|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
deputaci — zvoleni do ní Msgr. Boháč, řed. Říhovský a jednatel Dušek. Deputace požádá ). Exc., aby přijal protektorát a požádá o znovu potvrzení O. J. C. jako poradního sboru konsistoře v otázkách církevní hudby a jmenování ordinariátního komisaře, kteréžto funkce vsdp. kanovník Msgr. Vošahlík se právě pro churavost vzdává. Na návrh Msgr. Boháče bude po-žádán vsdp. prelát Wůnsch, aby za Mgr. Můllera sloužil na Vyšehradě zádušní mši pro O. C. J. Mše bude oznámena v denních lisleth. — Nejd. ordinariát v Litoměřicích sbírky znovu povolil a dal svolení k přikládání složenek k Ordinariátnímu listu. O sbírkách zavedena pak delší debata. — V Milonicích na Moravě založena F. J. C. ; o schválení stanov zažádáno. -- Voborského mše uzná-.ta velmi dobrou a bude dána ihned do tisku. — Posudek o díle Pokorného vyzněl rovněž příznivě, leč nutno v něm učiniti změny a dílo zhustiti. — Na žádost Msgr. Boháče bude p. prof. Zástěra v denních li-stech uveřejňovati zprávy u církevní hudbě. — Pan prof. Zástěra doporučuje, aby redakce almanachu duchovních zpráv byla požádána o dopinění jmény řed. kůrů a působení C J. — 1{e konci schůze upozornil p. jednatel, že majetek (jmění, archiv a pod.) zaniklých C. J. náleží podle stanov O. J. C., a doporučuje, aby se také O. J. C. v každém případě toho domáhala. — Schůze o 18'15 hod. skončena. — Přítomni byli Msgr. Boháč, jednatel„p. Dušek, vdpp. P. Stikar, spiritual Stříž, pp. řed. Ríhovský, Trumpus, prof. Zástěra, slč. Lišková a zapisovatel Kudlička. Zapsal Ant. K u d l i č k a. CYRIL. JEDNOTA V OLOMOUCI. • Farní Jednota cyrilsk2 u P. Marie v Kroměříii konala výroční valnou hromadu 27. listopadu 1931 v mísnosti hudební školy Moravana za předsednictví katechety Vojtěcha Zapletala. Po zahájení schůze promlouvá předseda v krátkém proslovu o důležitosti cyrilských jednot. Zmiňuje se o překážkách, jež staví se v cestu reformám cyrilským, chválí nadšení obětavých cyrilistů a připomíná, že při veškeré horlivo=li, jež věnuje se vnitřní úpravě a výzdobě chrámů, zůstávají varhany nepovšimnuty a kůry opuštěny, někdy i tam, kde by při malé obětavosti bylo možno zjednati nápravu. Liturgický zpěv zůstane vždy důležitou složkou pastorace, k jejímuž zvnitřnění a prohloubení nemálo při-spívá ! — Zajímavá byla podrobná zpráva jednatele p. Vlad. Zapletala, obsahovala nejen program uplynulého roku, nýbrž i osvětlovala horlivost jednotlivých členů, účast při zkouškách atd. Jednota účinkovala 56 krát; v kostele 25 krát, při zkouškách 31 krát. Výkonných členů bylo 20; za zakládajícího člena při-stoupila vdova po profesoru pí. Aurelie Broncová. Jednota pozbyla úmrtím 4 přispívajících členů, jichž jest nyní 56. — Předseda připomíná úmrti velezasloužilého předsedy O. J. C kanovníka vyšehradské'no Msgra. Václ. Můllera a poukazuje na jeho zásluhy nejen o cyrilismus, nýbrž o veškeren český hudební život, hlavně v Praze. — Povstáním uctěna jeho památka. — Na návrh předsedův bude věnován k uctění jeho památky z pokladny obnos 150 Kč, z toho O. J. C. v Praze 75 Kč aArcid.Jednotě v Olomouci 75Kč. Zesnulý byl houževnatým a neúnavným pracovníkem cyrilským. Cinnost jednoty kroměřížské byla letos ochromena onemocněním ředitele kůru A. Fritze, jehož choroba posud trvá. Stav pokladny asi 1000 Kč; části bude použito k úpravě a rozšiření archivu. Autoři provedených skladeb: Fidler, Fritz, Fůhrer, Goller, jeremiáš, Kolařík, Nešvera, Petzold, Picka, Říhovský, SchSpf, Skuherský, Vogner. Aklamací zvoleni opět bývalí členové výboru: předsedou dp. Vojt. Zapletal.katecheta, místopředsedou a sbormistrem A. Fritz archivářem a jednatelem Vlad. Zapletal, pokladní 0-Kmentová; členy výboru: A. Barták, Borovičková, Sedlářová, Skřivánková, Hladilová ; revisorkami : Sumová, Sehnalová. jednatel podává volný návrh, aby ve městě, ve výkladních skříních a knihkupectvích vyvěšována byla tištěná oznámení o zkouškách a podnicích Cyr. Jednoty; akce má za účel získávání nových členů. Návrh přijat, a potřebné tiskoviny budou objednány. Jménem farního úřadu děkuje předseda za horlivost všemu členstvu! Další činnosti Zdař Bůh! b. ZPRÁVY RŮZNÉ. • Zajímavou zprávu zaznamenává >Semaine religieuse- z města Magnano v Italii. Městské zastupitelstvo vydalo následující vyhlášku: Aby sportovní podniky v Littorio, jež jest majetkem obecním, mohly býti tak zařízeny, aby nerušily bohoslužeb, zakazuje se hřiště užívati v dubě bohoslužby a to v létě od 15 — 16 hod. v zimě od 14 — 15. Kdo by proti tomu jednal bude pokutován 10 až 25 lirami a nářadí sportovní bude zabaveno. U nás ovšem takových ohledů nemáme. Na posvátném Vyšehradě se vyhrává v létě mnohdy dopoledne i odpoledne našim velikánům pohřbeným ve Slavíně. jest to nyní lepší ? Způsob proslulého kostelního zpěvu za onoho času (za času sv. Bernarda) byl na mnohých místech nad pomyšlení extravagantní. Si. Aelred, opat v Rievaulx a současník sv. Bernarda, zanechal nám živý popis takového zpěvu ve svém Speculum Charitatis: Co si máme mysliti o takových náhlých přerývkách, jako by se zpěvák dusil? Brzy tenoři, a opět bassi a zase diskanti vpadají a ruší harmonii jakýmisi vpletenými notami. Najednou se ozývají hlasy silné a drsné, a najednou klesají; tu rychle stoupají a chvátají, tu opět se loudavým tempem vlekou. Dokonce uvidíte často solistu s ústy do kořán otevřenými, jakoby lapal vzduch; neuslyšíte od něho hlásku, on zarazil svůj zpěv, jakoby všemu byl konec; ale v tu chvíli vyráží ze sebe skřeky a chrapot umírajícího nebo přerývaný řev raněného. To vše doprovázeno hereckými posuňky. A tohle ubohé komediantství přikládá si čestný název kostelní .. ! Lid pak poblázněn ohlušujícím rámusem cymbalů. flaut a jiných nástrojů, je jako v Jiříkově vidění. Ale když věřící slyší směšné alternace a modulace hlasu zpěvákova a pozorují jeho nemožná gesta, nemohou se ubrániti smíchu. A tak se hrnou do kostela jako do divadla, ne aby se modlili, ale aby se bavili. — i n ý příběh: Více povzbuzující hlas o hudbě církevní slyšíme z vypravování kněze Sheehau z Donerail : >Byla přestávka — a první jemné zvuky varhan tajupině se vznášely a odplývaly vzdechem za záclonami. A pak — po prvé jsem slyšel podivuhodné =Salve Kegina<, jež nikdy ne,ymizí z paměti tomu, kdo naslouchal těmto slavnostním melodiím. Později jsem slyšel velké sbory v kathedrálách, jež provozovaly mistrovská díla duchapiných skladatelů italských a francouzských. Slyšel jsem kde jaký lidský vynález postavený do služeb hudby a zapřažený k jejímu triumfálnímu vozu. Slyšel jsem střibrné trouby ve velechrámu sv. Petra a co ještě divupinějšího, nejhlubší dojem zanechávající >Miserere< v nočních bohoslužbách velikonočních — než to vše vymizelo z mé paměti. Ale jasně, jako před dvaceti lety za-zpívá v mé duši vážný, oduševněný zpěv Trappistů a jest to snad fantasií či hvperbolou, pravím-li, že to jest nejvznešenější projev bohoslužby? Cvrilo-nlethoděiska knihtiskárna. V. k,,trba , I r;up, Náklat fP'm Oberlie Jednoy t,vnlskP. | ||||
|