|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
poznáváme, že se jedná prostě o 3. převrat zmenšeného septimového akordu na 7. stupni v gis-moli: fisis ais cis e, (.D' 7), tedy o žádný alterovaný akord, jak by se na první pohled bylo zdálo. Kterých zde uvedených alterovaných akordů používá Zelenka k modulaci, resp. k vy-bočení z původní toniny, poznáme ihned, musíme ovšem dříve promluviti o jednoduchých prostředcích modulačních. Je to především nezbytná modulace do D o které mluvilo se již v pojednání o formách, a ojediněle se vyskytující modulace do S, tamtéž citovaná. V tom i onom směru nemůže se díti nic neobvyklého, nebof dosažená D je přec T nové dominantní a T zas naopak D nové subdominantní toniny, čili schematicky: a. b. 37. ' P I I I T D T (T D T) (D T) Návrat z případu a) do T děje se, jak v případě b) ukázáno. Pro návrat z případu b) je dvojí možnost: o prvé nás poučí příklad z arie 20. 38. I I I I I D T Tz D (Sz 1 D' T) Jiný prostřed návratu ze subdominantí do původní toniny záleží v tom, že se S =píchne, zvýšením základního tonu. Jest totiž tvrdý septimový akord na 2. stupni v dur prostě zvýšenou S s přidanou sextou a zároveň DD S tímto obratem potkáváme se skoro ve všech skladbách 18. stol. (Viz na př. všech 8 arií v offertoriích P. Huberta Peškovice, (tisk z r. 1732). A Zelenka ? Činí totéž, nebol všecky ony četné alterace základního tonu kvintakordu představují vlastně týž obrat, při čemž jen 2. stupeň, t. j. přidaná sexta, chybí. Díváme-li se s tohoto stanoviska na příklad č. 3ó., shledáváme, že se jedná o modulaci z D do A dur, vlastně jen o poloviční závěr: první 2 akordy jsou subdominantní z D-dur, třetí je torso onoho tvrdého septimového akordu na 2. stupni a současně D, resp. ve formě, jak jest zde podáno. D1 z A dur a následuje pak T A dur. Vedle přečetných případů téhož druhu zasluhuje pozornosti krátké vybočení do D před samým závěrem č. 10. Třeba že prostředek je tentýž, uvádíme případ proto, že se jedná o manýru, kterou na př. P. Gunther Jakob ozdobuje svoje závěry. »Bohatoue modulaci v č. 28. lze také snadno prohlédnouti, jak následující schema ukazuje: 39. d g F 3 c d c Z důvodů shora vylíčených byl zde začátek položen bez tercie. Tím a násilnějším vedením hlasů dá se hrozícím příčnostem ještě vyhnouti. Oproti tomu zdají se mi příčnosti v č. 32. neodvratné. 40.1 h E Fis G e fis h Drsný spoj Fis-G je vlastně jen klamný závěr z h-moll D Sz. 102 | ||||
|