| ||||
| ||||
CYRIL R. 1932 - Roč. 58
č. 17. č. 23. tor-cu-la-ri-a vi-no. no-bis e- ri-pit se-re-nam. - _'-_ 1 11 č. 11. basimfundat in coelo. Poslední příklad nemohl býti z předloženého mi spisu věrně přepsán, jest tam zřejmě rytmická chyba. Není proto vyloučeno, že zpěv začíná bez pausy a slovo basim se deklamuje 1 nebof deklamace u Zelenky jako starého latináře je všude bezvadná. Ostatně Zelenka v recitativech skutečně jen deklamuje, nechávaje živel dekorativní úpině stranou, čímž rozdíl mezi arií a recitativem jest dokonalý. Jinak Planický, jenž do svých recitativů po způsobu starší benátské opery klade i koloraturu — a přece vznikly téhož roku, jako Zelenkova opera. Zbývá ještě několika slovy se zmíniti o obsazení. Pokud jde o hlasy vokální, máme sola pro sopran, alt, tenor a bas, duetta pro sopran a alt, sbory pro 3 hlasy ženské, pro obyčejný čtyřhlas a pro pětihlas (2 soprany, alt, tenor a bas). Tento se stává často jen čtyřhlasým, poněvadž se oba soprany spojují. V č. 31. zasahuje solový tenor jen na několika místech do sboru, avšak tak, že nanejvýš jeden akord se stává pětihlasým. Doprovod obstarává v secco-recitativech jen fondamento. Doprovod arií je přes skromné prostředky tak rozmanitý, že je málo arií, které by měly úpině stejné obsazení. Normální obsazení, housle 1. a 2., viola a fundament máme jen u č. 3. a 18 ; u č. 20., 24b a 29. jdou v tom případě oboje housle unisono. Č. 5., majíc jen dvoje housle a violoncello, je bez violy a bez fundamentu („haec aria in bassis tacet"), u č. 28. je viola nahražena solovým violoncellem, fondamento je ponecháno. — Hoboje jdou s houslemi nebo se s nimi střídají (č. 7., 9•, 12. a 26.), toliko v č. 7. a 9. přednáší hoboj a housle různá themata současně. V č. 22. nahražuje solovou hoboj šalmaj, doprovázena jsouc primem a violou, později ještě fundamentem. V č. 33. vystupuje =traversa t. j. naše dnešní flétna, solově za doprovodu 2 houslí v unisonu, violy a fundamentu. C. 24a vzdává se vůbec doprovodu smyčců a předpisuje 2 flétny (patrně staré, zobákové), 2 traversy a fondamento. Trubky a timpany přistupují k smyčcům resp. hobojím a fundamentu v č. 1., a 2., 31., 35. a 36. Další otázkou jest, jak Zelenka s těmito nástroji zachází. Odpověd zní: všude jeví se snaha, dáti jim ráz reálních hlasů v rámci jejich charakteru. To znamená, že vedení houslových hlasů je hybnější, než vedení violy nebo fundamentu. V kontrapunktických větách přednášejí sice thema i spodní hlasy, avšak po odbyté úloze se v pohybu mírní. Z toho nelze vyvozovati, že by nástrojové hlasy byly psány stylem vokálním, spíš opak lze tvrditi, že party, přidělené solistům, mají v sobě mnoho živlu instrumentálního. Že oproti tomu čistě instrumentálního-stylu houslového, jenž užívá tremola, tonových repetic, rozložených akordů, Zelenka nezná, resp. nemůže jej potřebovati, bylo již shora při výkladu o melodii řečeno. Pravé houslové 9 | ||||
|