|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
). BOUZEK Liturgické úvahy VI. QAadpřirozené neruší přirozeného, nýbrž je zdokonaluje, posvěcuje a povznáší k Bohu. V církevním roce jsme pozorovali, jak využila liturgie slunečního roku a jeho zjevů k oslavě Boha a posvěcení duší. Ale nejen slunečního roku, ale všeho se chápe liturgie, aby na to navázala a užila ke svému dvojímu cíli. Uvedeme si příklad z mešní liturgie postní. Tam v těch formulářích se vyskytují tak exotická evangelia, tak nečekané epištoly a části mešního formuláře bývají tak zdánlivě bezladně seskupeny, že se věci neznalému někdy zdá, jakoby to bylo slepeno čirou náhodou. A přece i tam je základem všeho harmonie, i tam je tvůrcem liturgie týž Duchem Svatým osvícený rozum, který vytvořil církevní rok. Jest jen třeba jasně viděti. Škoda, že dnešní článek přišel až po postní době. Jistě by byl mnohou pochybnost rozptýlil a přispěl ke zbožnějšímu celebrování postních mší svatých. Proč všalc volíme právě mešní formuláře postní doby? Protože jsou většinou původní, svérázné, nápadné a zajímavé a jest možno knězi čísti je skoro všecky každý rok. — Aby se jim porozumělo, jest třeba všimnouti si především nadpisu: vStatio=. Pro který kostel byla tato mše sv. určena? To má největší význam pro volbu epištoly a evangelia. Potom se nesmí zapomenouti na ráz doby postní podle staré církevní praxe. Je to doba pokání, ale i doba přípravy katechumenů na sv. křest, jenž se udílel na Bílou sobotu. je to i pří-prava na umučení Páně. Tato ovšem vyvrcholuje v posledních dvou týdnech quadragesimy ale přece se obráží i dříve ve formulářích doby postní. Příprava a rašení nového života milosti, jejž způsobilo utrpení a smrt Páně: to jest vedoucí myšlenkou postní liturgie. Nelze probírati všech mešních formulářů podrobně; to by vyžadovalo celé knihy, jako jest kniha bývalého opata benediktinského u Sv. Pavla za římskými hradbami a nynějšího arcibiskupa a kardinála milánského, J. Schustera, nadepsaná z L i b e r S a c r a m e n t o r u m= díl III., z níž ponejvíce čerpáme tyto úvahy. Jen si všimněme, jak hlavně místa mělo vliv na utvoření mešní liturgie postní, a jak vhodné bylo toto místo voleno pro dosažení účele postní liturgie. Většina postních formulářů nese na počátku nápis •Statio ada ex• gr. aS. Petrum«. Ve starších misálech jest ještě také nápis »Collecta« ex gr. pad S. Balbinam«. Jest sice tento nápis i při jiných mších mezi rokem, ale štace postní jsou nejznámější, pr tože nejslavnější a nejdéle se udržely. Co jsou •Collectae« a co jsou >Stationes« ? Kupka [0 církevním roce str. 1888] praví: DOd nejstarších dob shromaždovali se věřící s duchovními v některém chrámu Páně v určité dny, kde pobožnost započala zpěvem žalmů a modlitbou celebranta nad lidem před odchodem z chrámu. Toto shromáždění nazývalo se »collecta., a modlitba kněze nad lidem noratio ad collectamc. Odtud se šlo ve slavném průvodu do chrámu, kde se měla štace (bohoslužba) toho dne konati. Napřed nesen byt buď jáhnem neb podjáhnem kříž, pak šel věřící lid, jenž cestou zpíval žalmy, a na blízku kostela, kde nstatio« se konala, říkaly se litanie ke všem Svatým, odkud se později průvodu samému dostalo jména »Litanie-. Když se přišlo do chrámu, měl obyčejně papež ke shromážděnému lidu promluvu čili homilii, a konala se oběf mše svaté. Pobožnostem zvaným »statio= věnoval sv. Řehoř velikou péči. Byl to prastarý zvyk římské církve. Ještě dosud konají se v Římě v postní době ve dnech a v chrámech v misálu označených do-poledne slavné služby Boží, odpoledne pak shromáždí se klerus i četný lid, aby se modlil a zpíval, kráčeje v průvodu kostelem, litanie všech Svatých. V ten den jest kostel, pokud se to srovnává s postní dobou, vyzdoben, a všechny ostatky svatých, jež kostel chová, jsou vystaveny úctě věřících. Štace zkvetly od té doby, co se jich ujal spolek •Cultores Martyrume, jemuž byl včele zemřelý prof. Marucchi a hlavními horliteli vrchní papežský obřadník, Mons. Respighi a Mons. Bonazzi. Tyto pobožnosti ochably za předchůdců sv. Řehoře Velikého pro nejisté poměry (vpád Langobardů), ale tento je opět povznesl a zvelebil; určil, ve který den a v kterém chrámě se měly »stationess slaviti. Proto není divu, že mešní formuláře i chorální melodie jsou v takovém souladu s místem i dobou. Třeba však jednou pro vždy připomenouti: kdo chce zpina ochutnati celé umění římské liturgie, nesmí se spokojiti pouze četbou ba ani nejen meditací textů missálu; jsouf jen jako divadelní libretto, které nemůže dáti ideu o celé kráse díla; má ji jen ten, kdo je vidí a slyší provedené v divadle. Římská liturgie jest nejkrásnější v basilikách : všecko : místo, zpěvy, slavnostní roucha účinkujících sluhů Božích, rozmanité obřady a průvody činí ji bohatou a nádhernou, vznešenou a působivou. je-li 32 | ||||
|