|
| ||||
| ||||
|
~ 10 -
1 Každá země má své svaté patrony. Jeou to největší dobrodincově lidu. Prvními patrony, poněvadž prvními učiteli a apoštola nás všech společnými, jsou svatí bratři ze Soluně. Po věky bylo zapomínáno na největší dobrodince. Lid na své a na sebe zapomínal. Když konečuě poznal svou nevděčnost, splácí starý dluh vděku láskou a oddaností. Cyrillským a Methodějským nazývá, co jest mu nejmilejšího. Země ráda se chlubí svými světci. Sv. Cyrill jest iiaší chloubou. 2. Jako jednotlivé země vzývají také jednotlivá společenstva své patrony. Sv. Eligius jest patronem zhotovovatelů drobného umění kovového, sv. Lukáš patronem malířů, sv. Cecilie, sv. ]Zehoř, sv. Ambrož patrony hudby posvátné. Sv. Method náš se zálibou platí za patrona umění výtvarného. Jen na sv. Cyrilla dosud zapomínáno a neoceňováno, čím byl katolické hudbě posvátné na Moravě a v Cechách. Sv. Cyřill byl zakladatelem u prvraírrt učitelem liturgického zpěvu církevního a prvním pěstitelem písně kostelní mezi námi, Kterak bylo možno na to zapomínati! Slovútný historiograf moravský dr. Boda Dudík nalezl roku minulého v Petrohradské knihovně Zaluských, která byla svého času z Varšavy do Petrohradu odvezena, kodex z YV, věku, jenž na 26 listech osmerky z větší části obsahuje modlení k hodinkám kanonickým v jazyku latinském. Na 9. listu je nápis : „Istoria sanctorum Cyrilli et Metudii, confessorum.” Dr. B. Dudík míní, že na-lezl nejstarší officium sv. našich věrověstů. V těch kratinkých třech lekcích třikráte se čte o sv. Cyrillu, že „mše a božské služby prozpěeoval,” do Í íma pak povolán jsa k papeži zpěv hájil slovy: „Proč kněží vyvolení zakazujete slavné mše zpívati jazykem . .?' 1 vymohl toho obranou svou, že v oněch ze-mích smí se „zpívati slavné mše a ostatní hodinky kanonické dovoleným ovšem tehdáž ,jazykem slovanským. Když v tak kratinkém životopisu třikrát se zmínka děje, kterak sv. Cyrill s kněžími svými „slavná mše, božské služby a ostatní hodinky kanonické prozpěvoval”, shledáváme, že ještě v KV. věku po-važován jest sv. Cyrill za prvního učitele a tudy patrona zpěvu liturgického. Jen my měli bychom na to dobrodiní zapomínati? 11 jako byl a jest zakladatelem zpěvu liturgického, by1 rovněž a jest až podnes zakladatelem zpěvu obecného — pás)tě kostelní. Jest-li že proslulý krajan náš dr. A. Ambros co kompetentní a věru nezávadný soudce píseň „Hospodine, pomiluj ny” ze stránlcy hudební odkazuje na sv. Cyrilla, totéž v záslužném spisu svém Hymuotogia bohemica” dovozuje velezasloužilý Josef Jireček ze stránkyslovesné.*) Tisíciletá píseň ta —žívá dědictví po sv. Cyrillu — nevymřela. Zní až dosud — po tisíci letech --- v ústech lidu cyrillo-methodě.iského co výmluvné svědectví, že sv. Cyrill jest přirozeném patronem katolické hudby posvátné, jako bratr jeho sv. Method jest obecně ctěn za patrona výtvarných umění. :3. Máme svou vlastní minulost v oboru hudby kostelní — a to zajisté velice slavnou. Slavné kůry literátské a skvostné kancionály a graduály jsou toho důkazem. Zakládáme si na té individuálnosti. Zvláštni individu(íl)zost vyžaduje zvláštního patrona. Kdo zpěvu církevnímu nás vyučil, také dále nás povedu — sv. Cyrill. Učitel jest nejlepším ochráncem. 4. Slovůtný Fr. Sušil napsal v předmluvě k evangelium sv. Matou”: „Úcta k apoštolům těm našim — ss. Cyrillu a Methoději — učiní nám jednomyslnost živlem, v němž se pohybovati, a vzduchem, jímž volně oddychovati budeme.” Jest úkazem potěšitelným, že úcta velkých našich dobrodinců pomalu více a více se šíří. Kde jaký nový oltář se staví, obyčejně po boku postaví se sv. Cyrill a Method; i sem tam obrazy jejich v kostelích a na cestách nalezáme, což dříve nebývalo. Probudili jsme se a litujeme dřívějšího nevděku. Před kostely stavějí kamenné sochy jejich. I křestná jmena jejich namnoza novorozeňátkům se dávají. Není-li spravedlivo, abychom iiovorozenou Obecnou Jednotu pro pěsto náraí důstojné hudby chrámové pokřtili Jednotou Cyrillskou? Až potom Jednota Cyrillská do života vstoupí, hodlá redaktor i Cecilii" pokřtíti na jméno „Cyrilla”, aby Jednota a orgán Jednoty jednomu Světci sloužili. K „Methodul přidruží se starší bran „Cyrill”. Čtrnácte roků slouží pisatel v duchovní správě sv. Cyrilla a Methoděje při votivním jejich svatostánku, velebně zbudovaném pomníku, který po tisíci letech, na památku tisícileté ročnice postavil nejdůstojnější metropolita s lidem cyrillo-methodě,jským. Leta mládí byla jim zasvěcena. Jim zasvěcuje se i ten zbytek živo-ta. Bratrským patronům hudby posvátně a křeaCanského umění výtvarného — sv. Cyrillu a Methoději — nechat v oddanosti a lásce slouží zase bratří — „Cyrill” a „Method”. *) „Podobně i sv. Konstantin a Method učinili, ač s tím rozdílem, že slova řecká (Kyrie eleison), lidu nesrozumitelná, přeložili slovanským: „Gospodi pomyluj ny, Hospodine pomyluj ny.” Slovo „pomylovati” ve smyslu „slitovati se” původu jest staroslovanského a tudíž zřejmým i nepopěratelným důvodem, že překlad ten nebyl utvořen na půdě české, nébrž že se k nám dostal z jihu, že jej svatí věrozvěstové naši, přišedše na Moravu, již s sebou přinesli.” J. Jireěek. Hymnologia bohemica. Str. 1. | ||||
|