|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
str. 234 červenec-srpen). Jen takový dirigent, který se tak zevrubně s chorálem obeznámil, a takřka s ním srostl, a který jej co možno nejdokonaleji se svým sborem zpívá, takový a jen takový ředitel kůru zjedná si onen jemnocit a onu jistotu, která mu dá vodítko, aby z moderních komposic vybral to, co jest vhodno, aby se liturgii připodobnilo a aby bylo hodno připodobnění. Jsou-li oba, jak kněz tak ředitel kůru se zpěváky nadšeni pro chorál, pak nezbytně strhnou sebou i shromážděnou obec náboženskou, lid. A tak uvádí Plus X[. ke konci lid. jemuž chorál musí býti navrácen a přístupným učiněn. A věru — tak stojí v konstituci. není to správno, stojí-li věřící v kostele jako cizinci nebo němí diváci, naopak oni se musí účastniti, uchváceni krásou liturgie, posvátného děje, jakož i průvodu a processí, která duchovenstvo pořádá s bratrstvy. Tu mají střídati hlasy své podle stanoveného řádu s hla-sem kněží a sboru chrámového. To bylo i přáním Pia X. Pravíf v Motu proprio: Obzvláště o to budiž pečováno, aby se věřící činně účastnili oslavy Boží a posvátných tajemství, jak to dříve Uývalo. Poněvadž o účasti lidu na sv. liturgii bude podán zvláštní referát, omezím se na několik krátkých poznámek: al Je jisto, že se nehodí všechny zpěvy pro lid. Zpěvy propria týkají se sboru zpěváků střídavě se =školou a. Pro všechen lid jsou responsoria, kredo, vůbec všechny více syllabicky držené části. Teprvé po dlouhém výcviku lze zpívati celé Ordinarium s lidem. Ve mnohých klášterních chrámích se to již podařilo. Ještě poznámku: Nezačínejme se mší svatou De Angelis. Tato mše jest jednak — nehledá na Gloria — příliš bohata na melodie, a jednak tuze blízka našemu modernímu cítění. Zpívá li některý sbor tuto mši obstojně, není v tom ještě záruka, že se správně chápe chorál. Vezměme snad druhou mši svatou na svátek Panny Marie, (C-10, 15, 16). Tu se vyskytá čtvrtý, osmý a prvý ton. To je už něco jiného. Mimo to jsou tyto mše syllabické, tedy pro začátek vhodnější. b) Co se týká účasti lidu, tu je nutr.o postupovati velmi pomalu. Dávati lidu něco zpívati, co mu, jak říkáme. ještě docela neleží, jest dvojnásob osudné. Už to by bylo znamenité, kdyby se obci věřících podařilo docíliti toho, že by všechna responsoria krásně zpívala, aniž by křičela nebo protahovala. c) Začínejme se školními dětmi a se spolky. Umějí-li tyto krásně zpívati, staří také dlouho neodolají. Gottfried píše v Musica sacra 1930 (červenec srpen) 238 strana. >Budoucnost naší hudby církevní, jakož vůbec naší hudební kultury, spočívá v mládeži, v její vnímavosti a jejím idealismu, jehož si ani není vědoma. Jedná se tedy o to, zachytiti dnešní hnutí mládeže také pro církevní hudbu. Zvláště pak mají se hlásiti do služeb hudby církevní katolická sdružení mládeže. d) Na nastávající změny musí býti věřící připravováni vniterně kázáními a přednáškami konanými mimo kostel ve spolcích a na kůru. Jest též velice s prospěchem promluviti slovíčko ke shromážděným věřícím o obsahu takových prohlášení Svatého Otce, jako je právě tato konstituce nebo léž o podobných nařízeních biskupských. § 2. Knihy chorální. Duchovenstvo, sbor zpěváků a lid má zpívati chorál. Z jakých knih? Konstituce od-povídá docela jasně: »Ve všech kostelích kteréhokoliv řádu zpěv gregoriánský musí býti onen, jenž obnoven byv věrně podle starých rukopisů a církví, v autentickém vydání z tiskárny vatikánské vyšlým, byl již předeslán.« (C. IV ) Nuže, pánové, zpívati se má podle Vatikány. Jest opravdu k politování, že dnes, více než 25 let po vydání Motu proprio Pia X. zůstávají dveře zavřeny Vatikáně dokonce i v některých dómech a setrvává se přese v=echny předpisy svévolně při tradici mediceiské nebo i při jiných. Není to jen k pláči, je to k zlosti. Nebof jestliže ředitel kůru nebo zpěvák venkovského kůru přijdou do katedrály nebo do chrámu podobného stupně a slyší a vidí, jak se špatně zachovávají zákony tak slavně a jasně prohlašované, tu se nad tím pohorší a řeknou si: Ano, když ani v katedrále to lépe nedělají, pak nemusíme ani my malí všechno tak přesně zachovávati. Přestaňte už také s předhůzkami proti Vatikáně, které se za léta tolikráte opakují a stejně často byly už vyvráceny. Na příklad: 'Ve vatikánském Graduale jsou také méně cenné kusy.c Pánové, nechte takové žvásty s pokojem a zpívejte zatím s kuráží ty zpěvy, které sami za krásné pokládáte, za opravdu krásné, a pak se Vám zalíbí i ony kusy, jež prý jsou méně cenné. (Příště dokončení.) 73 | ||||
|