|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
P á t e k : Štace u sv. Vitála. Byl to římský mučedník; podle podání by1 nejdříve za-kopán až po pás do jámy, potom ukamenován. Proto se vypravuje v epištole o josefovi egyptském, kterého bratři hodili do vyschlé cisterny, a evangelium přináší podobenství o hospodáři a vinařích; pronajal jim svou vinici, ale když pošlal syna svého, aby od nich vybral nájem, zabili mu ho (snad také ukamenovali). S o b o t a: Štace u sv. Petra a Marcellina. Papež Damas zanechal nápis, v němž praví, že se dověděl o podrobnostech umučení obou světců od kata, který se po popravě obrátil a snažil se smýti své hříchy upřímným pokáním. Proto asi uvádí mešní formulář dvě dvojice bratří, z nichž jeden zbloudí, ale obrátí se a činí pokání . Jest to Jakub v epištole a marnotratný syn v evangeliu. (Příště dokončení) VÁCLAV MULLEft Mechanická hudba v kosfele. gaké tedy stanovisko třeba zaujmouti k provádění mechanické hudby v kostele ? Jako součást liturgie, jako náhražku za liturgický sbor pěvecký jest zásadně hudbu tu odmítnouti. Stalo se tak ostatně již autoritativně círltví samou a to výnosem římské kongregace obřadů ze dne 11. února 1910. Kněz dioecese Squillace v jižní Italii se tázal: »Jest do-voleno při slavné mši sv. a jiných obřadech, v kostelích, které nemají varhaníka ani zpěváků a to ani laiků, užíti gramofonu pro vlastní zpěv liturgický proměnlivých částí mše, hymnů a jiných zpěvů?` Dotaz byl zodpověděn záporně. Je tedy z odpovědi patrno, že ani úpiný nedostatek zpěváků nemůže býti důvodem, aby bylo užito gramofonové desky při liturgii. Z toho tedy také jasně vyplývá, že důvodem zákazů není nedokonalost desek v době zákazu, jak někteří nadšení zastanci mechanické hudby v liturgii, jako na př. v. Hellrigl v Mnichově, chtěli dokazovati, nýbrž že se zákaz opírá o zásadní stanovisko, které užívání mechanické hudby při slavné liturgii vylučuje. A tomu tak skutečně jest. Ukazuíi na obšírný výklad o liturgii, který podal P. Beat Reiser ve své řeči Základní body apošt. konstituce vDivini cultusa Pia XI.« (viz Cyril` 1931, seš. 1. a 2.). Z vývodů téci poznáváme zcela jasně, že liturgie mše sv• je živý úkon Krista, kněze i věřících. Nositelem liturgie je v církvi své ustavičně žijící mystický Kristus ve spojení se svými údy, pokřtěnými věřícími, jenž prostřednictvím kněze uděluje lidem nadpřirozený život. Z toho následuje však, že liturgie je úkon osobní, a proto nemůže býti ani v jediné ze svých složek nahrazen mechanismem. Na to ostatně ukazují a živou účast věřících vyžadují oba projevy papežů Pia X. a Pia XI. o hudbě církevní. Křesfanskou obec nelze nahraditi strojem. Stroj jistě nemůže nahraditi živou účast obce křesfanské na oběti Kristově. Vzpomeňme, jak bylů živou účast dříve, kdy věřící přinášeli i hmotné dary, chléb a víno. Živá účast tato sice přestala, avšak děje se doposud skrze zástupce, af to jest služebník při mši sv• nebo sbor na kůru. Vždy však je to živá osoba, která obec křesfanskou zastupuje. Nyní však má osobu nahraditi stroj. Liturgicky je to nemyslitelno. Také všecky pro to uváděné důvody nedotýkají se jádra věci. Tak na př. lepší dobrá deska než špatný sbor. V ohledu hudebním snad je tomu tak, běží-li o výkon hudební, ale na tom při liturgii v prvé řadě nezáleží, nýbrž na úkonu osobním a toho při tom není. Kdyby měla výše uvedená námitka platiti, mohl by se týmž právem nahraditi špatný zpěv kněze dobrou deskou, což jistě nebude tvrditi ani nejhorlivější zastánce mechanické hudby při bohoslužbě. Snad dostačí krátké tyto vývody a možno přejíti důvody, kterými po-mocí filosofických a jiných úvah, chtějí zastánci mechanické hudby v liturgii svoje názory podepříti. Většinou nedotýkají se jádra věci a proto jsou bezpředmětné. Za důvod uvádějí též varhany. To prý je také mechanismus a jak složitý. Avšak zapomínají, že jsou varhany právě tak jako na př• hlas lidský jen prostředkem, nástrojem v rukou osoby lidské, hráče, spolupůsobí tu tedy osoba. Zajímavo bude jistě slyšeti úsudky vynikajících činitelů církevní hudby. P. Griesbacher, učitel hudební školy Rezenské, vynikající hud. spisovatel a skladatel, napsal do BLiterarischer. Handweiser fiir Freunde kathol. Kirchenmusik`, jejž rediguje (naklad. A. Coppenrath, Řezno) úvodní článek -Liturgie und Scha!lplatte=, jejž počíná slovy ,Boj zlořádu!« Každému nešvaru — také nešvaru všech nešvarů: desce zvukové ve sva- 56 | ||||
|