| ||||
| ||||
CYRIL
Světská hudba v katolických kostelích. Arcibiskup Hanna nařídil ve své dioecesi San Francisco, aby obnovila starodávné zpěvy. Při svatebních obřadech v katolických chrámech v arcidiecési S. Francisco nebudou už hrány melodie >Q Promisa Mez (>Důvěřu) mně=), a >Já tebe věrně miluji. A také se nebude už hráti na místě melodií, mezi-her, předeher atd. operní hudba jako 'Pochod poutníků z Tannhausera, Meditation z Massenetovy Thais anebo arie >Mé srdce bije tvému hlasu vstříc ze Samsona a Dalily od Sant-Saensaa. Arcibiskup Hanna vydal ve svém pastýřském listě uveřejněngm před odjezdem arcibiskupovým do Říma zákaz-hřáti světské hry a zpěvy v kostelích a nařídil, aby liyla obnovena posvátná, stará hudba, neštastně zapuzovaná moderními a bezcennými náhražkami. Arci-biskup objasnil, že zvláštní komise kněží v souhlase s přáními papežovými pro obnovu prostého zpěvu, vydala zprávu týkající se dozoru nad chrámovým zpěvem. VARHANY Sjezd pro stavbu varhan. (Dokončení.) r. 1932) světový kongres pro stavbu varhan, na němí by se mělo pojednati o všech důležitých otázkách technických, hudebních í liturgických, po případě se-staven nový regulativ. Do přípravné komise zvoleni: kanov. Dr. Mathias, prof. Dr. Geyer (Budapešt), prof. Dr. Biehle (Berlín), prof. Dr. Mahrenholz (Hannover), arch. H. H. Jahnn (Hamburg) a varh. na dómu Dunkelberg (Pasov). Bylo by záhodno, aby si naše odborné kruhy toho povšimli a včas se na účast připravili. -r. LITERATURA. • Guillaume de Machaut. 3. svazek jeho hudebních děl vydal Friedrich Ludwig ve sbírce >Publikationen álterer Musik< jako svaz. 8., totiž II. díl IV. ročníku. Vydavatelem sbírkv jest zvláštní oddělení při >Německé hudební společnosti«. Práce Ludwigova byla subvencována saským státním badatelským ústavem pro hudební vědu (Sachs. staatl. Forschungsinstitut fůr Musikwissenschaft). Guillaume de Machaut byl, jak známo, 1316—1348 tajemníkem krále Jana Lucemburského, avšak přesto nenalezl svého vydavatele u nás, nýbrž v Sasku, k němuž vůbec nebyl v žádném vztahu. Ze zmínky o dvou odborných korporacích lze seznati, jaký panuje jinde zájem o studium, které u nás leží úpině ladem. Ludwigova práce obsahuje 23 skladeb, většinou chansony, toliko 3 církevní skladby, mezi nimi i motetto >Felix virgoe (srovn. Cyril, roč. LI. (1925), str. 8.). Svazek vyšel u fy Breitkopf & Hártel, cena 20 ř. m. Filip de Monte. Soubor veškerých jeho děl počal vycházeti v tiskárně a nakladatelství firmy L. Schwann v Diisseldorfu. Včele redakce stojí ředitel mezidiecésní školy pro církevní hudbu v Malinách (Mechelen), kanovník Julius van Nuffel Dosud vydal 13 sešitů, t. j. 9 mší, 1 requiem, 1 motetto. 8 Magnificat a 1 kniha madrigalů. Cena těchto skladeb ob-náší 87 říš. marek, ovšem jen pro toho, kdo se za-váže, odebrati celé dílo. Představu o velké ceně lze si učiniti, uvedeme-li, že jen pětihlasých madrigalů vydal Filip de Monte 18 knih. V posudcích se mluví o významu skladatelově, jenž tvoří s Palestrinou a Orlandem Lassem důstojnou trojici. Slučuje prý v sobě italskou polyfonii a germánský svéráz a je chloubou vídeňského císařského dvora! Můžeme nyní marně dokazovati, že Rudolfova kapela působila v Praze, t. j. v stálém bydlišti panovnikově, nikoliv ve Vídni, a že de Monte žil v Praze na Starém městě, přál si býti pohřben zde v kostele u sv. Jakuba atd., odběratelé díla jsou již příslušně =poučeni«. Jest velmi smutné, že my Češi, ačkoliv cyrilskou myšlenkou propagujeme právě klasickou polyfonii, jsme o tomto našem pražském skladateli nevěděli a že přenecháváme ve své bezmocnosti ví7dáváni takových děl cizině Mestres de 1' escolania de Montserrat. jest název_publikace, kterou vydává klášter montser- ratský ve Spanělsku. Vydavatelstvo má v úmyslu, po- dati výběr skladeb domácích autorů z XVI.-XVIII. století. V prvých 3 svazcích bude zastoupen P. Joan Cererois z XVIII. stol. Svazek 1. obsahuje 7 žalmů nešporních s hymnem a kantikem, kompletář a 3 mariánské antifony pro sbor resp. dvojsbor a číslo- vaný bas. Z ukázky je patrno, že Cererois je velmi obratný polyfonik. Skladby školy montserratské ne- na první pohled li tal.é v Praze: žádati, aby byl tápěn, aby se ~Z 12. Na místě, kde varhany se postaví, třeba v každém ! případě počítati se zatížením 750 kg. na čtvereční metr. Běží-li o stroje velmi veliké, musí se jednotlivá stanoviště zvlášt propočítatí. t~ 13. Při určení místa pro varhany, třeba rovněž otázati se poradce. 14. Při prospektech utvořených z píštal, třeba, aby píštaly zněly a měly přirozenou délku. 15. V místnostech, opatře- ných ústředním topením, třeba prostor, kde stojí varhany spolu vy-netvořily žádné kondensační srážky. 16. V prostoru, kde stojí varhany, nemá býti oken. Třeba se vyhnouti tomu, aby atmosferickými vlivy, mohly nastati poruchy. 17. Při vypsání offertního řízení na varhany, má poradce před tím, než se vyzvou varhanáři k po-dání nabídek, vypracovati přesné podmínky offertní. Tyto podmínky musi kromě disposice obsahovati přesné údaje o materialiích, o konstrukcích dřevěných, jakož i o kovových píštalách (směsi). Mimo to mají obsahovati přesné určení mensur, jakož i síly stěn píštal, a popis systému varhan. 18. Lhůta dodání, je-li v pomínkách stanovena, má počíti, když jsou hotovy a schváleny plány pro všecky jednotlivé části a jsou od odborných znalců podepsány. 19. Působil-li odborný poradce při stavbě varhan, má na to býti na viditelném místě varhan poukázáno. Nedá se upříti, že v těchto zásadách obsaženo jest vše, čeho při stavbě varhan mělo by se státi také u nás. Nevíme, ač jsme na to předem upozornili, účast- jsou nám snad tak cizí, jak by se nila-li se některá firma z naší republiky. zdála, vždy( >černí Španěléc býv Na sjezdu stanoveno, že se má konati (nejspíše r. 1635 usadili se v Emauzích. J ČLŠEL sešif 3. „C?gciía” tlyj.de tl čectlnu. a I Cyrillo-Methodějská knihtiskárna V. Kotrba v Praze. — Nákladem Obecné Jednoty Cyrilské. 48 | ||||
|