|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
loučeného od světa, povzneseného nad prach zemský, věnovaného jen Kristu a službě jeho zákona lásky; tento daleko převyšuje zákon starý, zastoupený na Táboru Mojžíšem a Eliášem. Snad už leckterý bručel na »přežitek« ze staré praxe, na těch 5 lekcí v sobotu suchých dni!! A ejhle, jsou velmi účelné a praktické při ordinacích v Lateráně a jsou pro každého kněze vzpomínkou na vlastní ordinaci. ]OS. KLEMENT 111. Finale. (Cyrilská krise.) (Dokončení,) I_:Především tedy v důsledném provedení cyrilské organisace. Jsou-li naše řady pod záštitou i hlavy křesfanstva, která jim žehná, jistě i pastýřové diecesí uplatní svůj vliv. aby pod platným vedením jednot diecesních i v jednotlivých vikariátech a jejich farnostech cyrilská myšlenka se zdárně rozvíjela. Snad bude jen potřebí, po zkušenostech jiných, po celém státé rozvětvených velkých spolků a organisací, pozměniti nepatrně stanovy Obecné jednoty, tak, aby v organisaci uplatnily se a svéprávně rozvíjely diecese podle svého církevního rozdělení, takže by i vikariáty tvojily jakési okrsky jednot. Naproti tomu bylo by nutno dopiniti stanovy tak, aby Obecná jednota představovala ústředí, v němž se sdružují především diecese jako celky. Jednoty měly by svůj vliv na vedení diecesních jednot, a vyloučenv z piisobení ústředního, nebrzdily by velkorysé úkoly Obce. Aby však Obecná jednota cyrilská jako ústředí, obec cyrilského ruchu, mohla započíti novou obrodnou činnost, potřebí poznati pravdivě a nestranně dnešní poměry a změřiti síly. Rozvíjím tutéž myšlenku, kterou již uplatnil prof. V. ťlornof v diecesí královéhradecké. Za účasti a vlivu čsl. episkopátu budiž provedeno všeobecné yCyrilské~ sčítání a jím zj Iš n skutečný stav posvátné hudby v jednotlivých diecesích na podkladě jednotného do;. zníku. Aby se tato obrovská práce zmohla v době nejkratší, nechf v každé diecesí ustanoven je odborník, který shromáždí ze všech vikariátů schopné znalce, kteří by během roku na místě poměry osobně zjistili a případné písemné odpovědi o jednotlivých farnostech si hodnověrně opatřili. Nepředbíhaje provedení, jsem přesvědčen, že ]ze pro celý stát nalézti formu dotazníku, kterým by se poměry posvátné hudby určitě a pravdivě t. j statisticky daly prozkoumati. Kromě vlastního, osobního posudku vikariátního znalce, zjistilo by se, jak u každé duch. správy se pečuje o hudbu posvátnou. Přímými odpovědmi bychom zvěděli, kdo řídi kůr, jaké má vzdělání a úspěchy, jaký sbor, varhany a sbírku hudebnin. Poznali bychom. co se zpívá při slavné liturgii, zda chorál, zda dle předpisů, je-li pěstěna hudba vokální neb instrumentální. Posléze, jak se tam uplatňuje vliv cyrilský. 1 kdyby toto sčítání a jeho odborně vědecké zpracování trvalo 2 roky (jak se zdá pravděpodobným), mělo by nesmírný význam pro budoucnost naší myšlenky. Především zjevil by se věrný obraz diecésí, jejich různé poměry a potřeby v církevní hudbě. Náš episkopát měl by potom nejlepší možnost na tomto pevném podkladě uhoditi po celé vlasti na jednu a společnou cestu k obnovení věci naší v Kristu, v duchu staletého vývoje, po smyslu církevních zákonů. Jistě by uznal, že k praktickému provedení této nápravy všeobecné je oprávněna jen Obecná Jednota Cyrilská, jakožto nejúčinnější spolu-činitel katolické akce, sjednocující duchovenstvo i laiky k jednotnému cíli. Budou-li správně a podrobně prozkoumány poměry, uplatní se účinně síf naší spolkové organisace. S počátku bude pofřebí sjednotiti se na t. zv. minimálním programu, čili zásadních požadavcích: Mnohé z nich vysvitly z těchto úvah. Třeba dbáti přesnosti liturgické všude a zvláště při liturgii zpívané. Při ní musí býti text úpiný a správný. Pěstění chorálu je i praktickou školou moderní dovednosti pěvecké, pokud se dotýká tvoření tónů, vokalisace, správného frasování i deklamace. Vokální hudba je základem liturg. zpěvu, prá ě tak jako ve staročeské písni tkví kořen ušlechtilého zpěvu lidového, stejně jako tematicicá hra varhan musí býti požadavkem a tužbou každého varhaníka. Budoucnost ukáže, jak jsme s tento úkol! Vždyf je významu všenárodního, z něhož i naše drahé Slovensko mělo by velký užitek. Tam lid ještě rád zpívá, o varhaníky-kantory ze řad učitelských není ještě taková nouze, 34 | ||||
|