|
| ||||
| ||||
|
CYRIL CINNOST CYRItSKÁ
OBECNÁ JEDNOTA CYRILSKÁ. • Zápis o II. výborové schůzi O j. C., konané dne 7. září 1931 v místnostech Křesfanské Akademie v Draze. Schůzi zahájil o 3, 17 hod. vsdp. prelát Msgr. Wůnsch jako nejstarší člen výboru. Po přečtení a schválení zápisu o poslední schůzi podává zprávy jednatel p. Dušek. Jsou to hlavně zprávy o F.J. C. Schváleny byly stanovy F. 1. C. v Jilemnici a u sv. Apolináře v Praze II. Z hudebnin k uveřejnění nabídnutých bylo nutno většinu zamítnouti. Msgr. Boháčovi bylo k vysokému vyznamenání již dříve zástupci O.J.C. blaho-přáno. Sjezdu německých spolků pro církevní hudbu (Kirchenmusik-Verband) v Mostě nebyl písemný po-zdrav zaslán, poněvadž p. řed. Říhovský tam byl osobně přítomen. Hlavním bodem jednání byly varhanické kursy.' Usneseno po delší debatě, aby pro příliš malý počet přihlášek do I. ročníku byl dokončen letos pouze II. ročník. Vdp. P. Stikar přináší znovu na přetřes pozůstalost Msgr. Lehnera. Místní úřadovna magistrátu na Král. Vinohradech bude požádána o uvolnění hudebnin z této pozůstalosti k užitku O. J. C. Schůze o 3/q 18 hod. skončena. Přítomni byli vsdp. prelát Wůnsch, Msgr. Dr. Stanovský, Msgr. Boháč, vdpp. P. Štikar a dp. Stříž, jednatel p. Dušek, sl. Lišková, p. prof. Trumpus a zapisovatel Kudlíčka. Omluveni vsdpp. předseda Msgr. Můller, Msgr. Dr. Eltschkner a řed. Říhovský. Zapsal Ant. K u d 1 i č k a. LITOMĚŘICE • První německý sjezd pro katolickou církevní hudbu v Mostu. Sjezd tento konal se ve dnech 6. a 7. září. Svolal jej nově se ustavivší :Kirchenmusikbund«, jenž sleduje tytéž cíle jako naše Obecná Jednota Cyrilská<, totiž pěstování církevní hudby v duchu c í r k v e a upravení hmotných poměrů ředitelů kůru a proto zasluhuje vřelých našich sympatií. Byl to sjezd, na němž bylo možno lecčemus se přiučiti, hlavně konsekvenci, s níž bylo vše p edem připraveno. Casto bylo již odborníky žádáno, aby duchovní kruhy věnovaly pěstování církevní hudby zvýšený zájem a aby ji podporovaly. Sjezd měl býti důrazným upozorněním, aby bylo k této důležité zásadě energicky přikročeno. aKirchenmusikbund<, jenž má členy pouze z německých příslušníků naší republiky, může pohlížeti na první své shromáždění s piným zadostiučiněním. Byl to výmluvný důkaz jeho ideálního snažení. Kéž by příslušné kruhy všechnu tu obrovskou práci činitelů spolku dovedly oceniti. Účast byla velká z blízka i z dáli a živý byl i zájem, jaký byl sjezdu i církevně-hudebním výkonům projevován. Sjezd byl zahájen v neděli 6. září slavnou bohoslužbou, při níž se provozovala >Missa solemnis« ředitele kůru v Mostu, Rud. Engela a jeho dvojsborové >Pange linguac. Proměnlivé části byly zpívány chorálně. Podepsaný nemohl býti přítomen; po nahlédnutí do partitur těchto děl, seznal, že jsou to skladby široce koncipované, moderního, ale přísného církevního výrazu, spojující polyfonii s ušlechtilou melodickou i rytmicky bohatě obmyšlenou výstavbou. Mohutné i lyricky jemné díly střídají se v pevném učlenění. Ředitel Engel je známý svými 86symfonickými orchestrálními pracemi, jež bývají často na pořadech láz. hudby v Karlových Varech, Mar. Lázních i jjnde. Je to tedy skladatel nejvvšších aspi- rací. — Odpoledne byl pak první pracovní den, při němž jako první řečník přednášel prof. A. S. Rauber z Bregence v Tyrolích (bývalý dómský řed. kůru v Litoměřicích) o významu a pěstění pravé církevní hudby. Následovaly přednášky mnoha jiných odbor- níků, mezi nimiž někteří ukazovali i na 501etou čin- nost Ob. Jednoty Cyrilské a přáli si těsnou spolu- práci s ní. Velký byl počet došlých telegramů i z nej- vyšších kruhů duchovních a světských, univers. pro- fesorů atd. Večer byly v děkanském chrámu ukázky sborového zpěvu jednotlivých kůrů a zakončeno bylo skladbou mé maličkosti zpívanou 2606eným velko- sborem všech účastněných kůrů, (a dostalo se mi cti býti zvolenu do hlavního předsednictví). Jednotlivě zpívaly sbory kůrů z ústí n. L., Bíliny, Postoloprt, Mostu, Teplic, Hor. Litvínova atd. Reperloir byl vesměs pečlivě vybraný a zpívány byly významné círk. skladby polyfonní i moderní. Všude projevo- vala se láska k věci a krajní pečlivost. — Ve všem jednání — i druhého dne, kdy bylo jednáno o otáz- kách sociálních — bylo postupováno s obdivuhodnou houževnatostí a opravdovostí, která mohla sloužiti za vzor. Největší zásluhu o uskutečnění sjezdu to- hoto má skromný ředitel kůru z Postoloprt, p. K. Schuster, jenž spolu se svým děkanem, dp. Wůrf- lem, vzácným příznivcem círk. hudby, dali první podnět k němu a provedli větší část technických příprav. Taktéž předseda spolku, řed. kůru z Teplic Ed. J. Stiessel a řed. kůru z Mostu R. Enge1 i jiní přispěli úmornou prací k uskutečnění pojatého plánu. K další záslužné činnosti spolku budiž vysloveno v zájmu povznešení církevní hudby vřelé blahopřání. Vojt. Říhovský. Z CÍRK. HUD. RUCHU V CIZINĚ, • RAKOUSKO. Opat Alban Schachleiter O. S. B. (dříve v klášteře Emauzském, nyní v Mnichově žijící) byl vyzván, aby převzal řízení církevně-hudebního oddělení vídeňské hudební akademie, ale pro svůj vysoký věk pozvání to odmítl. NĚMECKO. Arcibiskupský generální úřad vikariátní v Kolíně nad Rýnem zakázal pořizování varhan Multip.ex do kostelů. Zlořády v církevní hudbě. V seš. 7., 1931 >Monatshefte fúr katholische Kirchenmusika H. Hoffmann v článku 'Kirchenmusikalische Missstánde líčí zbědované poměry církevní hudby, jak je shledal v Dolních Francích při mši svaté a připojuje k tomu úvahu o příčinách. Mutatis mutandis dá se vše říci i o nás. Prakse církevní hudby většinou není taková, aby odpovídala ideálu kostela. Jsou sice ještě duchovní i varhaníci, kteří se snaží zachovávati předpisy o hudbě církevní, a ve svém idealismu jsou oduševňováni zdařilými výkony svých sborů, leč jest také dosti kostelů, jejichž farář varhaníka správně si vedoucího nejen nepodporuje, nýbrž i překážky mu | ||||
|