|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
nedaleko Lateránu. Proto nalézáme v liturgii mešní tolik zmínek o Jerusalémě : v introitu, epištole, graduálu, traktu a communio. P o n d ě 1 í : V Římě ve [II. století počínal se dnes velikonoční půst, který trval tři týdny. Upomínkou na tuto zvláštní liturgickou periodu jsou lekce z evangelia sv. Jana, v nichž se bude pokračovati až do velkonoc. Nepatrné výjimky tvoří některé štace pozdější za Řehoře II. ustanovené: tyto jen potvrzují pravidlo. Také se již v liturgii rýsuje určitěji Kalvarie. Katechumeni jsou postupné seznamováni s tajemstvími království Božího. A přece i při tom všem vycházívá liturgie mešní z místa, kde se koná. Tak na příklad : Ú t e r ý : Štace u sv. Vavřince in Damaso ; basiliku postavil papež sv. Damas, ke cti sv. Vavřince a na památku svého otce, který jako úředník Cancellarie prožil zde v úřadovnách celý život. Vzbouření israelitů proti Mojžíšovi za doby jeho pobytu na Sinal, o kterém vypráví epištola, a vzbouření synagogy proti Ježíšovi o slavnosti stánků narážejí asi na vzpouru při zvolení papeže Damasa, kdy ho opustila i valná část kleru. S t ř e d a : Štace byla u sv. Pavla, jehož obrácení bylo katechumenům vzorem. Vele-kněz dnes poprvé vykládal katechumenům vyznání víry, modlitbu Páné a počátky čtyř evangelií; případně se tudíž četlo dlouhé evangelium o uzdravení slepého od narození. Č t v r t e k: Štace u sv. Martina. Vzkříšení mládence Naimského bylo katechumenům zdrojem důvěry v Pána a zároveň připomínalo zázračnou moc světce Tourského, který dle podání křísil mrtvé. P á t e k :Štace u sv. Eusebia. V blízkosti rozkládal se veliký hřbitov : tato okolnost přiměla liturgické skladatele, že zvolili za předmět dnešní epištoly a evangelia příběhy o vzkříšení mrtvého syna vdovy Eliášem a o vzkříšení Lazara Pánem Ježíšem. S o b o t a : Štace původně u sv. Vavřince za hradbami, kam vedli katechumeny krátce před jejich křtem, aby hrdinná jeho smrt ohněm osvítila a rozohnila jejich mysli i srdce k hrdinnému vyznání sv. víry. Proto se tolik mluví a světle vnějším i vnitřním v epištole a evangeliu. Později, kdy disciplina katechumenátu zmizela, byla štace ve městě u sv. Mikuláše ve vězení. Od neděle smrtelné obírá se liturgie mešní nastávajícím zápasem Bohočlověka, jeho obětí i vítězstvím. Proto nemůže míti tolik zřetele k místu. My pak končíme tímto svoji úvahu. DR. E. TROLDA O skladbách J. D. Zelenkových, jmenovitě o jeho melodramatu d e s. V e n c e s 1 a o. (Příspěvek k dějinám české církevní hudby z počátku XVIII. stol.) (Pokračování.; (všecky zde uvedené útvary vznikají z ekvipolence, t. j. my nepocifujeme zrychlení pohybu, nahradí-li skladatel třeba osminu 2 šestnáctinami. Jinak je tomu, nahradí-li se osminy triolami a teprve po nich nastupují šestnáctiny: Y Y T ~~` ~1 Y T T^ I I I/ I d J 3 r 13 Vkládání triolových skupin mezi osminy zná již Dukát, Zelenka jich však ku podivu neužívá. Jedinou snad triolu r o r r • lze toliko zaznamenati v č. 9. 9 Stejným prostředkem kvalitativního zrychlení, jako triola, je hemiola, kterou se mění takt dvoudobý v iřídobý, aniž by se změna zvlášf vyznačovala (jinak v hudbě mensurální). Také pro hemiolu mohl jsem zjistiti pouze jediný případ v č. 31., který je již uveden mezi podanými příklady pod č. 23. na druhém místě. Původní takt se jí neviditelně mění v takt . Doposud jsme si všímali rytmu toliko v jednom hlase, avšak hned ona nejprostší arie 80 | ||||
|