|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
omezuje. Vdp. prof. Boháč doporučuje deputace k njdpp;, biskupům, které by njdpp. biskupům situaci vysvětlily a jejich názory vyslechly. Vdp. P. Stikar doporučuje visitace ústředí. Delegát p. Keller ze Strašnic přináší několik dobrých myšlenek k našemu hnutí. Zdůrazňuje, že dobré vůle a lidí dobré vůle jest všude dosti, ale krisi zaviňuje nedostatek vůdců. 0 všech zde přednesených námětech bude na nejbližších schůzích jednáno a v eCyriluQ referováno. Tím program valné hromady vyčerpán a tato doslovem vsdp. předsedy o 18 h• skončena. Nepřítomnost omluvili vsdpp. prof. Dr. Orel, Msgr. Boček a prelát Msgr. Wiinsch. j BOUZEK Liturgické úvahy VII. (Pokračování.) r u h á n e d ě 1 e v p o s t ě bývala v Římě aliturgická: •Dominica vacata. Mše sv. se sloužila u Sv. Petra na konci sobotního bdění; lid byl unaven. Mimo Řím ne-bylo štací a .nočních vigilií a proto sestavili formulář mešní pro neděli; později byl přijat i v Rímě. Štace pak se konala ve staré basilice »S t a M a r i a i n D o m i n i c a« na Coeliu. Evangelium jest totéž jako včera: líčí proměnění Páně na hoře Tábor. Protože však jen člověk čistého srdce může viděti Boha ve slávě, vybízí epištola důrazně: »Varujte se smilství!= P o n d ě 1 í p o d r u h é n e d ě 1 i: Štace u sv. Klementa. Nad domem tohoto papeže byla postavena prastará basilika; podle archeologů jest hlavní oltář právě nad světnicí. kde přebýval sv. Klement a shromaždoval zbytek věřících po pronásledování Neronově. Podle podání byl zajata odsouzen k nucené práci v dolech na Chersonesu; odtud při-nesli jeho kosti na Moravu a do Říma slovanští věrozvěstové, sv. Cyril a Metoděj. V tomto chrámu jest i hrob sv. Cyrila a krásná kaple sv. věrozvěstů slovanských. O smutných dobách za panování Klementova zdá se svědčiti epištola: Daniel modlí se v ní k Bohu úpěnlivě: =Nakloň, Bože, ucha svého a slvš, otevři oči své a viz, že zpuštění jsme my i město, které má tvé jméno«. Také v Vil. století, kdy byl mešní formulář tvořen, byly poměry věčného města velmi smutné; bylof několikráte obleženo, válkami zpustošeno, hladem, morem i zemětřesením navštíveno, tak že sv. Řehoř se obával, že nastane brzy kanec světa. A_jako Daniel ve své modlitbě zdůrazňuje velikou důvěru v Boha, tak i papež chtěl přiměti Rímany k důvěrné modlitbě o pomoc Boží. — Evangelium (Jan VIII.), v němž Pán Ježíš hlásí zatvrzelým židovským zástupům: »Já jdu, a budete mne hledati a ve svém hříchu zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, —s má asi připomenouti vyhnanství sv. Klementa na dalekém Krimu. Ú t e r ý : Štace u sv. Balbíny. Byla to bohatá vdova římská, velmi pokorná a dobro-činná. Odtud vypravování v epištole o dobročinné vdově ze Sarepty a lekce Páně o po-koře v evangeliu dnešní mše. Středa: Štace u sv. Cecilie. Skvostná mosaika v absidě basiliky, představující korunovaci sv. Cecilie v nebi. Inspirovala historii královské Esther, kterou přináší epištola ; snad ji také proto uvádí, že zachránila lid israelský od smrti, jako sv. Cecilie církev; je-jím totiž modlitbám a její oběti připisovali křesfané ukončení krvavého pronásledování. Vypravování evangelia o matce synů Zebedeových, která prosila, aby byli prvními v království Kristově, připomíná Cecilii: vyžádala si od Boha obrácení svého ženicha Vale~ riána a příbuzného Tiburtia, kteří potom dosáhli mučednické smrti a koruny nebeské slávy. Čtvrtek : Štace u Panny Marie za Tiberou. =Prima sedes Deiparae dicata= na-zývá tuto basiliku nápis na pontifikálním mramorovém trůně. Stojí na místě bývalé »taverna emeritotiaQ, t. j. hospody, kde se scházeli vysloužilí námořníci ravenské flotilly (lodstva), zde za Tiberou bydlící. Císař Alexander Severus přiřknut ji soudním dekretem křesfanům. Dion Cassius zaznamenal, a připouštějí to sv. Jeroným i Eusebius, že blízko této taverny emeritorie krátce před narozením Spasitele světa náhle vyrazil ze země a celý den tekl mohutný pramen petroleje. Obrázek domečku (taverny) lze zříti mezi nádhernými mosaikami a freskami v absidě hlavního oltáře. Zdá se, že i mešní formulář jest vzpomínkou na původní tavernu : evangelium vypravuje podobenství o nemilosrdném a hýřivém bohatci a o chudém Lazarovi, epištola pak připravuje na podobenství, stavíc proti sobě dva typy lidí: jednoho, jenž si dělá ráj na zemi a jehož cílem jest hovění tělu a požitkům tohoto světa, druhého pak, který veškeru svou naději opírá o Pána. Jen jako poznámku připojuji, že jest v atriu basiliky stará, pěkná freska sv. Václava ; u nohou klečí Berka z Dubé. 55 | ||||
|