|
| ||||
| ||||
|
způsobu daleko předči nad illustrace, které spatřujeme v nejskvostnějšich zpěvnících ke konci XV. a v XVI, století od domácích a zahraničných umělců zhotovených." Tak o nich dokládá A. Rybička. 1) Nelze nám zde ovšem této chvály místněji doličovati, pročež odkazujeme laskavého čtenáře k důkladným o nf pojednáním p. Rybičky, jakož i k vlastnímu názoru. (Oba se nacházejí ve sbírce ambrasské.)
Však vedle těchto nepřímých stop a svědeetvf máme též výslovné udáni Balbfna, 2) že na zboží pánů Rožmberských v LomnicE jest prastará památka literátův, již sám v rukopise četl (asi v polovici XVII. století). I do-kládá, že tento příklad Lomnických pohnul i Hrccdeckgmi (Jindř.), by zřídili si také literáty (katolické, jako onino). Ano těmto literátům Jindřichohradeckým vymohl pan Jindřich z Hradce na apoštolské stolici okolo roku 1490. potvrzeni zvláštních výsad jim daných a jistých odpustků. — Podobně připomíná se (latinský) kůr literUský již r. 1493 též v LitomyšbL při chrámu sv. Křfže.3) — Že konečně i v Praze literátské bratrstvo v XV. století známo bylo, lze domysliti si ze zprávy „starých letopisů českých,” k roku 1439, po-ložené. 4) V tom roce uveden byl nový farář k sv. Michalu, mistr Petr Mladěnovic, skrze mistra a konšely a zvláště do domu kněžského, kdež (jak dokládá letopisec,) byli mnozí osadní měštané znamenití a lěterátové." 2.) lest-liže zprávy a paměti bratrstev literátských XV. věku jsou jeu sporé a skrovnG, plynou za to pramenové určitých zpráv o nich v XVI. věku tak hojně, spolehlivě a zevrubně, že lze nám z nich dosti úpiný a jasný obraz sestaviti o celém jejich vniterném řádu a vnějším působeni. Předkem sluší o nich hned poznamenati, že v tomto věku dosáhla literátská bratrstva Y o z n á m k a. Do XV. věku náleží také zvláštní založení zbožného krále českého Vladislava. ,Nařídilti", jak vypravuje Veleslavín ve svém historickém kalendáři, 5) 1. P. 1497. patnáct chorálů (t, j. choralistů), z nichž by 12 bylo žáků (diakonů) a 3 knéží, kteří by v kostele hradu Pražského hodiny (t. j. hodinky církevní) dnem i nocí zpívali. Opatřil je platem z ungeltu pražského, kterýž jest v Tejně, aby kněžím každého roku dáváno bývalo po 15, jiným jedenácti po 10 kopách grošů, a dvanáctému, kterýž by mezi nimi kantorem byl, 11 kop grošů pražských." ') Pam. arch. VI. díl. ') V. Arn. st. 134. 3) Fr. Zelínka histor. Litom. Str. 116 Str. 370.největšího rozšíření a rozkvětu po Čechách, na Moravě i na Slovensku uherském (nikoliv ale u Jihoslovanů, jak mylně vykládá se slovo Slavinia u F. Procházky v jeho , Miscellaneen" Viz K. Šmidek 1, c.). Ano až do sousední Polsky vniklo toto bratrstvo tehdáž. Utrakvisté, češti bratři a protestante, avšak i katolíci, šlechta i duchovenstvo, učenci a měštané zasazovali se nyní jak v závod o zvelebeni a povznešení služby Boží řádným zpěvem na, zvláštních kůrech literátských, oživujíce stará, neb vyzdvihujíce a hojně podporujíce nová bratrstva literátská. Jedni skládali jim četné duchovní písně, básně a nápěvy, druzí penězi, statky a ročními důchody je nadávali a tak trvání jejich do budoucnosti pojištovali. Přikročujíce k místnému a n,evrubnějšimu vypsáni jejich rozšíření, řádu a povšechného působení, podáme především zprávu o velil(épi rozšířeui jejich, načež následovati bude vy-psání vniteruého jich zřfzeuí, vývoje a působení, Poznáme též, jak mocného vlivu nabyli po cele zemi a jak velice jí též prospěli v ohledu nejednom. Vytkueme pak i vynikajfcf básníky, písaře, malíře a hudebníky, kteří pro ně pracovali a dodáme konečně něco i o jazyku jejich zpěvů. a) Rozšíření literátských bratrstev Na důkaz obecného rozšíření těchto bratrstev či kůrů po zemích česko-slovanských jest nám především zaznamenati zprávu pana Viléma z Rožmberka. Obnoviv staré bratrstvo v Prachaticích 1. P. 1575 , napsal v obnovovací listině, „kterak téměř ve všech království českého městech od času dávného za obyčej se zachovává, že — všickni ti, kteří v uměni literním a zpíváni jsou vyučeni — k zpíváuf služby mše svaté scházeti se musejí. 1) Tato věrulioduá, výpověd svědil[ nám bezpečně, že v XVI. století naše bratrstva po Čechách již všeobecně rozšířena byla, k čemuž hojně dokladů shledáváme i v mnohých kanciouálech. z téhož věků nám dochovaných a obzvláště v stanovách a artikulích a jiných zápiscích těchto bratrstev z onG doby. I potí{áváme se v uf s kůry literátskými ve městech pražských u Panny Marie před Týnem, u sv. Jindřicha, u sv. Stěpána, n sv Apollináí•iše, u sv. Mikuláše. 2) Mimo to vyzdviženy byly v Plzni, Budějovicícb, Litoměíicicli, Latci, Hradci Králové, na Horách Kutuýeh, v Ousti u. L., v Lounech, Chrudimi, Cáslavi, Mostě, Táboře, v Č. Brodě, v Krumlově, Bechyni, Jiudř. Hradci, Prachaticích, Něm. Brodě, Litomyšli, v Bílině, Rakovníce, v Lomnici n. P., v Novém Cas. kat. duch. 1837. st. 463. ') Pam. arch. 1878. st. 710. | ||||
|