|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
zpěvu na obecné škole a na škole střední, řídí se podle místních poměrů. Biskupové pak mají dávati pokyny. Špatně však se zachovává vůle Sv. Otce, přezírá-li se tenfo bod lacinou poznámkou =To u nás nejde, nic takového jsme nikdy nemívali, my toho nepotřebujeme, to je snad pro Italy dobré atd.« O tom, co máme zjištěno a nyní povíme, nechf si vážení posluchači sami učiní úsudek. V Německu jest velké město s residencí biskupovou, kde je velké gymnasium, z jehož žactva snadno by se dal sestaviti pěvecký sbor chlapecký pro kathedrálu. Do dneška ještě uznával biskup vždycky za dobré překaziti utvoření takového chlapeckého sboru. Doufejme, že na tomto místě i na jiných místech, kde nejsou lepší poměry, bude uslyšen mocný hlas Sv. Otce. Zvláštní slovo věnuje papež v čísle XI. vyšším školám hudebním. A také na toto bych rád obrátil vaši pozornost. Jsou-li v místě vlastní katolické a v katolickém duchu vedené hudební školy, jest tak nesporně lépe, než když chovanci jsou nuceni navštěvovati světské školy hudební, kde není katolická církevní hudba bud vůbec zastoupena, nebo jen jako přívěsek a to muži, kteří nejsou pevni, jak by bylo pro takové místo záhodno, ani v katolické víře ani v katolickém mravu. Na takových katolických hudebních školách nechf i světská hudba jest náležitě pěstována. Nesmějí však světská hudba a světské produkce za žádných okolností oslabovati nebo do pozadí stavěti horlivost a soustředěnost pro umění oltáře. Nežli přejdeme ke třetímu a poslednímu dílu, chci vám, pánové, dáti na uváženou několik vět Riidingerových : =Myslím, že ty časy už jsou ty tam, kdy i od hudebníků církevních chorál gregoriánský byl podceňován jako neumělecký a nudný a kdy by1 považován jen za výpomoc pro mši svatou na všední den, pro requiem a pro dobu adventní a postní. Kdo bojuje proti chorálu (všimněte si dobře, kdo ho nezpívá, nebo kdo jej zpívá nedbale, bojuje proti němu snad nejúčinněji), dokazuje nejen že nemá smyslu pro hudbu, ale i to, že nesmýšlí dobře s církví. Nebof, pozor: Církev nařizuje pěstování zpěvu chorálního a to nařízení je hluboce oprávněno. Kdo vzdoruje tomuto zákonu, aniž by se dal poučiti, nemá v hudební církevní praxi čeho pohledávati., (Musica sacra červenec-srpen str. 233, 234.) T ř e t í d í 1: Hudba chrámová. Zbývá ještě, abychom poslechli, co praví konstituce o jiných druzích hudby chrámové. Sv. Otec mluví o klassické polyfonii, o varhanách a o orchestru. Pokud se týká dvou prvních bodů, promluvím stručně, poněvadž se o ně méně bojuje. A. Klasická polyfonie a varhany. Ve věci klassické polyfonie sdílí Pius XI. docela stanovisko Pia X. v Motu proprio. 'Chrámová polyfonie, tak praví, zaujímá právem prvé místo po chorálu.« (Č. V.) — Láska ke zpěvu á capella a porozumění pro takové mše svaté vyplývá z chorálu. Jest potěšitelno, že vzrostla radost z klassické polyfonie. Znám ovšem také takové dirigenty, kteří se vrhají na klassickou polyfonii, jen aby nemuseli zpívati chorál. To ovšem není chvalitebno. Doufám však, že takoví pánové oklikou přes Palestrinu přece jenom dojdou k chorálu. V časopise Chorwáchter 1925 (prosinec str. 191), uveřejnil jsem ke konci delšího poednání program pro zvelebení chorálu klassické polyfonie. Váženým členům družin cecilských z Německa a z Rakouska sděluji ten program na tomto místě : Plán pro mše svaté celého měsíce v předpokladu, že se jedná o pět nedělí. První neděle. Ryzí chorálová bohoslužba. Celý sbor v piném počtu působí sebou. Vše budiž co nejpečlivěji připraveno, souhra, rhytmus, tempo, dynamika, volba rejstříků, tonina, pronikání tonin, vehrávání, responsoria, jež ovšem musí zpívati celý sbor. Všechen obřad musí býti jako z jednoho kusu ulit. Druhá neděle. Chorální obřad jako v prvé neděli s`klassickým motettem při offertoriu. Má-li býti recitován liturgický text, nechf se recitace náležitě nacvičí, nebof tato recitace není vedlejší věcí, při níž by bylo možno lajdač,ti. Budiž také toho dbáno, aby se recitační ton a recitační způsob přimykal organicky k následujícímu motettu. Třetí neděle. Kyrie, Offertorium, Sanctus, Benedictus, Agnus v klassické polyfonii, Gloria a Credo, jakož i Introitus, Graduale a Communio v chorálu. 93 | ||||
|