|
| ||||
| ||||
|
sám cíle okamžítého dojmu nápěvy se slovy i bez nich vyualezá a zpívá, aniž se byl dříve ve zpěvu cvičil. Zpíváním pak dle jistých pravidel, týkajících se mimo jiné vyvíjení a zdokonalováni hlasu, povstává zpěv umělý.
Zpěv byl od pravěků za něco posvátného považován a tvořil podstatuou část bohoslužby. Jak první nápěvy vyhlížely, nemůžeme povědíti; toliko se můžeme domnívati, že byly velmi jednoduché a pohybovaly se v objemu asi čtyř neb pěti tónů. (Pozn. Nápěvy žalmů a prefaci poskytuji asi obraz pravěkého zpěvu.) Uvedením a rozšířením křesťanství nabyl zpěv nejen veliké důležitosti, ale též i dokonalosti, byv pěstován ve zvláštutch školách; a svatí mužové, jako sv. biskup Ambrož a sv. papež Řehoř, nesmrtelných zásluh o zdokonalení zpěvu sobě získali. Sami pak mnoho nápěvů ku slávě Božf složili, které až po dnešnt dobu se zachovaly a zpívají. — Chceme-li se pak tomuto krásnému umění naučiti, jest nutno, abychom se blíže sezná-milí s oním ústrojím těla našeho, pomoci kterého řeč a zpěv povstává, i abychom se naučili patřičně jimi vládnouti. To děje se dle jistých pravidel, které musí každý zpěvák dobřeznáti a jich vždy co nejpřfsněji dbátí, má-li jeho zp(~v ušlechtilým sluuti. Vše, co slyšíme, nazýváme prostě zvuk. Zvuky pak rozdílně povstávají a dle toho je též jmenujeme. Slyšíme při bezživotných věcecb, že k. p. kov zvoní, vítr fičí, potok ječí, les šu-ní, hrom burácí atd. ; při živých bytostech též uejrozmauitějšt zvuky rozeznáváme, jako: pes štěká, kohout kokr•lrá, žába kuká, sova houká, had sičí, slavík pěje, člověk mluví. Mluva naše pak skládá se taktéž ze samých zvuků, které hlásky jmenujeme. Jestliže hlásku promluvíme tak, že můžeme o ní říci, že zní budto vysoko aneb hluboko, tu ji pak jmenujeme tónem. Musíme tedy při zvuku určitě rozeznati znění busto vysok6 aneb hluboké, abychom o něm mohli ř[ci, že jest tónem. (Učitel dobře učiní, jestli při tomto důležitém výkladu upozorní dítky k, p. na rozdflný zvuk zvonů. Kdežto zvony, kterými se všedního dne vyzváni, slaběji a pronikavěji znějí, zvony, kterými se v neděli zvoní, mnohem silněji, vážněji, slavněji znějí. Rozeznáváme tudíž u prvnějších zvuk vysoký, u druhých zvuk hluboký.) (Pokračování.) Literatura. Hymnologia Bohemica. Dětiny církevního básnictví českého až do XVIII. století. Sepsal Josef Jireček. V Praze nákladem kr. české společnosti nauk. 1878. Nejdůkladnější a nejpilnější znalec a zpytatel literatury české J. Ex. p. Josef Jireček obohatil poznovu literaturu spisem, který zejmena od veškerých přátel písně kostelní a zpěvu obecného radostně vítán bude. Národ český chová tak bohatý poklad písní duchovních, že věru takmi,,ř ani pochopiti nelze, proč ladem leží v tajném a tmavém úkrytu. Zachovalo se hojnost rukopisných kancionáht na pergamenu na mnoze s nevídanou nádherou i neobyčejným nákladem vyvedených a překrásnými drobuomalbami ozdobených a po nich značný počet kanciunálů tištěných. Zná a oceňuje národ český ten svitj památník vzděl.rnosti a umění, zbožnosti a krásy ? Odpovězme přímo : „Nemá a neoceimje!° Výtečnost a důležitost zevnější úpravy a ozdoby malířské již obecně nyní se uznává a oceňuje, co ale v tom skvostném rámci se uzavírá — píseň duchovní — není ani dostatečně známo, ani spravedlivě oceňováno. Těla a roucha jeho již nmozí povšímnuli si, duch však zůstal vetšinou bez povšímnutí. Skladbu malíí•skou zpytovali, skladbuhudební a slovesnou pominuli. Neznáme kancionály psané, neoceňujeme zpěvníky tiskem vydané. Vysoce zasloužilý předseda kr. společnosti nauk zahajuje činnost na poli dosud málo a ne-dbale vzdělávaném. Ujal se kancionáli' a zpěvníky tiskem vydanrjch se stránky literárně historické a poskytuje takto podklad pro stránku umělecko- hu—dební a hrtidebně-leistorickou. Zralý plod pilné práce a dlouhého zpytování literárně historického jest nutnou podmínkou a prvním krokem k dalšíma zpytování hudebnímu. Sestavením bibliografickým a abecedním sezu,,mem písní usnadněno jest zejmena další pátrání v kancionálech r Ozn~mOUi. Lehner. Při děkanském chrámu Páně v Táboře vypsáno jest do 25. ledua místo varhaníka s ročním platem 300 zl. Žadatelé maje do tG doby zadati žádosti své ua městskou radu Táborskou. UIF' fi hudební přílohou č. 1. '10U Nákladem vydavatelovým. — Tiskem Mikuláše a Knappa v Praze, v Karlíně. | ||||
|