|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
známé na celý text a přec to Horákova byla a tak nenuceně se nesla, že jsem zaujat hned po mši, šel se představit mistru Nešverovi a tá,.al se na úpravu známé pastorálky. Mistr ře l: »To je úprava Steckrova<. Ze jsem seznal opravdu nenucený spád této úpravy, umínil jsem si, že ji doma v příštím roce též nastuduji. Bůh mi dopřál toho dočkati, že mohl jsem podniknout onu práci. Upozorňuji, že s nacvičením byla svízel, ježto originál vkrvený stěžoval krok ku předu; ale Steckrovy nápady ve zpracování tak příjemnou sy.npatií na zpěváky působily, že vesele studium skončeno a provedení vážný dojem zanechává. Napsal jsem několik těchto vysvětlení z toho důvodu, abych vzbudil ohlas v produkci vánočních mší t. j. ohlas ve smyslu cyrilské produkce při vánočních mších. Jest totiž v cyrilském slohu pro kůr dost ožehavá otázka v provozování pastoráley. Abych lépe mohl vysvětlit oč jde, dovoluji si tato projevit: Úprava Steckerova-Horákovy pastorálky zdá se ně kterým jako málo přiléhavá. Já však právě po provedení v Olomouci mohu směle potvrditi, že v ní nic násilného jsem neshledal a naopak se v praxi velmi osvědčila. Říkám to proto, že pro cyrilský směr tuto Horákovu již sám Fr. Hruš!ta, jenž tak pro cyri]skou věc se bil, si upravil, a Stecker svou tiskem vydal, aby: =Má-li, nebo smí-li se provozovati — tož, at má úpiný text — a pak — touto Steckerovou úpravou Horák jistě jako český člověk, círk. skladatel je jak náleží zhodnocen<. Že by vložky Steckrem prokomponované byly málo přiléhavé? ... to je více názor theoretický, praxe se osvědčuje zcela kladně — žádá ovšem osvědčený sbor a varhaníka odborníka velmi obratného s vrozeným vkusem. Pro cyrilisty mají význam vánoční mše od Cainera >Missa: Hodie natus est<, (kterou podep=aný má v rukopise i v úpravě pro 2 spojené hlasy), dále od Sychry a Ríhovského pastoralis s prův. varhan nebo i orchestru. Horákova v úpravě od Ste kra by byla přístupnější s orchestrem a sice tak, jak Horák má t. j. s prův. 2 houslí a contrabassu, flétny a 2 coren s vystřídáním 2 trompet a tympanů. Stecker orchestr. průvod jako skladatel cyrilista si nepřál. Myslím, že by redakce >Cyrila< vzhledem dopinění textu nikterak nechybila, kdyby k úpravě Steckerově průvod orchestru ve formě Horákově vydala. Řed. Josef K u h n v Turnově. ZPRÁVY DOMÁCÍ. Společnost Dvořákova musea v Kralupech n. Vlt. konala 19. března valnou hromadu, z níž se dovídáme, že shromáždila za krátkou dobu svého trvání již skoro 1000 čísel, v čemž mnoho nového materiálu k poznání mládí Dvořákova. Museum umístěno jest v budově gymnasia, jež nazváno Dvořákovým. Spolek pro postavení pomníku mistru Ant. Dvořákovi konal 29. března 1931 ustavující valnou hromadu na Staroměstské radnici při níž za-hrálo Ceské kvartetto úvodem větu z Dvořákova kvartetta G-dur a inž. O. Šourek promluvil o významu díla Dvořákova. Bylo by si přáti, aby památník mistrův brzy byl postaven. Přednášky vědy hudební na universitách našich v letním semestru týkající se hudby církevní jsou : na Karlově universitě v Praze : Doc. Dr. R. Perlík : Dějiny církevní hudby. I[. Gregoriánský chorál. (Perioda prvá 300—600 po Kr. Doba genese a stabilisace greg. chorálu) 1 hod. týdně. Církevně-hudební zákony 1 hod. týdně. Komenského universita v Bratislavě. Prof. Dr. D. Orel: Hudba v Cechách XIV. stol. Týdně 2 hod. Věd. seminář palaografická cvičení. 2 hod. týdně. Šedesátiny m. Vít. Nováka, o nichž jsme se posledně zmínili, měly za následek polemiku, která vyvrcholila ve spisku Novákové: Vítězslav Novák contra Otakar Ostrčil, jež v nakladatelství A. Neuberta vyšla již v druhém vydání. Státní konservatoř hudby v Praze oslavuje v těchto dnech stoleté výročí trvání varhanické školy, která původně byla samostatná a v r. 1890 byla včleněna jako oddělení do svazku konservatoře. Význam této školy nelze dosti oceniti pro hudební umění ; stačí poukázati, že téměř všichni vynikající naši skladatelé a dirigenti (vyjímaje ovšem nejnovější dobu) byli od-chovanci tohoto oddělení. Pro umění pak církevní nutno podotknouti, že jediné v této škole byly pěstěny všechny disciplíny mající vztah k vážné hudbě vůbec a církevní zvláště. Je pak smutným zjevem, že toto oddělení se nachází dnes v poměrech veškeru práci znemožňující pro naprosto nedostatek místa. Program byl volen tak, aby systematicky byly předvedeny skladby representantů naší varhanní literatury. Provedena byla Zvonařova Sonáta op. 3. a f'itschova Fantasie a fuga d mol, první obsáhlejší druhá kratší obě vnitřně hod-notné; dále Průchova Fantasie f mol op. 7., efektní to sltladba končící fugatem. Závěr pak tvořila Krejčího Sonata f mol op. 34 sltladba větších rozměrů skýtající četné technické obtíže. Program zpestřen arií z kantáty =Kristus v utrpení a smrti< o3 R. Fůhrera pro solový hlas s průvodem varhan a orchestru, a Vitáskovými 5 menuety pro smyčcový orchestr. Koncert byl pečlivě připraven a vzorně proveden, jak u konservatoře jest již tradicionelní. Učinkující posluchači varhanního oddělení ukázali technickou vyspě;ost a rejstříkovou pohotovost. Snad by nevadilo omeziti používání rejstříku Vox humana pro partie skutečně hlas ten vyžadující. Ač oddělení toto vlastně slouží převážně ku vzdělání pro chrámovou hudbu nebylo odvětví toto vůbec zastoupeno. Snad budou podány ukázky v ohlášeném druhém jubilejním koncertě. R. Svaz pro církevní hudbu v německých kra-jích naší republiky, který pracovati chce svorně snaší Ob. Jedn. Cyrilskou ustavil se 19. února 1931 v Postoloprtech. Účelem jeho podle stanov je povznesení a pěstění katol. hudby církevní v Českoslov. republice. Na schůzi zastoupen byl říš. svaz něm. duchovenských spolků v naší republ., Svaz ředitelů kůru a varhaníků Pozdravné dopisy zaslali: Obec. Jedn. Cyrilská v Praze, Všeob. Jednota Cecilská v Německu, Svaz pro círk. hudbu ve Vorarlbergu, Cecilský spolek v Chebu a okolí a velký počet jednotlivců, ředitelů kůru, varhaníků atd. Předsedou zvolen bisk. notář a děkan v Postoloprtech Mat. Wúril, svazovým sbormistrem R. Engel z Mostu, tajemníkem Kar. Schuster, řed. kůru v Postoloprtech. Vítáme nového pracovníka na poli círk. hudby a doufáme, že společnými silami dosáhneme úspěchů v důležitých společnGch otázkách. ZPRÁVY RŮZNÉ. Hudba mluvou přírody. The Catholic Choirmaster September 1930. Hudební schopnost nenívlastní jen člověku. Jest jí nadbytek ve zpěvu a křiku všeho druhu tvorstva. Dojemná, žalující nota jest ve zpěvu ptáka, jemuž odňali malou rodinku a naplňuje zármutkem celý háj melodiemi nelhiubšího vznětu. Vyšší a drsnější soulad ozývá se ve skřeku orla v oblacích se vznášejícího, který tu pěje svou vlastní divokou píseň v modrém etheru a nad obloukem duhy. Radostná a povznášející jest hudba ve zpěvu skřivánka, který se vznáší vysoko za rosy a rozráží svěží, ranní vzduch poetickými apostrofami. Bud pozdravena radostic! jest hudba, o níž nelze se nezmíniti, ve zpěvu 46 | ||||
|