|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
ZPRÁVY OSOBNÍ. • Jaromír HruŠka ředitel kůru v Písku a pilný skladatel, dosáhnuv padesátého roku, oslavil letos v srpnu třicetiletí umělecké činnosti, nebot v srpnu r. 1901 přišel na doporučení Ant. Dvořáka do Písku jako varhaník. Sbor chrámový v Písku oslavil tuto udá''ost tím, že pří slavných službách Božích provedl skladby svého dirigenta. Děkan Písecký Ant. Svoboda řediteli blahopřál a podal mu adressu sboru s pozdravnou básní. Jaromír Hruška syn řed. kůru v Mladé Boleslavě Frant. Hrušky, který stál od počátku v řadách Cyrilských, narodil se r. 1880, vystudoval pražskou konservatoř. Brzy se oddal skladbě. Slo2,1 sedm mší, četné vložky, motetta, Pange lingua a j. Také v Cyrilu byly jeho skladby uveřejněny. Kromě toho vyšla z jeho pera řada skladeb symfonických, jevištních atd. Srdečně gratulujeme. ZPRÁVY RŮZNÉ. • Původ vánoční písně ^deste Fideles". Zajímavou zprávu o této písni, již Liszt užil ve svém >Kristu< podává >The Catholic Choirmasterc (1931). Okolnost, že kopie obsahující slova a hudbu =Adestec nalézají se ve Wood College, Conglowes s datem 1749, v Ewing Library v Glasgově s datem 1750, v Stonyhurd College, (1751) a v St. Edmund's College, Ware (1760), dokazuje, že hudba nebyla sklá dana portugalským hudebníkem Marcas Antonio da Fonseca, jenž následkem svého sídla v Italii byl znám pod jménem >I( Portogalioc — Portugalec. Jest pravda, že byl sbormistrem kapely krále portu-galského, ale narodil se až 24. března 1762, o dvě léta později než je datován opis v koleji St. Edmund. John Reading, jenž zemřel 1764 nebyl organistou Lincolnské katedrály, byl učitelem sborových zpěváků v Lincolnu vroce 1703 ve svého 25tém roce života. Jest tedy dosti důvodů pro domněnku, že zmíněná skladba pochází od Johna Readinga, jenž byl sbormistrem při katedrále v Lincolnu v roce 1670 a stal se organistou v koleji ve Winchestru r. 1681. Sloh skladby -Adestec ukazuje na sloh anglický sedmnáctého století. Ten, kdo naslouchá skladbě >Dolce Domumc od Johna Readinga, nemůže ne-postřehnouti podobnosti. Proč bychom měli míti po-chybnosti o autorství Johna Readinga? Připisovati skladbu »Adestec skladateli Marcas- Il Portugaleo, jest tolik, jako připisovati píseň: >Stile Nachtc Haydenovi místo Františku Gruberovi nebo píseň: »Při-pij mně jen svýma očima< Mozartovi. Tvrzení Dra. Grattan Flooda, že tato melodie se podobá francouzskému vaudevillu, nemůže b^.i bráno vážně. Najdou se vždycky lidé, kteří se domnívají, že posvátné melodie pocházejí z pramenů světských anebo naopak. Na příklad absurdní tvrzení Dra. Stgmunda Spaethi, že píseň: >Yes, we have no bananas- (Ano, nemáme bananů) jest vzata z choru >Aleluja«. Vincenc Novello, jehož krásná výprava skladby >Adestec jest všeobecně rozšířena, stal se varhaníkem při starodávné vyslanecké kapele na Grosvenor Square v Londýně r. 1797. Novello shledal pravděpodobně, že zmíněná píseň jest v Anglii v užívání ale s jinými slovy a pozoruje, že její metrum se rovná latinské-mu textu, rozhodl se užíti ho a od tohoto provozování písně v Portugalském sboru dostalo se jí obecného názvu Hymna portugalská. Pokolení varhaníků. V »Monatshefte fůr katholische Kirchenmusikc v sešitě 8. roč. 1931 Dr. A Stier v článku: >Ein fránkisches Organistengeschlechtc pěkně vykládá o tom, jak za dřívějších dob nebylo vzácností, že úřad varhanický byl v rodině dědičný, tradiční. Bylo tomu tak u evangelíků jako u katolíků. Známy jsou rodiny Reussů, Hóllerů a j. Dr. Stier věnuje celý článek historii rodu H&llerů, z níž vyšli Georg Hóller, varhaník ve Wůrzburce v letech padesátých stol. XIX., jeho syn Valentin H&ller, varhaník dómu v Bamberce, a jeho sestra Gretchen H&ller, jež zastává úřad varhaníka při dómě wůrzburském. Její hra at je věnována Bachovi, Regerovi nebo Lisztovi, nebo at prýští z volné improvisace, je okouzlující. Nejmladší větví této rodiny varhaníků je syn Valentina Hóllera Karl HSller, výborný varhaník a skladatel. Zvířata a jazz-band. Revue Saint-Chrodegang (Nr. 5, 1930—31) přináší tuto historku: V zoologické zahradě ve Philadelphii učinili pokus, jak různá hudba bude pů=obiti na zvířata. Měli tam slona, jemuž se velice zamlouvala hudba klassická. [ umístili u jeho klece jazz-band a ten milému slonovi zahrál — fox-trot. Po chvilce slon se znepokojil, začal zuřiti a napiniv si chobot vodou, vychrstl ji na hudebníky. New-Yorský novinář k tomu dodává: Patrné hudební smysl slonů je pokročilejší než smysl mnohých lidí. Poslední hra na Brucknerových varhanách. Proslulé varhanv v klášteře sv. Floriána zhotovené jedním z nejznamenitějších varhanářů F. X. Griesmanem, vynikající takovou mnohostranností výrazu a barvitostí svých zvuků, jako málokteré varhany na světě vůbec, mohly býti ovládány jen mistry rázu Bruck. nevova. Proto se přikročilo nyní k jejich rekonstrukci. Na památku Brucknerovu bylo na ně posledně za-hráno dne 28. prosince 1930 a to v půl jedenácté, aby celý svět mohl pomocí rozhlasu vnímati vznešené a sladké zvuky tohoto nebeského nástroje. Brucknerovi bylo dopřáno na těchto slavných varhanách první hudební dojmy vnímati, na nich dva roky před svou smrtí naposledy hrál. Kdo kdy slyšel Brucknerovy symfonie, zná jejich burácení tónů a hřímání, jaké člověkem otřásá; nuže to jsou tony varhan Floriánských. LITERATURA. • H. H a 1 b i g, Kleine gregorianische Formenlehre. B irenreiter, Kassel. 1930. Záslužný spisek, který stručným, názorným způsobem, doprovázen hojnými příklady notovými, uvádí v bohatství a mnohostrannost gregoriánských forem zpěvních. V duchu nauky o formách tohoto zpěvu od P. Wagnera spis. vykládá o vniterních zákonech chorálu a hodí se velmi dobře k tomu, aby ty, kdo se oddali studiu hudebnímu poučil o ceně uměleckého obsahu chorálu a aby je v jeho bližší poznání zasvětil. Graduále dvou neděl po Epiphanii je připojeno ve fototypii. UPOZORNĚNI! Pro veliký nedostatek místa musili jsme řadu rubrik hlavně nekrology, varhany, zvony atd. po-nechati do čísla příštího. Redakce „Cyrila”. I Cyrillo-Methodějská knihtiskárna V. Kotrba v Praze. — Nákladem Obecné jednoty Cyrilské. 1 88 Příští čisto (9.•10..), sešit V. vyjde před vánocemi. | ||||
|