vdp. P. Štikara požádán, aby články takového obsahu jako článek Novákův, odmítal — Jedná se dále o rozšíření časopisu =Cyril. Vdp prof Dr. Orel doporučuje pro hudební přílohy tuhý papír a vůbec zlepšení nototisku. Pp. vikáři budou požádáni, aby >Cyrila< na vikariátních poradách doporučovali — Ku konci schůze přichází p. prof. Zástěra s následujícím návrhem: Budiž požádáno kollegium njdpp. bisl Posledním cílem budiž rozšíření cyrilské organisace po celém státě, zvláště dopiněním diecésních jednot. Pokud se diecésí národnostně značně smíšených týče, byl by tím navázán styk s příslušnými organisacemi církevně-hudebními. — Schůze o r;218. hod. skončena. — Přítomni byli předseda kanovník Msgr. Můller, místopředseda prof. Dr. Orel, jednatel Dušek, rektor Msgr. Dr. Stanovský, Jar. Kořen, P. Štikar a prof. Boháč, řed. Říhovský a prof. Zástěra, sl. Lišková, pí. Šamanová a zapis. Ant. K u d 1 i č k a. | ||||
|