|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
Jaké podpory smělo by se posvátné hudební umění nadíti od duchovních, kterým se dostalo takové pečlivé liturgicko-hudební výchovy! Hudebně vychováváni mají býti členové rozmanitých spolků, chovanci ústavů, ano i děti v obecné škole. Konstituce praví (C. X): »Snáze něčeho dosáhneme, budou-li se cvičiti v liturgickém zpěvu zvláště školy, nábožné spolky a ostatní sdružení; řeholní společnosti mužské i ženské a spolky ženské nechf neunavně k tomu cíli pracují v ústavech vychovávacích, péči jejich svěřených., Sv. Otec těmito předpisy nepochybně vyhověl přáním horlivých a rozvážlivých ředitelů kůru. Jeden z nich, Gottfried Riidinger.píše (Musica sacra, červenec-srpen 1930, str. 238): »Spolupůsobení školy jest nezbytno. Skota jest mravně povinna podporovati chrámové a umělecké instance v jejich vážně míněných snahách o vybudování hudby církevní. Zpěv lidový musí vycházeti především z obecné školy a musí býti pěstován s láskou. Již ve škole obecné jest vyhledávati dorost pro sbor chrámový a to tím způsobem, že každý sbor přičlení si školu sborovou vytvořenou z dětí hudebně nadaných. N a c o má se vztahovati toto vyučování'? Papež vyjadřuje se o tom tak přesně jako žádný z jeho předchůdců. Vyučování budiž fonetické, to jest poučuj teoreticky i prakticky, jak máme užívati nástroje hlasového při mluvě a při zpěvu. A toto vyučování počínej se již v útlém mládí, nebof v útlém věku snáze se mládež naučí tcmu, co se týká modulací a tonu; mají-li pak žáci nějaké vady hlasové, mohou se docela odstraniti, nebo aspoň opraviti, což později v dospělejších letech naprosto není možno.« (Č. I). Pánové, víme z vlastní zkušenosti, že lehkost zpěvu, čistota a zvuk sboru jsou v přímém poměru k výcviku hlasů zpěváků. Zažili jsme také již, jak zpěváci, ředitelé kůru i duchovní stále bojovali s chrapotem, stále museli s krkem doktořiti, ano dokonce byli nuceni na dlouhou dobu vysaditi, a to jen proto, že se jim nedostalo pravého vzdělání hlasového. Výchova hudební budiž dále hudební v pravém slova smyslu. Každý učiž se znáti noty a uhodnouti je a to tak, aby dojmy zrakové a sluchové dokonale splývaly. Při spatření intervalu poznamenaného v textu notovém necht se automaticky dostaví představa sluchová a při slyšení intervalu, nechf se naopak dostaví náležejicí k tomu představa zraková. Jaké zručnosti v tom samy děti mohou dosíci za krátký čas, toho svědectvím mni bylo představení zpěváků ze Seravallo v Římě. Seravallo jest vesnička horská u Arezza asi s 900 obyvateli, kteří skoro bez vyjímky jsou rolníky. O nějakém vyšším vzdělání nelze tedy mluviti. A tu dokonce šesti a sedmileté děti zazpívaly z Graduálu nebo s tabule každou melodii, která jim byla předložena. Tyto děti byly pevny i v diktátě hudebním. Více lze se o tom dočísti v červnovém sešitě Chorwáchter 1830. Výchova hudební budiž posléze nábožensko-liturgická. A tím, pánové, přicházíme k jádru věci. Vyučování zpěvu stává se tu vlastně vyučováním náboženským. A to je také naznačeno v konstituci. (C. X.): »Duchovenstvo světské i řádové nechf se neštítí žádné námahy, a biskupové a představení nechf tu předcházejí dobrým příkladem, aby pečovali buď sami, nebo slcrze zkušené znalce o liturgickou a hudební výchovu lidu, nebot to jest úzce spojeno s výchovou náboženskou.« Tím, že ti, kdož mají býti vyučováni, jsou uváděni do nejvniternějšího života církve a to jest přece liturgie, získávají všechny ty podrobnosti, kterým se učí v katechismu a kterým se učilo, jakési bezprostřednosti, živosti a prohloubení, kteréž všechny momenty mají dalekosáhlý význam pro náboženský vývoj jednotlivcův i celé obce náboženské. Ti, kdož jsou vyučováni, poučují se a smějí osobně zakusiti, jak se obnovuje život Kristův v církvi a v každém členu církve. Z knih, které jsou velmi užitečny pro tuto výchovu nebo jako soukromá četba, doporučuji mezi jinými: Kardinála Schustera O. S. B. Liber Sacramentorum (do němčiny přel. P. Richard Bauersfeld 0. S. B., Pustet); Vandeur O. S. B. Obět mše svaté (do němě. přel P. lgn. Rollenmiiller O. S. B., Pustet). Modlící se církev, vydáno opatstvím Maria-Laach, rozmanité modlitební knihy od Schotta, pak od Johnera 0. S. B. Nedělní a sváteční písně z vatikánských graduálů (Pustet) a j. Konstituce dotýká se též otázky, kde se má vyhledávati tato výchova hudební, a kde se jí má vyučovati. Po přání papežově mají se zřizovati při dómech a při farních kostelích pěvecké školy. V čísle VII. se praví: »Pěvecké školy chlapecké nechf se zřídí nejen při chrámech kathedráln"ch a větších, nýbrž i při menších kostelích a farách.` Jak se mají organisovati tyto pěvecké školy v rozmanitých zemích, mohou-li a jakým způsobem splynouti s vyučovaním 92 | ||||
|