Mechanická hudba v kostele
Ročník: 1931; strana: 75,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
CYRIL

VÁCLAV MULLER

Mechanická hudba v kostele. (Pokračování.)

\~)Joufáme že uvedené názory o mechanické hudbě při liturgii v kostele snad postačí, ačkoliv by se daly rozmnožiti značnou měrou, nebof snad každý časopis pro církevní hudbu zabývá se nyní touto důležitou otázkou. Její důležitost patrna i z toho, že biskupské ordinariáty si jí všímají. Zajímavy jsou dva výnosy z poslední doby. Tak Kolínský ordinariátní list v č. 5. roč. 71. přináší nařízení arcibiskupského generálního vikariátu z 13. února r. 1931 č. 49. Užívání desek gramofonových při bohoslužbě. Vidí se nám oznámiti, že v arcidioecesi Kolínské a dioecesi Cášské není dovoleno užívati desek gramofonových ani při mimoliturgické a ani při liturgických službách Božích a to ani příležitostně. Podobně nařizuje Ordinariát Berlínský v úředním listě z 9. července 1931 č. 8.: 'Naproti snahám, mechanické hudbě i kdyby byla sebe dokonalejší, zjednati přístup do svatyně křesfanské bohoslužby, musí býti ovšem zdůrazněno, že desky při liturgických službách Božích užívati se nesmějí, protože nejsou náhradou církevní hudby, při slavnosti bohoslužebné«.

Nemůže tedy býti pochybnosti o tom, že gramofonová deska jako náhražka za liturgický zpěv sboru při bohoslužbě jest nemožna. Při úkonech liturgických běží o vnitřní, duševní účast přítomných, kteráž zpěvem, to jest stupňovanou modlitbou ještě se prohlubuje. Můžeme úpině souhlasiti s tím co o tom napsal prof, Dr. Fr. Kosch (Schallplatte mit geistlicher Musik) : jednoduchá píseň z úst staré matičky, zazpívaná posledním zbytkem hlasu, jest tu subjektivně i objektivně cennější, než celá Beethovenova Missa solemnis na gramofonových deskách.

Všichni, kteří se přimlouvají za užití gramofonové desky v liturgii, nemají vlastně ani potuchy o liturgickém významu pěveckého sboru, vidí v něm spíše koncertující těleso hudební, které má as úlohu bohoslužbu provázeti, okrášliti a co nejvíce pobožných posluchačů přilákati. Ale to je naprosto chybné. Pévecký sbor jest v liturgii zástupcem lidu, který by měl zpívati sám. (Na západě a jihu v románských zemích se tak již děje). To co se zpívá není hudba k liturgii, nýbrž část liturgie samé. Že v tomto případě každá náhražka je vyloučena a nemožna, nepotřebuje jistě dalšího důkůzu.

A neuškodí snad nadšeným horlitelům pro gramofon při bohoslužbě připomenouti, jak se na věc dívají jinověrci v protestantském yMusik und Kirche, (Cassel 1929 č• 11. str. 279).

Tam poznamenává profesor W. Reimann ke zprávě o koncertě reprodukované hudby v kostele sv. Kateřiny ve Frankfurtě, o němž zpráva mluví s nadšením: =Chvalte Hospodina — s gramofonovými deskami. Modlitební mlýnky Tibefanů nemohou již býti pro nás jen směšnou záležitostí. Také u nás se služby Boží technisují a racionalisují ... Ted af jen se ozývají kázání z desek pomocí sesilovačů a technisovaná bohoslužba bude hotova, která mravy tibetské dokonalostí daleko předčí.«

A při jiné příležitosti, kdy pěly se dithyramby na užití reprodukované hudby v Mariánském kostele v Berlíně- Rainickendorfu, odbývá to profesor Reimann poznámkou : Nechf si v katolických kostelích mají gramofonovou desku za dobrý pokrok kultický, pro mne znamenají tyto nadšené chvalozpěvy na *mechanickou hudbu kostelní znamení toho, kolik ubohého pohanství vězí v našem moderním hudbymilovném občanstvu. Kdyby se tito lidé vyznali tak v bibli a ve smyslu a podstatě naší bohoslužby jako v literatuře gramofonových desek, věděli by, že pro křesfana není možno, aby Boha klamal, i kdyby pokus o to se dokonaleji zdařil. Před Bohem neplatí žádné zastupování; hudba jako opus operatutum nebo jako obětní dar nemá v naší bohoslužbě, která jest od začátku až do konce živý úkon mezi námi a Bohem, smyslu; proto je bohoslužba bez hudby nebo s přidušenými slabými hlasy >vždy ještě evangeličtější, než bohoslužba s cizí nádherou mechanické desky«.

Myslíme, že slova prof. Reimanna jsou zdravou sprchou na mozky, které bez rozvahy ženou se za každou novotou. Církev každou dobrou věc přijímá, ale po zralé úvaze.

Něco jiného jest, díváme-li se na hudbu mechanickou se stanoviska kulturního, výchovného a umělecky vzdělavatelného. Tu má gramofonová deska veliký význam a může přinésti znamenitý Užitek. (Dokončení).

75
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ