|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
kterou pečlivě sestavil archivář p. Vlad. Zapletal, byla přiložena k úředním listinám jako vzor, jenž rýsuje zřetelně celou roční činnost Jednoty. Ze zprávy lze poznati, co a kdy se zpívalo, kdo se účastnil zkoušek atd. Jednota zpívala 241 Vojt. Zapletal, t. č. předseda. Farní Cyrilská Jednota v Zábřehu. De-sátá valná hromada F. C. J. v Zábřehu, konala se 30. dubna 1930 v Katol. domě, při níž podal p. řed. kůru F. Hýbe podrobnou zprávu činnosti: Seznam nacvičených a prcvedených skladeb. Clenové Jedn. účinkují při všech slavných bohoslužbách a obřadech ve farním chrámu Páně. Zkoušky konány pravidelně 2 v týdnu (zvlášt pro dospělé a pro děti), včas potřeby i častěji. Clenů čítá Jednoty 16 výkonných, 38 přispívajících, 1 zaklád. a 15 žákov. dorostu. Příjem obnášel 18338 Kč, vydání 146'30 Kč; zbývá v po-kladně 3708 Kč. Do archivu přibyly následující hudebniny: Korejs: Litanie k sv. čes. Patronům,Kříikovský Holain : Sv. Cyril a Metoděj. Matějů: Hymnus k sv. Václavu. Mazel: Pohřební písně. Farní Jednota Cyrilská v )evíčku přikročila v tomto roce zásluhou sbormistra AI. Gottwalda, který se nezalekl práce s tím spojené, k soustavnému cvičení chorálu. Za tím účelem uspořádána dne 22. února přednáška o gregoriánském chorálu, kterou proslovil předseda jednoty P. Ignác Stodůlka, s reprodukovanými ukázkami vzorného chorálního zpěvu. Gramofonové plotny zapůjčila k tomu účelu ochotně Obecná Jednota Cyrilská za mírný poplatek. A tak při mši sv. na Bílou sobotu, dík porozumění a obětavosti členstva mohly již býti provedeny všecky proměnlivé části mešní chorálně. A možno říci, že nejen členstvo, ale i věřící byli jednoduchou, ale tím hlubší krásou chorálu podmaněni jak nejlépe ukázalo se na Boží hod svatodušní a na Boží Tělo. Přátelé cyrilisté! Není třeba báti se chorálu! Obtíže s jeho studováním nejsou tak veliké, aby se nedaly při dobré vůli zdolati; chorál ve zlehčené úpravě (dle pomůcek doporučených v LVI. ročníku >Cyrilac) dá se nastudovati všude. A věřící dovedou krásu chorálu rovněž pochopit, jen třeba je k tomu vychovávat a chorál jim přiblížit. B. P. Farní Cyrilská Jednota v Pustiméři. Letos se konala valná hromada opozděně 25. dubna 1931. V uply7 ulém roce nově nacvičeny následující skladby: mše: Fr. Lizst, Leoš Janáček, Chmelíček, Fr. Krenner, Requiem: Gruber, motetta: Josef Nešvera, Kothe, Šimáček, Bauer, Pange lingua: od Říhovského, Chmelíčka, Křížkovského, K pobožnostem májovým vložky 66od Říhovského, koledy: Fr. -Širnáčka. Opakovány skladby: Sv. Kolaříka, Horáka, Ríhovského Mše svatováclavská, a skladby jar. Vlčka, Mozarta. Zkoušky: Soprán, alt 3krát týdně, tenor, bas 1 nebo 2krát týdně pravidelně po celý rok. Členů činných: 23 žen, 18 mulů. Dirigent Frant. Vaněk, kooperator. Předsednictvo: Monsig. Mořic Surma, farář, předseda. Jednatel: Fr. Snídal, pokladník: Kašpar Provazník. Clenové výboru: Karel Šírek, Hypolit Gregor. Frant. V a n ě k kaplan. Z CÍRK, HUD. RUCHU V CIZINĚ, 9 Církevní hudba a denní tisk. V poslednícl' letech rozmohl se zájem o církevní hudbu nejen v kruzích katolického kleru, nýbrž i v kruzích umělců a kruhů o umění se zajímajících. Tím nastává katolickému tisku úloha věnovati se hudbě církevní více, než se dosud dálo. V časopise Gregoriusbote vydávaném v Důsseldorfu r. 1929 vyšel článek >Kirchenmusik und Presse< od H. Nelsbacha ; rektor Hatzfeld před-nášel o Významu spolku cecilských v době přítomné i budoucí a v časopise Niederrheinische Volkszeitung 1929 vyšlo pojednání •Kirchenmusik und Pressec. Na základě těchto publikací lze shrnouti úkol katolického tisku asi takto: Za prvé: Všem katolickým laikům učiniti přístupnou úrodu všech náboženských a uměleckých hodnot hudby církevní a tak je uváděti v uvědomělé prožívání této hudby a za druhé: pracovati cestou positivní, povzbuzující kritiky pro umělecký pokrok našich církevních sborů. Taková pojednání nejúčelněji se osvědčují v přílohách denního tisku, v nichž by bylo upozorňovati na provádění sborů, poučovati o těžkých a důležitých skladbách, čímž se ovšem nemíní nějaká konkurenční práce jednotlivých hudebních listů. Rozumí se, že spolupracovníky by byli v prvé řadě předsedové spolků cecilských a vědecky zapracovaný člen redakce. Mimo ně pak hudební skladatelé (hudby církevní) a dirigenti sborů církevních. Hodilo by se také u nás. Generální presidium všeobecného ceciltánského spolku pro Německo, pro Rakousko a pro Švýcary vyzývá k podpoře tohoto spolku. Cříspěvky je možno ještě nyní zasílati. Provolání podepsané profesorem Janem Móldersem, je velice vřele psáno a má platnost přes to, že původní datum sbírek bylo ustanoveno na 22. listopad 1930. N FRANCIE. Biskup Strasburský uveřejnil církevně hudební učebný plán pro semináře, abv vyhověl předpisům Apoštolské konstituce papežovy. V chlapeckém semináři jsou po-vinni všichni žáci bez výjimky obeznámiti se se základními rysy chorálu a mensurální hudby. Zpěvu liturgického mají se všichni žáci živě účastniti. Mimo to jsou nabádáni, aby se naučili hráti na nějaký nástroj. Povinností profesorů jest, aby organisovali tuto výúku podle § 2. apoštolské konstituce. V seminářích mají se konati často, ba denně, krátké přednášky o chorálu nebo praktická cvičení chorálová a církevně hudební. V semináři kněžském budiž přednášeno i o dějinách hudby, o vzájemných vztazích mezi hudbou a liturgií jakož i křestanskou zbožností, buďtež konány výklady nficielních církevních dokumentů Pia X. a Pia XI. Žákům buďtež půjčovány hudební nástroje a zvláštní kurs budiž pro ně pořádán o harmonie a o doprovodu zpěvu gregorianského. Benediktini v Solesmes rozhodli se vedeni jsouce úmyslem, aby byli nápomocni ředitelům kůrů při výcviku sborových těles, dáti p enésti na gramofonové desky 43 gregoriánských zpěvů. Provedení svěřili >Fran- | ||||
|