|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
v Londýně, připojil se k tomuto dílu studií vSlov3k popular Melodies-, svědčící, jak byl již tehdá s hudebním životem slovenským obeznámen. Jeho účast projevila se podobným způsobem otři roky později v novém díle téhož autora HSlovak peasant art and Melodies«. O lidové písní napsal Msgre Kolísek během doby celou řadu essayí česky, slovensky, anglicky, z nichž uvádím jenom některé: Poesie lidové písně (Dalibor 1908). Pro slovenskou píseň (Česká Hudba 1911), Za písní slovenskou (Slovenská čítanka 1911), Ked som mašíroval (Cyril 1914), Slovák-voják (Národny Hlásník 1914), Narodil se (Cyril 1915), Co je po pesničke (Nár. noviny 1917) a mn. j. Byl všude, kde byla slovenská píseň, mezi inteligencí i mezi lidem. Putoval od města k vesnici, sbíral písně, naučil se hráti na cymbál a stal se propagatorem slovenské písně na svých cestách doma i v cizině, v Paříži, v Londýně, při významných událostech, při schůzkách diplomatů a politiků. Jako Moravan měl ovšem přímý vztah k představitelům hudebního života moravského, v brněnském » Hlasu « v létech 1903 -1912 najde se mnoho jeho zajímavě věcných článků a studií, a ani divadelní otázka nebyla mu lhostejnou. Po převratu věnoval se dr. Kolísek zcela Slovensku a jeho hudebním poměrům. Při velké organisační práci i politické činnosti nezapoměl lidové písně. Přichystal do tisku Sbírku písní Antona Svobody, psal studie do různých publikací, k Felbrově harmonisaci »Slovakische Volksliedere, Ziirich, připojil výstižné úvodní slovo a ve Vídni r. 1922 vydal •Národné povedomie Slovákov v ich piesňachK. Prahu seznámil v r. 1920 se slovenskou hudbou umělou velkolepým Slovenským koncertem, k němuž vydal původní a velmi instruktivní studii o životě a díle slovenských skladatelů. Jeho zájem o umělou hudební tvorbu slovenskou projevil se také vyzvednutím zapomenutých zásluh předpřevratových skladatelů Licharda (Z hudební činnosti Milana Licharda v Pešti, Hudeb. revue ]920) a J. L. Belly (Slov. Poklady 1923 a 1926). V studii DTerajší stav slovenskej hudbý (Almanach Branbergrův 1922, též německy), která jest a bude bohatým pramenem pro hudebního historika, vylíčil soudobou kulturu slovenské hudby. Nesporné jsou zásluhy dra. Kolíska o bratislavskou Hudební školu pro Slovensko, o Slovenské Národní divadlo, o postátnění brnénské konservatoře a o mnohý kulturní podnik, k jehož zřízení neb zachování bylo třeba vlivného zásahu. Z jeho více jak čtyřiceti čestných funkcí zaujímaly značnou část funl{ce v různých institucích hudebních; bylf prof. dr. Kolísek předsedou Komise pro hudební výchovu na školách v ČSR , předsedou Západoslovenské pěvecké župy dra. J. L Belly, místopřed sedou Družstva Slovenského národního divadla, jednatelem Státního ústavu lidové písně pro Slovensko, členem kuratoria Hudebního a dramatického spolku v Bratislavě, členem poradního sboru pro církevní hudbu u biskup. konsistoře a členem výboru diecésní Jed-noty Cyrilské v Brně. Tento v pravdě universální muž, Evropan a světoobčan v nejkrásnějším smyslu, ovládající několik světových řečí, pracoval stejně pilně a nadšeně pro všechny obory krásného umění a vědy ve svém působišti, jako v Praze, jako v Londýně, Americe neb jiném vzdáleném místě. Miloval vřele svoji vlast a své nejdražší Slovensko, pro nějž a jeho umění nebyla mu žádná obět a žádná námaha velkou. Bydlil v ústraní velkoměstského ruchu, v tiché a romantické Kapitulské ulici starobylé Bratislavy. Jeho byt byl originální museum, piné knih, obrazů, skulptur, hudebních nástrojů, lidové keramiky, nádherných výšívek atd., což vše tvořilo zvláštní uměleckou atmosféru. O každém jednotlivém předmětu dovedl srdečně přátelský hostitel vyprávět a každý předmět dovedl tlumočiti velkou lásku, s níž byl sem umístěn sběratelem, který měl životný vztah ke všem těm věcem, zdánlivě jen nahodile umístěným. Msgre Kolísek zaujal každého svým vzácným rozhledem, bystrým i vtipným postřehem, skvělým a originálním způsobem vyjadřování se při každé příležitosti. Vyškolený v organisaci. nebojácný v podnikání, směrodatný v uměleckých cílech, dával všemu svěmu konání pečef stylu a opravdovosti. Jako knězi nemohla býti Msgru Kolískovi vzdálenou ani idea cyrilská. Stál u kolébky farní Jednoty Cyrilské v Brně a byv v prvních létech jejího trvání laskavým a obětavým příznivcem, byl také svědkem jejího rozkvětu a významu. Dr. Kolísek býval také stálým řečníkem cyrilakých sjezdů a Hradec Král., Hoříce, Kutná Hora, Plzeň, Brno dobře pa-matují na jeho ohnivé promluvy o duchovní písni, církevní hudbě i hudbě slovenské, pa-matují se na jeho cymbál i na to, jak cyrilské sjezdy bývaly zdrojem poznání a sblížení se Slovenskem pomocí hudby a zpěvu. Podobně pracoval i na Slovensku, nabádaje slovenské biskupy k zakládání a podporování Cvrilských Jednot a jen zvláštní poměry poli- 70 | ||||
|